Jan Paťawa přišel z pozice kreativního ředitele v soukromém sektoru a na Ministerstvu vnitra vedl oddělení strategické komunikace. Nastoupil krátce po ruské invazi na Ukrajinu, tedy do prostředí, které sám popisuje jako neustálou krizi. Jeho tým komunikačně řešil střelbu na Filozofické fakultě, povodně v roce 2024 i další mimořádné události a stál za projektem 72 hodin, jehož cílem bylo dostat příručku pro krizové situace do všech domácností v Česku. Po volbách nové vedení ministerstva oddělení zrušilo.

V rozhovoru mluví o tom:

• proč je důvěra mezi politickou reprezentací a úředníky předpokladem pro cokoli dalšího
• v čem se strategická komunikace liší od PR instituce a od politického marketingu
• jak vypadá práce na úřadě v období politické změny a jak probíhalo předání agendy
• proč je resortnost státu podle něj hlavní překážkou při řešení celospolečenských témat
• co stát riskuje, když v krizi nekomunikuje směrem k nejzranitelnějším skupinám

Rozhovor vznikl v rámci projektu Stát ve formě, který realizuje tým odborníků a odbornic z organizace Lobbio a financuje Fond pro moderní stát.

Další rozhovory ze série Lidé státní správy: https://www.statveforme.cz/lide-statni-spravy/

Bývalý diplomat Bohdan Malaniuk působil v zahraniční službě Ministerstva zahraničních věcí ČR přes devět let, mimo jiné na zastupitelských úřadech v USA a Kolumbii.

V rozhovoru mluví o tom, proč je diplomacie spíš způsobem života než zaměstnáním, jak personální politika ovlivňuje fungování celého resortu a proč by stát měl být vnímán jako hardware, na kterém běží celá společnost.

Otevřeně reflektuje i nedávnou reorganizaci ministerstva, roli státního tajemníka při změnách vlády a to, co by mělo stát udělat, aby přilákal mladé talentované lidi. Klíčové poselství: posun od kultury ochoty vyhovět ke kultuře schopnosti sloužit.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Stát ve formě, který realizuje tým organizace Lobbio a financuje Fond pro moderní stát. Pracujeme na změnách, které posílí schopnost státu poskytovat kvalitní služby občanům, podnikatelům i politikům.

▶ Více rozhovorů: https://www.statveforme.cz/lide-statn...#státvefformě #státníspráva #diplomacie #zahraničnípolitika

Martin Úlovec působil jako zmocněnec pro digitální vzdělávání a digitalizaci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V rozhovoru popisuje, jak se mu na úřadě pracovalo a proč mu pomohlo, že prostředí resortu školství znal už ze svého předchozího působení. Zároveň upozorňuje, že státní správa dlouhodobě naráží na poddimenzované týmy a nedostatek odborných kapacit – a že problémem nebývá neochota agendy rozvíjet, ale chybějící podmínky.Hovoří otevřeně o tom, co podle něj brzdí efektivitu: těžkopádné interní procesy, omezené finance i platy, které stát činí nekonkurenceschopným vůči soukromému sektoru. Vrací se ke stereotypu úředníka „s nohama na stole", který politici občas využívají, aby si našli viníka, a připomíná, že ve státní správě je řada lidí pracujících z přesvědčení, že chtějí něčemu přispět. Velký prostor vidí ve spolupráci napříč státním, soukromým i neziskovým sektorem a v rozvoji soft skills i digitálních dovedností, včetně nástrojů umělé inteligence.

V dalším díle projektu Stát ve formě jsme zavítali na Ministerstvo práce a sociálních věcí za Alexandrou Lacinovou, která zde působí jako vrchní ministerský rada na oddělení koncepce rodinné politiky a služeb péče o děti.

V rámci projektu Stát ve formě vám přinášíme další inspirativní vhled do zákulisí státní správy. Hostem Veroniky v novém díle videorozhovoru byl Jakub Štella, vedoucí oddělení na Ministerstvu spravedlnosti, který se specializuje na agendu peněžité pomoci obětem trestných činů.Jak vypadá práce úředníka, který místo pověstného „razítka“ pracuje s tragickými lidskými osudy? A proč je ve státní správě důležitý nadhled, ale i srdce?V rozhovoru se dozvíte:Boření mýtů: Proč práce na ministerstvu není jen o „autopilotu“ a papírování, ale o odborné diskuzi a odpovědnosti.Agenda pomoci: Jak funguje systém odškodňování obětí trestných činů a proč stát zkoumá přísné podmínky pro vyplacení pomoci.Psychická zátěž: Jaké to je číst každý den o násilí a jak se bránit tomu, aby vám „zlo začalo připadat normální“.Motivace: Proč Jakub Štela vyměnil komerční sféru za státní službu a co ho drží v týmu i po personálně náročných obdobích.„Dělat práci čistě pro peníze mi přijde jako ztráta času. Ve státní správě dává spousta mých kolegů do práce srdce a unikátní odbornost,“ říká Jakub Štela.

Václav Lidl, vedoucí oddělení Východní Evropy, Západního Balkánu a Střední Asie na Ministerstvu průmyslu a obchodu, mluví o tom, proč si po studiích vybral státní správu a co pro něj znamená služba veřejnosti. Přibližuje, jak jeho tým formuluje českou zahraničně-obchodní politiku vůči desítkám zemí a jak se jejich agenda po roce 2022 zásadně proměnila.V rozhovoru vysvětluje, jak stát podporuje české firmy v zahraničí, proč vznikl Byznys klub Ukrajina a jak se daří zapojovat český byznys do obnovy Ukrajiny. Popisuje také evropský rozměr své práce, vyjednávání na úrovni EU i podporu dlouhodobých investičních projektů.Dozvíte se, co podle něj brzdí větší akceschopnost státní správy, proč je důležité jasně vymezovat priority a jaké změny by pomohly lépe odměňovat kvalitní odborníky. Mluví také o mýtech kolem počtu úředníků a jejich platů a o tom, co by mělo mladé lidi motivovat ke vstupu do státní služby.

Jak se mění dynamika na ministerstvech při politických obměnách a co brání vyšší profesionalizaci úřadů? Bývalý vrchní ředitel MMR Leo Steiner v rozhovoru reflektuje své zkušenosti s řízením evropských programů a navrhuje kroky pro posílení stability státní služby.

Steiner popisuje období let 2024–2025 jako příklad efektivního fungování úřadu založeného na vysoké míře důvěry a otevřenosti novým podnětům. Zdůrazňuje však, že udržení takové kultury je náročné zejména v obdobích politických změn. Podle Steinera je klíčové, aby si státní správa zachovala svou integritu a odbornou nezávislost bez ohledu na aktuální vládní garnituru, což je princip, který v praxi často naráží na snahu o politickou konformitu.

Rozhovor identifikuje několik oblastí, které brání modernizaci státní správy:

• Nedostatek mezisektorové zkušenosti: Úředníkům často chybí praktická znalost prostředí, které regulují. Řešením by mohl být tzv. twinning – krátkodobé stáže úředníků v neziskovém sektoru nebo samosprávách.
• Absence profesní reprezentace: Steiner upozorňuje na chybějící platformu, která by úředníky sdružovala a hájila jejich profesní zájmy (např. po vzoru unie soudců), což zvyšuje jejich zranitelnost vůči vnějším tlakům.
• Kultura pasivity: Tendence k setrvačnosti a vyhýbání se odpovědnosti snižuje prestiž úřadu v očích veřejnosti i politiků.

Pro přilákání talentovaných lidí je podle Steinera nezbytné nabízet prostor pro seberealizaci a jasné pravomoci. Státní správa by neměla být vnímána jako statické prostředí, ale jako místo s přímým dopadem na životy občanů, které vyžaduje sebevědomé a odborně zdatné profesionály.

Milan Čigáš, ředitel odboru správních činností, sdílí svůj pohled na to, co skutečně obnáší práce ve státní správě. O každodenní péči o agendy, které provázejí každého z nás – od občanských průkazů po rodná čísla – a o tom, jak důležité je vnímat úředníka jako lidskou tvář státu.

V rozhovoru mluví o tom, že práce ředitele je z velké části o opečovávání týmu a zajištění, aby vše fungovalo tak, jak má.

Popisuje, jak se se svým týmem snaží zjednodušovat legislativu, aby lidé nemuseli řešit zbytečné formality – například při vyřizování dokladů pro děti, kdy by nově mělo stačit jedno focení pro dva různé průkazy. Vysvětluje, že státní správa je tu pro občany v dobrém i zlém, ať už jde o pomoc imobilním spoluobčanům přímo u nich doma, nebo prodloužení lhůt pro výměnu dokladů v citlivých životních situacích. Zdůrazňuje, že i když si lidé úřad často uvědomí jen jednou za deset let, úředníci jsou pro něj „hrdinové všedního dne“, kteří jsou připraveni řešit i ty nejsložitější problémy.

Inspirativní vhled do světa agend, které dávají našim životům řád, od člověka, pro kterého jsou lidé v týmu i na druhé straně přepážky tím největším bohatstvím. Pusťte si celý rozhovor.

Petr Holub působil jako vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí. V rozhovoru sdílí svou zkušenost experta, který do státní správy přišel z byznysu, aby prosazoval strategické kroky v energetice a ochraně klimatu.

V rozhovoru se dozvíte:

• Jaké jsou reálné bariéry vstupu: Co obnáší úřednická zkouška, bezpečnostní prověrka a řešení střetu zájmů při přechodu ze soukromého sektoru.
• Flexibilita vs. administrativa: Jak funguje moderní organizace práce na ministerstvu a kde státní správu stále brzdí zastaralé IT systémy a „papírové“ procesy.
• Politická (ne)kontinuita: Osobní svědectví o tom, jak probíhá předávání agendy při výměně vlády a proč služební zákon v praxi dostatečně nechrání odbornou kontinuitu úřadu.
• Smysl úřednické práce: Proč i přes administrativní překážky dává smysl pracovat na strategických projektech, jako je Nová zelená úsporám nebo dekarbonizace Česka.

Poslechněte si zkušenosti vrcholového manažera, který ukazuje, že efektivní státní správa stojí na vzájemné důvěře, odbornosti a jasně nastavených prioritách.

Jak vypadá digitalizace státu zevnitř a co všechno brání tomu, aby stát fungoval moderně a efektivně? Jan Klofáč, vedoucí oddělení digitální strategie a analýz na Úřadu vlády, mluví o přechodu z technologické firmy do státní správy a o tom, proč mu dává práce pro stát smysl. Vysvětluje, jak se koordinuje digitalizace napříč ministerstvy, proč je klíčové vzdělávání úředníků a jaké překážky brzdí rychlejší inovace – od legislativy až po nastavení myšlení lidí.

Dozvíte se, jaké projekty dnes lidem usnadňují kontakt se státem, proč je důležité měnit pohled na prestiž práce ve veřejné správě a jak se i ve státním aparátu rodí kreativní nápady – třeba na Festivalu kreativní byrokracie.