Po olympiádě a po krizi ve Venezuele jsou teď sítě plné znalců Blízkého Východu. Na ty si hrát nebudeme, necháme to odvážnějším, ale na jeden aspekt současné krize a jejího českého vnímání si upozornit dovolíme. Po sítích se šíří mnoho videí, kde Irán před ajatolláhem vypadá jako západní země, minisukně, rock, obchody plné zboží. Jak je ale možné, žetehdejší šáh byl stejně tak vítán ve Washingtonu, jako v Praze? A proč o něj stál už Edvard Beneš stejně jako Gustáv Husák?

Michal Stehlík a Martin Groman představili na letošním Knižním festivalu v Ostravě svou poslední knihu Přepište (místní) dějiny. Sledují v ní, jak mimo centrum probíhal konec druhé světové války, vyhánění Němců nebo přebujelá industrializace některých regionů. Debatu moderovala Klára Filipová z datové redakce Českého rozhlas a webu Okraj.cz a vy teď můžete být také u toho.

Před padesáti lety, v lednu 1976 se do Prahy vrátil agent StB Pavel Minařík. Léta působil ve Rádiu Svobodná Evropa a oblafl tam vlastně leckoho. Jaký byl jeho příběh a jak vznikla oslavná píseň Josefa Laufera na tohoto muže, který po roce 1989 objevil kouzlo kapitalismu a následně šel před soud za úniky na daních?

Po vraždě Renee Good agentem agentury ICE se v USA objevilo ve veřejném prostoru heslo „One of Ours, All of Yours“. A hned se rozjela debata, jestli to není heslo dokonce snad nacistické. Princip je možná podobný, heslo nikoliv. Ale opravdu lze spojovat dnešní dění v USA s Lidicemi? 

V Brně je do poloviny dubna v Moravském zemském muzeu k vidění výstava o spolupráci britských intelektuálů amístním disentem, o podzemní univerzitě i o galerii pro zakázané umělce umístěné v drogerii. Osudy brněnského disentu nás provedly kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a především organizátor podzemní univerzity Petr Oslzlý.

Letos první veřejné nahrávání podcastu Přepište dějiny se odehrálo v Třebechovicích pod Orebem. Patřilo celé místnímu rodákovi Vladimíru Vochočovi, konzulovi z Marseilles, který v prvních letech druhé světové války vystavil pasy a víza tisícům lidí prchajících z Evropy. Dnes má ocenění Spravedlivý mezi národy a v Třebechovicích nově i pamětní desku. Připomeňte si s námi opravdu silný osud a inspirativní příběh.

Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt?

Před třiceti lety odešla Olga Havlová. Osobnost přímá a vnitřně svobodná, která často konfrontovala okolí s jasným pojmenováváním věcí. Žena, která dala po roce 1989 náplň pojmu "první dáma", zároveň samostatná a výrazná persona.

Jeden by řekl, že Benešovy dekrety vzruší už jen pár posledních mohykánů na české politické scéně. A vida, před volbami v Maďarsku se staly tématem i tam a na Slovensku za jejich zpochybnění teď můžete jít i na půl roku do basy. Vrátil se rok 1946 nebo už se všichni pomátli?  Na úvod tohoto dílu vyhlásíme výsledky soutěže o Přepisovače roku… Turek nebo Stačilo?

Markéta Šichtařová tuhle přirovnala půjčku EU Ukrajině k Marshallovu plánu, kterým si prý po válce USA upevňovaly pozici v Evropě za cenu stagnace západních ekonomik, kde zablokoval soukromé investice. Jak to vlastně myslel Marshall s tím plánem a proč tohle srovnání historicky hapruje?