V rámci projektu Stát ve formě vám přinášíme další inspirativní vhled do zákulisí státní správy. Hostem Veroniky v novém díle videorozhovoru byl Jakub Štella, vedoucí oddělení na Ministerstvu spravedlnosti, který se specializuje na agendu peněžité pomoci obětem trestných činů.Jak vypadá práce úředníka, který místo pověstného „razítka“ pracuje s tragickými lidskými osudy? A proč je ve státní správě důležitý nadhled, ale i srdce?V rozhovoru se dozvíte:Boření mýtů: Proč práce na ministerstvu není jen o „autopilotu“ a papírování, ale o odborné diskuzi a odpovědnosti.Agenda pomoci: Jak funguje systém odškodňování obětí trestných činů a proč stát zkoumá přísné podmínky pro vyplacení pomoci.Psychická zátěž: Jaké to je číst každý den o násilí a jak se bránit tomu, aby vám „zlo začalo připadat normální“.Motivace: Proč Jakub Štela vyměnil komerční sféru za státní službu a co ho drží v týmu i po personálně náročných obdobích.„Dělat práci čistě pro peníze mi přijde jako ztráta času. Ve státní správě dává spousta mých kolegů do práce srdce a unikátní odbornost,“ říká Jakub Štela.

Václav Lidl, vedoucí oddělení Východní Evropy, Západního Balkánu a Střední Asie na Ministerstvu průmyslu a obchodu, mluví o tom, proč si po studiích vybral státní správu a co pro něj znamená služba veřejnosti. Přibližuje, jak jeho tým formuluje českou zahraničně-obchodní politiku vůči desítkám zemí a jak se jejich agenda po roce 2022 zásadně proměnila.V rozhovoru vysvětluje, jak stát podporuje české firmy v zahraničí, proč vznikl Byznys klub Ukrajina a jak se daří zapojovat český byznys do obnovy Ukrajiny. Popisuje také evropský rozměr své práce, vyjednávání na úrovni EU i podporu dlouhodobých investičních projektů.Dozvíte se, co podle něj brzdí větší akceschopnost státní správy, proč je důležité jasně vymezovat priority a jaké změny by pomohly lépe odměňovat kvalitní odborníky. Mluví také o mýtech kolem počtu úředníků a jejich platů a o tom, co by mělo mladé lidi motivovat ke vstupu do státní služby.

Jak se mění dynamika na ministerstvech při politických obměnách a co brání vyšší profesionalizaci úřadů? Bývalý vrchní ředitel MMR Leo Steiner v rozhovoru reflektuje své zkušenosti s řízením evropských programů a navrhuje kroky pro posílení stability státní služby.

Steiner popisuje období let 2024–2025 jako příklad efektivního fungování úřadu založeného na vysoké míře důvěry a otevřenosti novým podnětům. Zdůrazňuje však, že udržení takové kultury je náročné zejména v obdobích politických změn. Podle Steinera je klíčové, aby si státní správa zachovala svou integritu a odbornou nezávislost bez ohledu na aktuální vládní garnituru, což je princip, který v praxi často naráží na snahu o politickou konformitu.

Rozhovor identifikuje několik oblastí, které brání modernizaci státní správy:

• Nedostatek mezisektorové zkušenosti: Úředníkům často chybí praktická znalost prostředí, které regulují. Řešením by mohl být tzv. twinning – krátkodobé stáže úředníků v neziskovém sektoru nebo samosprávách.
• Absence profesní reprezentace: Steiner upozorňuje na chybějící platformu, která by úředníky sdružovala a hájila jejich profesní zájmy (např. po vzoru unie soudců), což zvyšuje jejich zranitelnost vůči vnějším tlakům.
• Kultura pasivity: Tendence k setrvačnosti a vyhýbání se odpovědnosti snižuje prestiž úřadu v očích veřejnosti i politiků.

Pro přilákání talentovaných lidí je podle Steinera nezbytné nabízet prostor pro seberealizaci a jasné pravomoci. Státní správa by neměla být vnímána jako statické prostředí, ale jako místo s přímým dopadem na životy občanů, které vyžaduje sebevědomé a odborně zdatné profesionály.

Milan Čigáš, ředitel odboru správních činností, sdílí svůj pohled na to, co skutečně obnáší práce ve státní správě. O každodenní péči o agendy, které provázejí každého z nás – od občanských průkazů po rodná čísla – a o tom, jak důležité je vnímat úředníka jako lidskou tvář státu.

V rozhovoru mluví o tom, že práce ředitele je z velké části o opečovávání týmu a zajištění, aby vše fungovalo tak, jak má.

Popisuje, jak se se svým týmem snaží zjednodušovat legislativu, aby lidé nemuseli řešit zbytečné formality – například při vyřizování dokladů pro děti, kdy by nově mělo stačit jedno focení pro dva různé průkazy. Vysvětluje, že státní správa je tu pro občany v dobrém i zlém, ať už jde o pomoc imobilním spoluobčanům přímo u nich doma, nebo prodloužení lhůt pro výměnu dokladů v citlivých životních situacích. Zdůrazňuje, že i když si lidé úřad často uvědomí jen jednou za deset let, úředníci jsou pro něj „hrdinové všedního dne“, kteří jsou připraveni řešit i ty nejsložitější problémy.

Inspirativní vhled do světa agend, které dávají našim životům řád, od člověka, pro kterého jsou lidé v týmu i na druhé straně přepážky tím největším bohatstvím. Pusťte si celý rozhovor.

Petr Holub působil jako vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí. V rozhovoru sdílí svou zkušenost experta, který do státní správy přišel z byznysu, aby prosazoval strategické kroky v energetice a ochraně klimatu.

V rozhovoru se dozvíte:

• Jaké jsou reálné bariéry vstupu: Co obnáší úřednická zkouška, bezpečnostní prověrka a řešení střetu zájmů při přechodu ze soukromého sektoru.
• Flexibilita vs. administrativa: Jak funguje moderní organizace práce na ministerstvu a kde státní správu stále brzdí zastaralé IT systémy a „papírové“ procesy.
• Politická (ne)kontinuita: Osobní svědectví o tom, jak probíhá předávání agendy při výměně vlády a proč služební zákon v praxi dostatečně nechrání odbornou kontinuitu úřadu.
• Smysl úřednické práce: Proč i přes administrativní překážky dává smysl pracovat na strategických projektech, jako je Nová zelená úsporám nebo dekarbonizace Česka.

Poslechněte si zkušenosti vrcholového manažera, který ukazuje, že efektivní státní správa stojí na vzájemné důvěře, odbornosti a jasně nastavených prioritách.

Jak vypadá digitalizace státu zevnitř a co všechno brání tomu, aby stát fungoval moderně a efektivně? Jan Klofáč, vedoucí oddělení digitální strategie a analýz na Úřadu vlády, mluví o přechodu z technologické firmy do státní správy a o tom, proč mu dává práce pro stát smysl. Vysvětluje, jak se koordinuje digitalizace napříč ministerstvy, proč je klíčové vzdělávání úředníků a jaké překážky brzdí rychlejší inovace – od legislativy až po nastavení myšlení lidí.

Dozvíte se, jaké projekty dnes lidem usnadňují kontakt se státem, proč je důležité měnit pohled na prestiž práce ve veřejné správě a jak se i ve státním aparátu rodí kreativní nápady – třeba na Festivalu kreativní byrokracie.

Ondřej Strnad, analytik státního rozpočtu z Nejvyššího kontrolního úřadu, mluví o své práci s klidem člověka, který ví, proč dělá to, co dělá. Vystudoval národní hospodářství na Vysoké škole ekonomické a už během studií působil v týmu poradců premiéra na Úřadu vlády. Po škole zamířil na Nejvyšší kontrolní úřad, kde se věnuje rozborům hospodaření státu.

V rozhovoru popisuje, že práce ve státní správě není šedivá rutina, jak se často traduje. „Analytik státního rozpočtu hodně čte. Zajímá nás nejen, jak stát hospodaří, ale i širší kontext – demografie, sociální politika, zdravotní nebo penzijní systém,“ říká. Dodává, že i když bývá stát vnímán jako méně efektivní než soukromý sektor, rozdíly nejsou tak velké, jak se někdy zdá.

Za klíčové považuje, aby stát dokázal lépe odměňovat mladé lidi: „Systém tabulek je demotivující. Když nastoupíte ve chvíli, kdy zakládáte rodinu a potřebujete finance nejvíc, stát vám nabídne to nejnižší, bez ohledu na výkon.“ Přesto má podle něj práce pro stát hlubší smysl – vidí v ní možnost ovlivnit fungování země k lepšímu.

Velký význam přikládá inovacím, zejména umělé inteligenci. „Ve státní správě se často dělají věci dvakrát. Umělá inteligence může spoustu činností zjednodušit,“ říká a s uznáním zmiňuje přístup NKÚ, který podporuje vzdělávání a praktické využívání těchto technologií.

Ve volném čase se Ondřej vrací ke své dlouholeté vášni – sportovnímu šermu. Po profesionální pauze se k němu vrátil rekreačně. Relaxuje také u podcastů o ekonomice a svět Pána prstenů je jeho oblíbeným únikem z reality.

Na závěr má pro mladé jednoduché poselství: „Zkuste pracovat ve státní správě. Možná vás příjemně překvapí, jak to tady funguje – a že ta práce může mít smysl.“

Eliška Hronová, právnička z Ministerstva spravedlnosti, sdílí svůj příběh o deseti letech ve státní službě – o práci, která má skutečný dopad, o vytrvalosti, inovacích i lidech, kteří do veřejné správy vnášejí energii a srdce.

V rozhovoru mluví o tom, proč má smysl pracovat pro stát, jaké profesní příležitosti nabízí už mladým právníkům, i o tom, že státní správa rozhodně není místem, kde by se kreativita nebo osobní růst ztrácely.

A také o každodenní rovnováze mezi profesní odpovědností a rodinou – o hledání flexibility, podpoře v týmu a o radosti z výsledků, které mění životy lidí.

Inspirativní rozhovor s ženou, která dokazuje, že práce pro stát může být moderní, smysluplná a plná příležitostí.

Jitka Černá (1998), absolventka veřejné a sociální politiky, mluví o své každodenní práci – od podpory ředitelů škol, přes tvorbu strategií a podkladů pro ministra, až po komunikaci s médii.

Dozvíte se:

• co obnáší práce ministerské rady,
• jaké výzvy přináší byrokracie a nedostatek flexibility,
• proč i ve státní správě existují možnosti kariérního růstu,
• jak stát řeší témata rovnosti a inkluzivního prostředí.

Poslechněte si rozhovor s mladou úřednicí, která ukazuje státní správu v jiném světle, než bývá běžně prezentováno.