- Podcasty
- Pod proudem
Poslechněte si podcast: Lidé se vrhli na dotace pro nízkopříjmové domácnosti, stát přidá peníze
Loňský dramatický růst cen energií postavil až statisíce lidí před hrozbu energetické chudoby. Zejména senioři a nízkopříjmové domácnosti se dostaly do rizika, že nebudou schopny platit vysoké účty a zálohy za energie. Stát proto zavedl cenové stropy, spustil informační kampaně i speciální dotační program, který má lidem rychle pomoci snížit spotřebu energií. Jak se osvědčil program Nová zelená úsporám Light? Bude stát lidem dlouhodobě pomáhat snižovat spotřebu energií, a tím i náklady? A jak Česko rok od vypuknutí války na Ukrajině pokročilo v posilování energetické soběstačnosti? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Pod proudem
Posvítíme si na možnosti proměny energetiky, posílení energetické bezpečnosti a možná řešení pro snížení spotřeby fosilních paliv. Nebudeme řešit jen výrobu čisté energie, ale také to, jak ji efektivně spotřebovat. Podcastovou sérii Pod proudem moderuje Marie Bastlová a připravuje ji portál Obnovitelně.cz ve spolupráci se Svazem moderní energetiky a Aliancí pro energetickou soběstačnost.
Zelená transformace je pro Slovensko příležitost. Volby rozhodnou, jestli ji Slováci využijí
Slovenské parlamentní volby na konci září určí mimo jiné i to, jak bude vypadat tamní energetika a dekarbonizace ekonomiky. Slovensko, podobně jako Česko, zaspalo v budování obnovitelných zdrojů energie, energetických úsporách a transformaci ekonomiky. Nakolik v předvolební kampani hrají roli dezinformace a je pro Slováky změna klimatu téma? Odpoví europoslanec a spoluautor energetické a klimatické části volebního programu strany Progresívné Slovensko Martin Hojsík a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Souboj o vítěze zelené transformace: Evropa vs. USA
Evropa je odhodlaná zvítězit v zelené transformaci. Hrozbou je ale chybějící společný trh čistých technologií, protekcionismus USA a agresivní čínští výrobci. Za necelý rok od chvíle, kdy americký prezident Joe Biden představil revoluční protiinflační balíček (IRA), který v USA položil základy pro mohutnou investiční vlnu do čisté energetiky, představila Evropská unie řadu kroků, aby americký náskok stáhla. Aby ale Evropa obstála v dravé mezinárodní konkurenci, bude se muset vypořádat s protekcionismem Spojených států amerických a dravými čínskými podnikateli. Poslechněte si speciální debatu s europoslancem Luďkem Niedermayerem (TOP 09), Zdeňkem Sobotkou (SOLEK Holding), Martinem Sedlákem (SME, AliES) a Tatianou Mindekovou (AliES).
Banky jsou gatekeeper zelené transformace, říká expert
Česko zaostává v klimatické transformaci. Proměna tuzemské energetiky se před lety v podstatě zastavila. A teď se jen pomalu rozbíhá. Zelené projekty přitom nabývají na významu a velké společnosti k nim tlačí veřejná poptávka i nejnovější evropská legislativa. Jak se v Česku klimatické transformaci daří a co nejvíce pokulhává? Jakou roli v procesu klimatické transformace hrají banky a finanční instituce? K čemu slouží a co vlastně jsou tak zvané zelené dluhopisy? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Lenka Nováková, ředitelka Primárních emisí z ČSOB a Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Potřebujeme velké fotovoltaiky a větrné parky, říká podnikatel
Česko potřebuje pro úspěšnou transformaci své energetiky co nejrychleji začít s budováním velkých zdrojů. Ty totiž v posledních letech v podstatě vůbec nepřibývají. Stejně tak se budeme muset zaměřit na rozvoj větrných parků, které dokáží vykrýt zimní měsíce a nahradit tak v té době chybějící výkon solárních zdrojů. Co nejvíc brání rozvoji velkých projektů? Jak se liší zkušenosti ze solárního byznysu v Jižní Americe a u nás? A na jakých principech fungují energeticky soběstačné kampusy? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Roland Hofman, spoluzakladatel skupiny Urbanity a Zdeněk Sobotka, podnikatel a vizionář v oboru obnovitelných zdrojů energie, zakladatel a CEO společnosti SOLEK s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Česko má šanci revolučně přestavět svou energetiku. Tuto příležitost musíme využít
Do roku 2030 může Česko díky evropským penězům postavit až 17 GW nových obnovitelných zdrojů. Díky této investiční vlně vzniknou desítky tisíc nových pracovních míst a do státního rozpočtu připlují desítky miliard korun. Podle studie společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky jde o obrovskou příležitost, která může Česku pomoci jak ekonomicky, tak i v rámci boje s klimatickou změnou. Podaří se tuto šanci využít? O tom si Ondřej Novák povídá s programovým ředitelem Svazu moderní energetiky Martinem Sedlákem a manažerem strategických projektů pro energetiku Deloitte Miroslavem Lopourem.
V energetice nám chybí jasná vize státu i legislativa
Decentralizace energetiky je absolutní trend a cesta, jak zvýšit energetickou bezpečnost a soběstačnost. Česko v něm ovšem zaostává za západními zeměmi Evropské unie. Chybí legislativa, dostatek odborných poradců, ale i jasná a dlouhodobá koncepce státu. Podle čeho se rozhodují malí investoři a domácnosti při budování vlastních energetických zdrojů? Jak podporuje decentralizaci stát? A jak decentralizace energetiky souvisí s tolik potřebnou dekarbonizací českého teplárenství? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Michaela Valentová, vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT se zaměřením na energetickou účinnost a Jakub Maščuch, odborník na inovace v energetice, který také vede Laboratoř organických Rankinových cyklů a jejich aplikací v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze a poradce prezidenta pro energetiku s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Česko má šanci sestavit nejlepší systém komunitní energetiky v Evropě - záznam z live vysílání
Komunitní energetika je v rámci Evropy už zavedený pojem. Bohaté zkušenosti mají třeba v Rakousku, Německu nebo v Belgii. Ačkoliv má český model podle novely Lex OZE 2 řadu dobře nastavených vlastností, v lecčems se může stále inspirovat v nedalekém zahraničí. Díky tomu může využít funkční prvky lokální výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího sdílení mezi členy společenství z jiných států Evropy. Dokládá to studie Outlook komunitní energetiky v Evropě, kterou vypracoval Svaz moderní energetiky. Hosté speciálního dílu z live vysílání podcastu Pod proudem jsou Martin Ander, expert na komunitní energetiku, Svaz moderní energetiky, Martina Krčová, radní Energetického regulačního úřadu, Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce a Vojtěch Krajíček, Doucha Šikola advokáti.
Těžba lithia je obrovská příležitost, těžaři plánují velký projekt
V Krušných horách se finalizuje průzkum a přípravné práce na těžbě lithia. Firma Geomet, z většiny vlastněná společností ČEZ, spolupracuje s experty z celého světa a už brzy by chtěla mít hotovou studii proveditelnosti. Pokud projekt získá potřebná povolení, mohla by těžba lithia začít už v roce 2027. Může přitom jít o zásadní a velkolepý projekt, a to nejen v samotné těžbě, ale i ve výrobě baterií. Jak daleko pokročila příprava těžby lithia? Jak složité je se do ní pustit? A jak je na tom Česko dnes v oblasti akumulace energie? Nejen o tom debatují v dalším dílu podcastu Pod Proudem Tomáš Vrbický, geolog a technolog na projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet a Tomáš Kazda, docent na VUT v Brně a výzkumník v oblasti baterií s moderátorkou Seznam Zpráv Marií Bastlovou.
Fotovoltaické panely nehoří, pozor si dejte na kabeláž nebo rozvody, vysvětluje expert
Požáry solárních elektráren, stejně jako třeba hořící elektromobily, jsou mediálně vděčné téma. Přitom mezi lety 2017 a 2021 [https://svetprumyslu.cz/rizika-pozaru-fotovoltaickych-elektraren/] docházelo v průměru ke dvanácti požárům fotovoltaik ročně, což představovalo zhruba půl procenta požárů na území Česka. „Dle mé patnáctileté zkušenosti ve fotovoltaickém byznysu solární panel při standardní a odborné montáži nehoří. Je složen výhradně z prvků, které jsou v podstatě nehořlavé až na jednu výjimku. Tu u standardních fotovoltaických panelů tvoří zadní takzvaná EVA fólie o tloušťce zhruba 0,45 milimetrů,“ vysvětluje Miroslav Calda, majitel a výkonný ředitel společnosti Atlantis Management a pokračuje: „Za ty roky zkušeností z výstavby a z pětileté zkušenosti servisu, kdy jsem zajišťoval kompletní servis pro jednu naši velkou nadnárodní společnost, jsem z těch statisíců nebo i milionů instalovaných panelů viděl požár jen tří kusů panelů, které byly lokálně propáleny kvůli neuklizeným ptačím exkrementům nebo jiným překážkám na fotovoltaickém panelu. Neviděl jsem a nezažil jsem případ, že by fotovoltaický panel vzplál a hořel, protože hliník, křemík či sklo nehoří.“ Pokud už k nějakému požáru solární instalace dojde, je podle Caldy zpravidla způsobený poruchou v rozvaděči, ve špatně udělané nebo utažené kabeláži nebo při porušení izolace, kvůli kterému vznikne elektrický oblouk. O požární bezpečnosti bude Miroslav Calda hovořit i na konferenci Solární energie a akumulace 2023 [https://www.solarnikonference.cz/], kterou 30. května pořádá Solární asociace [https://solarniasociace.cz/]. Na jaká další bezpečnostní rizika je dobré dát si pozor při pořízení firemní fotovoltaiky? Budou se v budoucnu střešní solární elektrárny kombinovat s malými větrnými turbínami? A v čem by se Česko mělo posunout v oblasti legislativy obnovitelných zdrojů energie? Zjistíte v podcastu Pod proudem.
Fotovoltaika je pro firmy revoluční, může z nich udělat producenty energie místo konzumentů
Firmy mohou díky fotovoltaickým elektrárnám a bateriovým úložištím ušetřit podstatnou část nákladů za energie, a tím zvýšit svou konkurenceschopnost, říkají v novém díle podcastu Tomáš Minařík a Václav Vejrosta, majitelé společnosti Solar Design. Vedle ekonomické stránky ale firmy, pokud mají zájem o instalaci vlastní fotovoltaické elektrárny, musejí zohlednit i technické možnosti svých budov. Zejména starší střechy mohou mít například nedostatečnou statiku. Výhodné tak je pořízení fotovoltaiky spojit i třeba s rekonstrukcí firemní střechy. „Problém mohou být i externí překážky, jako třeba nedostatečná kapacita distribuční sítě na straně distributora. I s tím je potřeba počítat,“ dodává Václav Vejrosta. „Vyvíjejí se ale nové technologie, které umožňují solární panely instalovat na všechny tipy hal,“ uvedl Tomáš Minařík a upozorňuje třeba na novinku v podobě ohebných fotovoltaických panelů. Ty jsou podstatně lehčí a tvárnější než běžné panely, ale zároveň se už účinností blíží běžně dostupným řešením. Takové panely se například dají umístit i na fasády nebo jako stínění plodin v rámci agrivoltaiky. Návratnost firemních fotovoltaik je dnes díky dotační podpoře zhruba sedm let. Na co si dát při pořízení firemní fotovoltaiky pozor? Kdy a pro koho se vyplatí? A jak souvisí fotovoltaika s ochranou přírody? Dozvíte se v podcastu Pod proudem.