Pro nové posluchače podcast na týden zdarma https://herohero.co/longevitypodcast/subscribe 
Marcela Joglová dlouhé roky brala běh jen jako radost, ne jako profesionální cestu. Ve svých jednatřiceti letech se ale rozhodla naplno věnovat sportu – a o pár let později doběhla na olympiádě v Tokiu jako nejúspěšnější česká maratonkyně. Dnes své zkušenosti předává vrcholovým manažerům. „Velmi často řešíme, že je třeba přidat i nějakou regeneraci, protože ta jim přijde zbytečná. Měla jsem to stejně,“ popisuje Joglová s tím, že až když se naučila odpočívat, dostavil se progres. Co dalšího svým klientům radí a jaká byla její cesta na vrchol? 

Sportovní psycholog David Kuneš pracuje převážně s běžci, biatlonisty i cyklisty a z dat na chytrých hodinkách dokáže vyčíst, kdy se sportovec psychicky hroutí uprostřed závodu. Ve svém byznysu ale řeší i temnější stránku vytrvalostního sportu – přetrénování, vyhoření a poruchy příjmu potravy, které podle něj postihují až třetinu sportovců. 
Předplatitelé se zároveň dozvědí, jak na nervozitu před závodem nebo co dokáže zlepšit  soustředění během sportovní aktivity. Právě neschopnost soustředit se totiž Kuneš vidí jako další rostoucí problém mezi sportovci. 

Trenérka mozku Eva Fruhwirtová měří už roky mozkovou aktivitu stovkám lidí a vidí jasný trend. Češi mají unavený a přetížený mozek, který ztrácí schopnost se soustředit. Přitom studie v prestižním časopise Lancet z roku 2024 ukázala, že téměř polovina všech případů demence souvisí s faktory, které lze ovlivnit — pohybem, spánkem, vzděláním nebo sociálními vazbami.Jenže to vyžaduje vědomou aktivitu, která vytvoří ochrannou mozkovou rezervu a rozvine schopnosti, které jsou pro zdravý mozek skutečně důležité. I když si většina lidí myslí, že je to paměť, studie ukazují jiným směrem. „Klíčová je rychlost zpracování informací," potvrzuje zakladatelka Mozkoherny Fruhwirtová a v novém díle Longevity podcastu HN popisuje, jak člověk pozná, že tuto schopnost ztrácí, i způsoby, jak ji znovu získat. Fruhwirtová také vysvětluje, co je kognitivní rezerva, proč křížovky pro trénink mozku nestačí a které aktivity jsou pro zdravý mozek vůbec nejdůležitější. 

Nová studie v prestižním časopise Nature Medicine ukázala něco, co vědce samotné překvapilo: stopa po antibioticích zůstává ve střevním mikrobiomu až osm let. Přitom se s nimi nadměrně plýtvá: každé čtvrté se předepisuje zbytečně.

I kvůli tomu se bakterie stávají odolnými a mnohé léky na ně už nefungují. Například některé druhy manažerských – tedy třídenních  – antibiotik, která se dávají na angínu. Na ně je odolná už každá pátá bakterie. Mikrobiolog Jakub Hurych vysvětluje, která antibiotika škodí mikrobiomu nejvíc, proč zelený hlen není důkaz bakteriální infekce nebo co říká věda o probioticích.

Předplatitelé se dozvědí všechny fígle o tom, jak mikrobiom po léčbě co nejrychleji obnovit, jakých třicet potravin pomáhá nejvíce a jaké další léky mohou střeva negativně ovlivnit.

Michal Vrátný alias Radar, zakladatel sítě tělocvičen Železná koule, strávil patnáct let tím, že učí lidi zvedat těžké věci – a ví, proč to stojí za to. V novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč současné studie v souvislosti s dlouhověkostí zmiňují hlavně „stiffness“, jaké přednosti má silový trénink před kardiem a proč je elasticita svalů jedním z klíčových ukazatelů zdravého života.„Výzkumy ukazují, že lidé, kteří mají v pokročilém věku elastičtější svaly a silnější stisk ruky, se obecně dožívají vyššího věku v lepší kondici,“ říká Vrátný a popisuje cvik, který je podle něj úplným základem. Předplatitelé se také dozvědí, co si pořídit domů, aby elasticitu a dynamiku mohli nejlépe trénovat. Zjistí, jak často by v posilovně měli být a která denní rutina jejich život dokáže prodloužit. Na platformách Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdete také klíčové studie k tématu, které byly v podcastu zmíněny.

Ležet u televize nebo brouzdat na telefonu – pro většinu lidí nejlepší způsob odpočinku, pro mozek jen další zátěž. Moderní doba totiž přináší víc podnětů než kdykoli předtím a mozek je za celý den přestimulovaný. Jediné, co potřebuje, je opravdový odpočinek. Jenže ten dostává málokdy. Klinická psycholožka Veronika Víchová v novém díle Longevity podcastu popisuje, jaké metody pomohou vrátit mozku soustředění, zlepší paměť i kreativitu. „Do kurzů se mi hlásí architekti, notáři, IT manažeři, policisté. Techniku se naučí všichni,“ říká.Vysvětluje také, proč moderní člověk ztrácí schopnost relaxovat, co chronický stres dělá s tělem i mozkem a jak už pět minut denně může změnit kvalitu spánku i celého života. 

Čeho ses přepil, toho se napij. Oblíbené české přísloví se často používá v souvislosti s takzvaným vyprošťovákem. Tedy dávkou alkoholu, která má tělu pomoci dostat se z kocoviny. Jenže ve skutečnosti to jen ještě více zatíží organismus a prodlužuje dobu, kdy se zbavuje toxinů.
 
Není to jediný mýtus, který je s alkoholem spojen. Lékař a odborník na výživu i biochemii  Matej Kohutiar je v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin jeden po druhém vyvrací. Předplatitelé se zároveň dozvědí, co alkohol skutečně dělá s lidským tělem, jak působí dlouhodobé i nárazové pití a jaká je souvislost s nádorovým onemocněním. 
 
Celý díl najdete na platformě HeroHero a Opinio, kromě přístupu ke všem podstatným informacím tam jsou také odkazy na studie, které se v podcastu probíraly. 

Regenerace není jen odpočinek po sportu. Každou noc tělo opravuje to, co se přes den poškodilo, a snaží se tak udržet tělo zdravé, silné, bez nemocí a únavy. Aby regenerace fungovala správně, potřebuje několik základních podmínek. Kvalitní jídlo, stravu přizpůsobenou denním rytmům, a hlavně noční třináctihodinové lačnění. „Na stabilitu ve spánku i jídle reagují velmi dobře všechny systémy v těle: od hormonálního po imunitní. Studie ukazují, že tento řád má i velký protinádorový účinek,“ říká lékař Tomáš Soukup.
V novém díle Longevity podcastu také vysvětluje, proč alkohol a trénink ve stejný den regeneraci nezničí jen na jednu noc, ale klidně na pět dalších dní. Na platformě Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie, které byly v podcastu zmíněny. 

Podle některých průzkumů psychické potíže zažilo nebo zažívá až osm z deseti Čechů. Odbornou pomoc vyhledá zhruba čtvrtina lidí, zbytek se snaží potíže zvládnout sám. Dělají ale často několik zásadních chyb. Tou první je přesvědčení, že to přejde samo. „Nepřejde, nejde to zvládnout vůlí, nejde zatnout zuby a snažit se to hrozné období překonat. Hlava potřebuje odpočinek,“ říká peer terapeut Jakub Herzán z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ten je zároveň spojený s festivalem Mezi ploty, kde se téma psychické odolnosti a sebepéče také otevírá. Vystoupí na něm i konzultanti, kteří mají s různými psychickými problémy vlastní zkušenosti a dnes radí lidem, jak tyto těžkosti překonat.

Klíčem k dlouhému zdraví bez nemocí jsou správně fungující hormony, které řídí v podstatě chod celého organismu. Ovlivňují pocity štěstí, hladinu stresu, hubnutí, kvalitu spánku nebo libido a pohlavní funkce. Jenže někdy je jich málo, jindy zase moc. A to přináší obrovské zdravotní komplikace: od cukrovky po rakovinu nebo deprese.Nedostatek některých hormonů výrazně ovlivňuje i takzvaný index stárnutí, který se opírá o hladinu stresového hormonu kortizolu. „Tento index se počítá z poměru kortizolu a ještě hormonu jakési pohody, pokud nejsou v nerovnováze, tento index to negativně ovlivní,“ říká endokrinoložka Hana Jandíková.První část podcastu je přístupná všem; v té druhé se předplatitelé Longevity podcastu dozvědí i to, jaký sport ovlivňuje hladiny testosteronu a který zase produkci ženského pohlavního hormonu. Jandíková  také vysvětlí, která důležitá potravina dokáže hormony rovnat a jak souvisí spánkový hormon s hubnutím či rozvojem rakoviny. Na HeroHero, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie k tématu.