- Podcasty
- Ex libris
Poslechněte si podcast: První politickou chybu jsem udělal v devíti letech, psal Zeman v knize Jak jsem se mýlil v politice
„Politika je především bojem proti blbosti, a to včetně blbosti vlastní,“ zní motto knížky Miloše Zemana s názvem Jak jsem se mýlil v politice. Vyšla v roce 2005. „Nemíním čtenáře unavovat rozvleklým popisem svého dětství, stejně na něm nebylo nic zvláštního. Ti, kdo se snaží vystopovat počátky politikovy kariéry v imprintech, pečetění, které do ní vneslo právě toto životní období, by v mém případě byli zklamáni,“ tvrdí v úvodní kapitole současný prezident.
Ex libris
Seznamte se s knihami, které doporučují známé osobnosti.
Útěk z Leopoldova: Komunisté se stali majiteli absolutní pravdy
V magazínu představuje třídílnou publikaci historika Jaroslava Rokoského: Útěk z Leopoldova. V roce 1952 z této obávané věznice uteklo šest politických vězňů. „Šestice mladých mužů běží po poli, zhluboka dýchají, věří, že neuslyší střelbu. Za zády utíkají o život neznámo kam. Za Svobodou,“ stojí v úvodu knihy útěk z Leopoldova věznice, odboj. Ukázky z knihy čte Ivana Machalová, připravila Veronika Kindlová.
Tajemství ve výtvarném umění: Skryté vzkazy, významy a záhady
Dokazuje, že na slavné i méně slavné obrazy se nestačí pouze dívat, ale také o nich přemýšlet a hledat skrytá sdělení. Knihu Debry Mancoffové čte Lukáš Hurník.
Jak se malé dějiny Ladislava Štolla úzce propletly s velkými dějinami komunistického Československa
V premiéře literárního magazínu Ex libris budeme číst z monografie historika Vojtěcha Čurdy Ladislav Štoll: Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.
V dnešní premiéře pořadu Ex libris budeme číst z knihy politologa Igora Lukeše: Dějiny a doba postfaktická
Kritické zamyšlení nad postavením České republiky v rámci mocenských struktur Evropy i světa přečetl Pavel Hlavatý.
Luuk van Middelaar: Pandemonium, záchrana Evropy. Unie se pod tíhou krize nerozpadla, ale posílila
Ruská agrese proti Ukrajině ukázala mnohé a mimo jiné taky odhalila jednotu Západu, jakou asi čekal málokdo. Neplatí to jen o vztahu mezi EU a Spojenými státy, ale snad ještě víc o vztazích mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Ona tak často vysmívaná sedmadvacítka, obviňovaná jedněmi ze snahy o vznik superstátu, druhými z paralýzy a neakceschopnosti, uvalila na Rusko nečekaně tvrdé sankce a jasně podpořila Ukrajinu.
Pavel Kosatík: Slovenské století
V premiéře literárního magazínu představíme knihu historika Pavla Kosatíka, ve které mapuje jedno století národních snah Slováků o samostatnost.
Vlastní cestou. Kniha Dana Moraina vypráví příběh Kamaly Harrisové, první viceprezidentky USA
Rodinné zázemí i jednotlivé kroky profesní kariéry jsou záchytné body knihy amerického novináře Dana Moraina o Kamale Harrisové, viceprezidentce Spojených států amerických.
Jak se vyvíjela kontrakultura. Machovec: K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury
Martin Machovec je někdy označovaných za kronikáře undergroundu. Jeho kniha K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 je souborem desítek studií, které vznikaly posledních třicet let. Machovec v nich přesvědčivě ukazuje, že underground nebyl žádný monolit, který by se v čase nevyvíjel, který by nebyl plný rozporů, často protichůdných tendencí, ostrých polemik i plný vlastních snah o sebeidentifikaci.
Rakušané byli i nacisté a antisemité, ne jen oběť Hitlera. Gafke: Heydrichovi muži z Východní marky
Matthias Gafke ve své knize Heydrichovi muži z Východní marky velmi podrobně mapuje nacistickou bezpečnostní elitu v Rakousku z období druhé světové války. Přináší jak přehledně zpracované kořeny, ze kterých vyrůstal rakouský nacismus, tak vybrané biografie nejdůležitějších osob i popis širších trendů. A neopomíjí ani přístup poválečného Rakouska k nacistické minulosti. Pro Ex libris knihu přečetl Pavel Hlavatý.
Jak Západ podcenil Rusko a proč nemůže být jiné. Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce
„Nějaký čas se zdálo, především po rozpadu Sovětského svazu, že tamní a vůbec východní končiny již Čechy zajímat doopravdy nemusí. Rusko živořilo a zároveň k nám čas od času docházely jakési mlhavé zprávy, že se tam přece jen něco pohnulo směrem od komunistického samoděržaví, snad dokonce k demokracii. Hlavně se ale takového Ruska už nikdo rozhodně nemusel bát. Mělo co dělat samo se sebou, aby přežilo držkopád po zhroucení reálného socialismu,“ píše Alexandr Mitrofanov.