Když začátkem května oficiálně vznikla nová německá vláda kancléře Friedricha Merze, uložila sama sobě jeden nevyslovený úkol: Navenek chtěla vystupovat jinak než předchozí koalice levého středu kancléře Olafa Scholze. Bez veřejně se odehrávajících hádek, s jasnou představou, jak řešit nejpalčivější problémy země. A hlavně se držet zásady, že na čem se koaliční partneři jednou dohodnou, má také platit.

V časech společného státu možná měli Češi sklon chovat se ke Slovákům jako k mladším bratrům, které je tu a tam třeba trochu vést. Postupem času, především díky zákonu o federaci platného od prvého ledna 1969, to ale mizelo a Slováci se cítili a chovali samostatně. Byť stále pod jednou střechou. Z níž se pak k českému překvapení po konci takřečeného socialistického tábora ihned počali drát ven.

Čestný lídr Motoristů Filip Turek, jaký to paradox, má problém: Dle zjištění serveru Page Not Found na něj bylo podáno trestní oznámení za sexuální násilí, k němuž mělo dojít před 15 až 20 lety. Ve zprávách z údajného Turkova osobního emailu se toto chování na řadě míst potvrzuje, doprovázené přitom sebelítostivými poznámkami a různými citovými manipulacemi, jakých bývají intimní roztržky plné. Co teď s tím?

Snad se Putin nad koncem liberální globalizace raduje předčasně. Proč je vysoká cena elektřiny v Německu Merzovou prohrou? Dukova omluva? Otevřená okna do ložnic politiků čili tvrdý návrat Turkovy minulosti.

Mění se svět i náš přístup k institucím, které jsme ustavili, abychom s ním mohli snáz nakládat. Také u nás je stále častěji zpochybňována Evropská unie, Severoatlantická aliance, ale i Organizace spojených národů nebo Mezinárodní trestní soud. Naopak sílí sebevědomí všemožných suverenistů radících, abychom šli vlastní cestou.

Máme celou nástěnku výroků z jiných oddělení typu: „Paní to bolet nemůže, dostala paralen,“... „To je normální, že to po operaci bolí,“ napsala mi kamarádka lékařka působící v ambulanci Léčby bolesti, když jsem si stěžovala, že prakticky na všechny neduhy a bolesti se mi dostane odpověď: „Vezměte si paralen“. Případně s dodatkem „Stačí jeden, abyste se neufetovala.“

K informacím stanice NBC o tom, že USA netrpí nedostatkem řady střel, které Ukrajina potřebuje, doplnila jiná média další podobné informace. Podle nich Američané nejenže v tomto ohledu mají zbraní dost, ale navíc jich naopak nejvíc na světě vyrábějí a taky vyvážejí.

Už jen pár dní zbývá, než vyprší 90denní odklad pro zavedení 50procentních plošných cel na evropské zboží dovážené do Spojených států. Tuto ničím nepodloženou sazbu vyhlásil začátkem dubna prezident Donald Trump. Posléze dal Evropanům tří měsíce na to, aby si vyjednali něco lepšího. Nestalo se nic, nebo skoro nic. Ve čtvrtek, přesně týden před termínem, hlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: Na stole jsou nadále všechny varianty.

Proč se učitelé vládou slibovaných platů nakonec nedočkali. Blíží se cílová rovinka. Ale EU stále neví, jaká cla proti ní Trump zavede a jak na ně odpoví. Ukrajina bez amerických zbraní a Putin. Pomůže zdravotnictví tzv. jednodenní lékařství?

Na konci školního roku dorazily do škol dvě zprávy: jedna doufejme dobrá a druhá až výsměšná. Senát schválil beze změn velkou novelu školského zákona a udělal dobře. A to navzdory jedné části, o které se mluvilo nejvíc – od ledna budou místo škol platit nepedagogické pracovníky obce a kraje. Měly by na to dostat víc peněz z daní.