- Podcasty
- Pod proudem
Poslechněte si podcast: Lidé se vrhli na dotace pro nízkopříjmové domácnosti, stát přidá peníze
Loňský dramatický růst cen energií postavil až statisíce lidí před hrozbu energetické chudoby. Zejména senioři a nízkopříjmové domácnosti se dostaly do rizika, že nebudou schopny platit vysoké účty a zálohy za energie. Stát proto zavedl cenové stropy, spustil informační kampaně i speciální dotační program, který má lidem rychle pomoci snížit spotřebu energií. Jak se osvědčil program Nová zelená úsporám Light? Bude stát lidem dlouhodobě pomáhat snižovat spotřebu energií, a tím i náklady? A jak Česko rok od vypuknutí války na Ukrajině pokročilo v posilování energetické soběstačnosti? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Pod proudem
Posvítíme si na možnosti proměny energetiky, posílení energetické bezpečnosti a možná řešení pro snížení spotřeby fosilních paliv. Nebudeme řešit jen výrobu čisté energie, ale také to, jak ji efektivně spotřebovat. Podcastovou sérii Pod proudem moderuje Marie Bastlová a připravuje ji portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svaz moderní energetiky a Aliancí pro energetickou soběstačnost. a vznikla za podpory Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky a Aliancí pro energetickou soběstačnost.
Jak se vyznat ve změnách energetického zákona?
Uplynulý rok byl z hlediska energetické legislativy v mnoha ohledech přelomový. Novinky shrnuje aktuální díl podcastu Pod proudem, jehož hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti. „My jsme v energetice a energetické legislativě na její dynamiku zvyklí. Překotnost pro nás není nic nového. Třeba Energetický zákon byl od svého schválení v roce 2000 novelizován třicetkrát,“ komentuje Luděk Šikola, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti, příval legislativních změn. Ty spustil ruský vpád na Ukrajinu a následná energetická krize. Přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo zejména urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé těchto zdrojů nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny, přičemž dřívější limit byl 10 kilowattů. Klíčové bylo i zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Podle partnera kanceláře Doucha Šikola advokáti, Pavla Douchy, ale české zákonodárce stále čeká ještě hodně práce. „Jako Česká republika jsme celkově pozadu už o více než dva, dva a půl roku s přijímáním naprosto zásadních opatření a institutů do energetiky, které po nás chce i Evropská unie. Ani v roce 2021 tak stále nemáme v Energetickém zákoně zakotveno, co je to akumulace, a jak se dá používat. Nemáme ani zakotveno, co je to agregace,“ upozorňuje Pavel Doucha. Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem společně s moderátorem Ondřejem Novákem.
Máme za sebou osm EPC projektů a chystáme další, hlásí Pardubický kraj
Chcete investovat do modernizace a rekonstrukce energetického hospodářství, ale nemáte na to dost prostředků? Pak je přesně pro vás tento díl podcastu Pod Proudem, který představí takzvané EPC projekty. Díky nim velké korporace, podniky nebo samosprávy mohou snížit náklady i spotřebu energií. Realizaci přitom platí až z budoucích úspor. Jak projekty EPC fungují? Pro koho se nejvíc hodí? A jak složité je se do nich pustit? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb a Milan Vich, energetický manažer Pardubického kraje s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Informovanost o Green Dealu je v Česku minimální, debatu komplikují dezinformátoři
Evropské státy se na přijetí Green Dealu, neboli Zelené dohody, domluvily v roce 2019. Debatu o smyslu a podobě cesty k bezuhlíkové a energeticky soběstačné ekonomice ale utnula pandemie koronaviru, a od té doby veřejné mínění formují hlavně populisté a dezinformátoři. Součástí problému je i fakt, že informovanost o změně klimatu a zelené transformaci je v Česku na velice nízké úrovni. Výzkumný institut STEM zkoumal postoje Čechů ke klimatu a zelené transformaci zkoumal loni v rozsáhlém šetření. Data ukazují, že většina obyvatel Česka nezpochybňuje probíhající klimatickou změnu, ale Češi se zároveň neshodnou na vhodném řešení nastalé situace. Výzkumníci kromě postojů zkoumali i úroveň konkrétních znalostí české populace. „Poměrně dobře si vedeme v těch základních otázkách, jako jestli má globální oteplování vliv na výšku hladiny oceánů. Ale čím více jsme se dostávali ke komplexnějším otázkám, třeba jestli se Evropa zavázala do roku 2050 být klimaticky neutrální, což je doslova obsah Green Dealu, ukazovalo se, že lidé často neví,“ objasňuje v novém díle podcastu Pod proudem výsledky průzkumu Martin Philipp ze STEMu. Komunikační pole je ale podle něj stále hodně otevřené. Z nízké informovanosti pramení i velká nervozita z procesu zelené transformace, tedy ukončení závislosti Česka na spalování fosilních paliv a jejich nahrazení čistými zdroji energie. „Problém není ve slově zelená, ale ve slově transformace,“ říká Helena Truchlá ze STEMu. Řada aktérů, kteří se snaží téma komunikovat, podle Truchlé apelují na nutnost rychlé reakce. Češi nutnost bojovat s klimatickou změnou ale chápou, problém je spíš v nejistotě, kterou transformace vyvolává. Lidé ví, že půjde o velkou změnu, ale nemalá část společnosti považuje Zelenou dohodu za uspěchanou a vnucenou shora. „Panuje velká obava, že provedení těch změn, to znamená dekarbonizace energetiky, dopravy, těžkého průmyslu, povede ke zchudnutí velké části obyvatel, že to udělá Česko méně konkurenceschopným. To jsou reálně prožívané obavy velké části společnosti,“ dodává Truchlá. Více se dozvíte v podcastu Pod proudem s moderátorem Ondřejem Novákem a jeho hosty Helenou Truchlou a Martinem Philippem, analytiky ze STEMu.
S elektromobilitou jsme stále na začátku
Je to dva roky, co Norsko ohlásilo, že v prodejích nových aut mezi tamními zákazníky převládly elektromobily. Ty se ostatně v posledních letech rychle šíří napříč Evropou. Česko ale zůstává pozadu, a i přes velmi dobrou dobíjecí infrastrukturu v eletromobilitě za svými západními sousedy výrazně zaostává. Co v České republice nejvíc brzdí boom elektroaut? Jakou máme síť dobíjecích stanic a jak budeme řešit dobíjení ve velkých městech? A co budeme dělat se starými bateriemi z elektrických vozů? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správy dobíjecích stanic ČEZ a Martin Mazari, Product manager, Sales Trainer automobilky Volvo s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Potenciál tepelných čerpadel je v Česku zatím nevyužitý
V rámci energetických úspor a dekarbonizace mohou tepelná čerpadla hrát zásadní roli. A to jak v domácnostech, tak i ve firmách. Zatím je ale jejich potenciál nenaplněný, Česko v rámci jejich prodejů, na rozdíl třeba od Skandinávie, patří stále ještě mezi spíše rozvojové trhy. Ročně se jich tu v minulých letech prodávaly nižší desítky tisíc. Pro koho a za jakých podmínek jsou tepelná čerpadla vhodná? A na co si dát při nákupu pozor? Dozvíte se v dalším díle podcastu Pod proudem tentokrát s Petrem Horkým, ředitelem Asociace pro využití tepelných čerpadel a Tomášem Cahou, zakladatelem konzultační společnosti Exergie.CZ. Moderuje Ondřej Novák
Energetické společenství změní návyky. Prát i mýt budeme přes poledne
Nejpozději od poloviny příštího roku by mělo být možné vytvářet v Česku energetická společenství. Novelu zákona už projednává politická reprezentace a experti se shodují, že výhledově půjde o zásadní změnu v české energetice. Jak budou energetická společenství fungovat? Co je jejich největší výhoda? A jak se na ně těší obec Litultovice, která si už teď na nečisto jedno energetické společenství zkouší? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Patrícia Čekanová, prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR a Jan Birgus, starosta obce Litultovice s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Zájem o úsporné spotřebiče roste. Moderní chladničky mají i dvacetkrát nižší spotřebu než před lety
Vysoké ceny energií i vyšší zájem o klima a energetickou bezpečnost hrají stále větší roli při výběru nových domácích spotřebičů. Naproti tomuto trendu jdou i výrobci, kterým se za posledních pár desítek let podařilo snížit spotřebu domácí elektroniky v některých případech i na zlomek původních hodnot. Energetickou účinnost chladniček, praček, myček nebo varných konvic ale ovlivňuje i jejich správné používání, jak se dozvíte v novém dílu podcastu Pod proudem. Hosty jsou Juraj Krivošík, ředitel společnosti SEVEn, The Energy Efficiency Center a Petr Jirků, produktový trenér spotřební elektroniky ve společnosti Samsung Electronics. Moderuje Ondřej Novák.
Ušetřit za energie může každý, někdo až 80 procent
Češi poslechli výzvy a pod tlakem vysokých cen začali výrazně spořit s energiemi. Podle expertů má ale většina domácností stále velký prostor pro snížení nákladů. Pomůže správně a ekonomicky topit, dobře zacházet se spotřebiči nebo využívat odpadní teplo z vaření. Co všechno ještě můžeme dělat? Jaké rady našich rodičů a prarodičů oživit, abychom snížili účty? A jak si naplánovat rekonstrukci domu a výstavbu nových zdrojů energií? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Jiří Beranovský, ředitel společnosti EkoWATT a Tomáš Vanický, bývalý ředitel Centra pasivního domu a energetický auditor s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Státy reagovaly rychle, bez Ruska si už poradíme
Už osm měsíců Evropa intenzivně řeší, jak se zbavit energetické závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Nahradit je nutné především zemní plyn. Spolu s tím pak země hledají cestu, jak ochránit obyvatele a firmy před strmě rostoucími cenami energií. Jak Evropa i Česko pokročili v řešení energetické nezávislosti na Rusku? Jak do budoucna změnit trh s energiemi? A jak přistoupit ke strategii RePower EU? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Jan Palaščák, podnikatel v energetice, zakladatel skupiny Amper a Martin Jirušek, odborník na energetickou politiku z Katedry mezinárodních vztahů z Masarykovy univerzity s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.