Zpátky do reálného světa? Generace Z je unavená z digitálního prostředí a vyhledává offline zábavu. Igor Rolínek, manažer marketingu České podnikatelské pojišťovny, dále odhaluje v rozhovoru pro pořad Brand Date na platformě FocusOn, jak se za 16 let změnil profil jejich zákazníků, proč Pat a Mat fungují lépe než digitální animace a jak AI pomáhá v kreativních procesech. 

Od produktů k chování zákazníků

Rolínek vysvětluje zásadní změnu v přístupu pojišťovny - původně se zaměřovali na produktovou segmentaci, kdy jejich pojistné produkty určovaly cílovou skupinu. Typickými zákazníky byli řidiči, muži starší 35 let, a pojišťovna se orientovala především do malých měst a vesnických oblastí.

Postupem času však ČPP přešla k behaviorální segmentaci. Podle Rolínka cítili potřebu vědět o klientech víc - jak se chovají, jaké jsou jejich životní hodnoty a jaký mají postoj k pojištění. Dnes již cílí na mladé rodiny s dětmi a věková hranice se posunula z 35+ na 25+.

Česká tradice jako konkurenční výhoda

ČPP se strategicky přesunula od plného názvu k používání zkratky právě kvůli možnému nepochopení. Rolínek vysvětluje, že už to není matoucí, protože strategicky začali používat v komunikaci zkratku ČPP místo celého názvu České podnikatelské pojišťovny.

Klíčovými atributy značky jsou podle něj tradice a českost. Tento efekt je ovlivněn jednak názvem společnosti, ale také dlouhodobě využívaným komunikačním konceptem.

Pat a Mat: 16 let úspěšné kampaně

Nejznámější částí marketingové strategie ČPP jsou postavy Pat a Mat, které pojišťovna používá již 16 let. Rozhodnutí padlo z důvodu odlišení se od konkurence - hledali koncept, který bude rezonovat s cílovou skupinou, bude český a umožní komunikovat s nadsázkou a lehkostí všechno, co se v pojištění může stát.

Úspěch kampaně potvrzují i data. Když porovnávají pozitivní a negativní vnímání reklamy, pozitivní reakce obrovsky převažují nad negativními, kterých je podle Rolínka opravdu málo.

Překvapivé je, že Pat a Mat oslovují i náročnější klientelu. Původně se očekávalo, že budou přitahovat spíše méně afluenntí klienty, ale ukázalo se, že oslovují i afluentnější část zákazníků.

Používání Pata a Mata má svá specifika - především nutnost používat stop motion animaci. Rolínek popisuje, že mají loutky, které se fotí vteřinu po vteřině. Přestože to může vyznívat tradičně, při pohledu na výsledný spot je to podle něj pohlazení pro duši - jiný zážitek, než nabízejí digitální způsoby zpracování.

Licenční omezení znamenají, že postavy nemohou převlíkat do jiných obleků ani jim dávat jiné pokrývky hlavy. Prostředí kolem nich se však mění - používají nové technologie, takže moderní pojetí se skloubit dá.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

1. Segmentace se posunula od produktů k chování - ČPP přešla od zaměření na konkrétní pojistné produkty k porozumění životním hodnotám a chování zákazníků, což umožnilo lépe cílit komunikaci
2. Pat a Mat jsou silnější než brand samotný - Po 16 letech úspěšné kampaně si lidé při zmínce Pata a Mata vybaví ČPP spíše než původní večerníčky, což ukazuje sílu konzistentní dlouhodobé komunikace
3. Televize stále dominuje díky důvěryhodnosti - 60-70% lidí považuje televizní reklamu za důvěryhodnější než online formáty, navíc průměrný Čech sleduje TV 3,5 hodiny denně
4. Generace Z trpí "digitální únavou" - Mladí lidé paradoxně vyhledávají offline zážitky a propojují online s offline světem, což mění přístup k marketingovým strategiím
5. AI je pomocník, ne náhrada - ČPP používá umělou inteligenci pro kreativní procesy a segmentaci, ale lidský faktor a zkušenosti zůstávají v pojišťovnictví nezastupitelné

Bývalý příslušník BIS Petr Mrňa dnes školí civilisty v bezpečnostní střelbě a sebeobraně. V rozhovoru pro pořad Přežít na platformě FocusOn odhaluje, proč většina držitelů zbrojních průkazů s pistolí skutečně neumí, jak vypadá realistický výcvik a proč je důležité mít u sebe nejen zbraň, ale i prostředky první pomoci.

Po 18 letech u Bezpečnostní informační služby se Petr Mrňa věnuje výcviku civilistů v bezpečnostní střelbě. Jeho kurzy kombinují teorii s praxí - od základů manipulace se zbraní až po pokročilé techniky včetně výcviku s označovací municí. Moderátor Amar Ibrahim, expert na přežití, s ním probral nejen technické aspekty střelby, ale i psychologické připravenost na krizové situace.

Zbrojní průkaz je teprve začátek

"Pro mě zbrojní průkaz ověřuje úplně základní kompetenci. Člověk zná bezpečnou manipulaci se zbraní, trefí terč, ví, že to lítá dopředu, ale to je úplně první krok a vůbec to z něj nedělá člověka, který tu zbraň je schopný nějak ovládat," vysvětluje Mrňa hlavní problém současného systému licencování.

Srovnání s řidičským průkazem je podle něj přesné - "Je to jako kdyby 500 metrů odjel autem a dostal řidičák," doplňuje moderátor Ibrahim své zkušenosti z kurzů přežití.

Skutečné zvládnutí zbraně vyžaduje podle Mrni "řekněme 10 000 suchých opakování" - tedy trénink doma bez střelby, kdy si člověk procvičuje úchop, míření a spoušťění.

YouTube nenahradí instruktora

Velký problém vidí expert v tom, že "lidi se učí YouTube - jsou schopní říct: 'Já to viděl na YouTube, tohle bude dobrý.' To je vytržený z kontextu."

"Každý za půl roku jenom zajít na střelnici, to je o ničem," souhlasí Ibrahim. "Na tu střelnici si říkám, já tam musím, až budu mít volno, musím někam zajít, protože na to člověk musí pořád dokola pilovat."

Mrňa doporučuje pro běžné držitele licencí navštěvovat střelnici "dvakrát měsíčně, jednou aspoň, ale mezitím musí být ten suchý trénink."

Realistický výcvik s označovací municí

Jednou z nejpokročilejších forem výcviku je použití označovací munice - systému podobného paintballu, ale s realistickými zbraněmi.

"Je to úplně realistické, lidé, co trénují s klasickým fixem s ostrými, tak v rámci reálných nácviků mají možnost si to vyzkoušet jenom se zbraní, kterou nikoho nezabijou," popisuje Mrňa výhody tohoto systému.

Označovací střela "bolí" a poskytuje okamžitou zpětnou vazbu o tom, zda byl zásah úspěšný. Účastníci mají ochranné pomůcky včetně kvalitních helem.

Nebezpečná neznalost na střelnicích

Oba experti se shodují na problematické situaci na veřejných střelnicích. "Už se mi stalo, že se na mě frajer otočil a udělal: 'Hele, mě to nevystřelilo,' anebo se podíval do hlavně. A on měl zbroják," popisuje Ibrahim nebezpečné chování.

Mrňa má podobné zkušenosti: "Stalo se mi na civilní střelnici několikrát... pán měl revolver, vždycky udělal jednu ránu a pak s tím revolverem namířil na nás. Šel jsem slušně poprosit, jestli by toho mohl nechat, tak jsem dostal seřváno."

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video: 

• Zbrojní průkaz je jen začátek - Skutečné ovládání zbraně vyžaduje tisíce hodin "suchého" tréninku doma a pravidelné návštěvy střelnice (minimálně jednou měsíčně)
• YouTube nevynahradí instruktora - Sebevzdělávání z videí je nebezpečné, protože poskytuje informace vytržené z kontextu bez praktické zpětné vazby
• Nůž je nebezpečnější než pistole - Útok nožem je tichý, rychlý a těžko rozpoznatelný, proto při jeho spatření expert doporučuje okamžitě použít střelnou zbraň
• První pomoc je nezbytná - Každý držitel zbraně by měl umět poskytnout první pomoc sobě i ostatním, včetně použití turniketu při poranění tepny
• Situační pozornost zachraňuje život - Klíčové je všímat si okolí a nevchodit do situací s "hlavou v telefonu" a sluchátky v uších, protože útočník potřebuje jen půl metru vzdálenosti

Expert na kryptoměny odhaluje šokující nekompetenci českých úřadů v kauze bitcoinů za miliardu. Zatímco zločinci už dávno vědí, že bitcoin není na nelegální aktivity, naši politici stále netuší, jak funguje technologie 21. století.

Bitcoin jako nejhorší volba pro uplácení

Představa, že by se bitcoin mohl stát nástrojem pro uplácení politiků, je podle Lukáče naprostou chybou. "Tohle vůbec není o bitcoinech. Pokud něco bitcoin udělal, tak ukázal, že na něj je všechno dosledovatelné. Kdybychom používali igelitky s hotovostí nebo krabice od vína plné peněz, jak byly u nás oblíbené, bylo by to mnohem méně dosledovatelné než s bitcoinem," vysvětluje novinář a autor podcastu KryptoSpace.

Bitcoin funguje jako veřejná účetní kniha - blockchain, kde jsou zaznamenány všechny transakce. "Když se podíváme na blockchain, dostopujeme každou adresu, každou transakci, všechno tam je uloženo," popisuje Lukáč princip fungování kryptoměny.

Zásadní chyby ministerstva

Největším problémem podle experta bylo, že si úředníci "nechali poslat bitcoin za miliardu a nikoho si nepřizvali" - ani poslance Havránka z ODS, ani Dominika Stroukala z vládního poradního orgánu NERV.

"Nechali si od člověka, který byl odsouzený za provozování nelegálního tržiště, poslat bitcoiny na miliardu na svou peněženku. Dopředu se nezeptali, odkud jim to pošle, a pak si tři měsíce nekontrolovali, odkud jim to poslal," kritizuje Lukáč postup ministerstva.

Kdyby úředníci použili běžné analytické nástroje, okamžitě by zjistili, že bitcoiny pocházejí z adres propojených s nelegálním tržištěm Nukleus Market. "Očividně měl Jiříkovský přístup k nějakým 12 miliardám, přitom jim řekl, že má jen 3,5 miliardy a dá jim 30 procent. Ve skutečnosti jim dal mnohem méně."

Proč Jiříkovský zvolil tuto cestu

Důvod, proč se Jiříkovský obrátil na český stát, byl prostý - "burzy a velcí hráči na trhu nejsou hloupí jako čeští úředníci" a mají systémy, které okamžitě odhalí původ podezřelých bitcoinů.

"Měl nějakých 12,5 miliardy korun v bitcoinech, se kterými nemohl legálně moc dělat. Doufal, že když mu to uzná česká vláda, najde se nějaká burza, která mu zbylé prostředky vymění," spekuluje Lukáč o motivaci odsouzeného.

Tato strategie však byla extrémně riziková. "Namaloval si na sebe obrovský terč. Do transakcí z března nikdo nemohl pana Jiříkovského spojit s Nukleus Market Place. Teď to ví celý kryptosvět."

Problémy s aukcí bitcoinů

Ministerstvo následně bitcoiny prodalo v aukcích čtyřem kupujícím, kteří však nyní čelí vážným problémům. "Koupili si legální bitcoin od státu - kdo je bezpečnější partner než stát? Teď mají bitcoin, který jim policie zmrazila, což znamená, že s ním nemohou obchodovat," popisuje situace Lukáč.

Kupující už zaplatili vysoké stovky milionů z celkových 956 milionů, které měl stát obdržet, ale jejich bitcoiny jsou nyní nepoužitelné. "Pokud jim vznikne škoda - ať už proto, že bitcoin zdraží nebo zlevní - může to stát stát další pěknou sumičku."

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video:

• Jak konkrétně funguje sledování bitcoinových transakcí a proč je bitcoin horší volba než hotovost pro nelegální aktivity
• Proč se Jiříkovský rozhodl spolupracovat se státem místo využití kryptoburz
• Jaké finanční ztráty mohou vzniknout státu kvůli zmrazeným bitcoinům kupujících
• Jak reaguje mezinárodní krypto komunita na českou "bitcoinovou kauzu"
• Proč česká regulace kryptoměn funguje, ale politici technologiím nerozumějí

V rámci pořadu Brand Date na platformě FocusOn.cz proběhl rozhovor s Markem Walderem, brand manažerem Direct pojišťovny. Walder prozradil zákulisí procesu rebrandingu celé skupiny Direct, hovořil o výzvách v oblasti digitálního marketingu a popsal, jak jeho tým přistupuje k influencer marketingu. Podle statistik, které uvedl, se s novým vizuálem ztotožnilo 31 % respondentů, zatímco přibližně 34 % reagovalo negativně.

Hlavním impulsem pro rebranding Direct pojišťovny byla potřeba vizuálně sjednotit celou skupinu Direct. Jak Marek Walder vysvětlil, nešlo pouze o pojišťovnu, ale o celou skupinu, kterou dříve nazývali "Family". Proces rebrandingu začal před přibližně rokem a půl, kdy tým řešil, jak by měly vypadat nové reklamní spoty.

,,Postupně jsme se přesunuli k tomu, jak by měl vypadat spot Direct skupiny a v tu ránu nám začalo docházet, že potřebujeme i základní brandové assety nějak sjednotit,'' uvedl Walder. Chtěli především vytvořit spot, který by nebyl tolik produktový, ale více mluvil o tom, proč Direct pojišťovna existuje a o porozumění životu jejich zákazníků.

První reakce na nový vizuál

Nový vizuál byl poprvé představen Pavlem Řehákem ve Fóru Karlín v říjnu loňského roku a podle Waldera byla odezva velmi pozitivní. Následně měl marketingový tým půl roku na to, aby vizuální identitu převedl do praxe - předělat web a všechny kontaktní body se zákazníkem tak, aby působili jednotně.

,,Odezva byla fantastická. V té době jsem více vnímal takové ty klasické hejtery na sociálních sítích,'' komentoval Walder první reakce. Podle průzkumu, který proběhl na jednom z portálů, bylo přibližně 34 % negativních reakcí, 31 % pozitivních a zbytek byl neutrální_. ,,Čekal bych, že u rebrandingu budeme čelit více negativním reakcím. Takže pro mě to bylo vlastně už tehdy signál, že se to povedlo,_'' dodal Walder.

Hodnoty pojišťovny a komunikace se zákazníky

Způsob komunikace Direct pojišťovny se i po rebrandingu nadále drží stejných hodnot. Marketingová strategie zůstala principiálně beze změny, jelikož podle Waldera by rebranding neměl mít vliv na základní hodnoty společnosti.

,,Pojišťovnictví je obecně zajímavý obor v tom, že si kupujete produkt, který obecně nechcete využít. Platíte, ale vlastně to nechcete nikdy použít,'' vysvětlil Walder specifika pojistného trhu. 

,,Ten nejsilnější zážitek musí být už při sjednání, tam musíte samozřejmě pocítit naše hodnoty - jednoduchost, rychlost, přátelskost, spolehlivost. A pak je velice silný moment, kdy se bohužel někomu něco stane a ta pojišťovna ho musí podržet,'' dodal. Walder zdůraznil, že klienti jsou často překvapeni jednoduchostí a rychlostí jejich služeb, což boří negativní předsudky, které lidé vůči pojišťovnám mají.

Digitální kanály a mediální mix

V současné době Direct pojišťovna nejvíce využívá online video z důvodu efektivity, přestože podle některých studií nefunguje tak dobře, jak by si přáli. Walder ale upozornil na zajímavý trend - přibližně 30 % populace už nemá klasickou lineární televizi.

,,Byť nemají televizi, tak pak často nemají ani běžný YouTube s reklamou, protože používají adblock nebo si platí, aby to, co konzumují, měli bez reklam,'' vysvětlil Walder. Proto jsou pro pojišťovnu stěžejní i jiné online kanály, jako jsou například influenceři_. ,,Jsou to kanály, kde se můžeme svobodně vyjádřit, ukázat a nemusíme se bát, že to tam bude skrývat adblock,'_' dodal.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jak dlouho podle Marka Waldera trvá, než se reklamní spot "opotřebuje"?
• Jaké konkrétní příklady uvedl host k demonstraci toho, že Direct pojišťovna je opravdu "na straně klienta"?
• Jakou strategii používá Direct pojišťovna při práci s obsahem svého blogu?
• Jakým způsobem chce Direct pojišťovna řešit problémy s ad-blockery a placeným sledováním bez reklam?

Jak přesně ovlivnila umělá inteligence práci marketingového týmu Direct pojišťovny za poslední rok?

Kauza youtubera Mikýře odhalila, jak snadno mohou influenceři šířit propagandu autoritářských režimů. Experti varují před nebezpečím pro mladou generaci a vysvětlují, jak učit děti mediální gramotnosti v době sociálních sítí a umělé inteligence.

Nedávná kauza kolem čínské propagandy mezi českými influencery znovu otevřela diskusi o mediální gramotnosti mladé generace. Dominika Herdová, ředitelka Nadace O2, a Tereza Kráčmarová, zakladatelka organizace Fakescape, vysvětlují, proč je důležité připravit děti na digitální svět plný pastí.

Influenceři jako nástroj propagandy

Odhalení spolupráce některých influencerů s čínskou propagandou nepřekvapilo odborníky na mediální gramotnost. "Ne všichni influenceři rozhodují zodpovědně o tom, s kým budou spolupracovat. Často tam není motivace si vše ověřit, ale spíše vidět prospěch pro sebe, ať už je to forma cesty zdarma nebo finanční zisk," vysvětluje Tereza Kráčmarová.

Problém je o to závažnější, že influenceři často sami patří k mladé generaci. "Když influenceři nepřemýšlejí zodpovědně nad tím, s kým spolupracují, může to mít dopad i na generaci, která je sleduje. Pokud si influencer není schopen zkontrolovat, s kým chce spolupracovat, dítě už vůbec nemusí tušit, jaký je skrytý cíl za spoluprací," dodává Kráčmarová.

Kde hledat řešení

Nadace O2 dlouhodobě pracuje na mediálním vzdělávání prostřednictvím programu O2 Chytrá škola. "Snažíme se témata informační a mediální gramotnosti dostávat do škol. Naše podpora je ve dvou rovinách - předáváme učitelům znalosti a poskytujeme finanční podporu, protože většina škol by se ráda těmto tématům věnovala, ale chybí jim prostředky," říká Dominika Herdová.

Klíčové je podle expertů komplexní přístup: "Pokud se nebudeme věnovat jak učitelům, rodičům, tak i žákům, nebude to nikdy fungovat. Můžete nějakou informaci dostat do někoho, ale pokud nedostanete tu stejnou informaci všem, vrátí se vám to jako bumerang."

Sociální sítě jako hlavní zdroj informací

Mladá generace dnes čerpá politické a společenské informace především ze sociálních sítí. "Algoritmus sociální sítě, jakmile vycítí, že dítě inklinuje k určitému světonázoru, ho zavře do filtračních bublin. Dítě pak slyší pouze argumenty pro svůj vlastní názor," varuje Kráčmarová.

"Pokud se s dítětem o tom dostatečně nekomunikuje, dostáváme se k tomu, že si vytváří názory, které nemusí být založené na realitě. Algoritmus interaguje s tím, co dítě zajímá, a nabízí mu pohled na svět, který by mohlo vyhledávat."

Digitální stopa a odpovědnost rodičů

Experti upozorňují na problematiku digitální stopy, kterou si děti často nevědomky vytvářejí. "Děti si neuvědomují, co digitální stopa je a co pro ně znamená. Bez rozmyslu u všeho píšou komentáře, vše lajkují a vůbec neví, že toto je digitální stopa, která po nich zůstane," popisuje Herdová.

Zvláštní pozornost věnují odborníci trendu, kdy rodiče sdílejí informace o svých dětech již před jejich narozením. "Jsou trendy zveřejňovat digitální stopy už od ultrazvuku budoucího dítěte, což je něco, před čím varujeme. Pro starší děti platí základní pravidlo: nedávej nikam nic, co nechceš, aby viděl tvůj budoucí zaměstnavatel," radí Herdová.

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video:

• Jak konkrétně učit děti rozpoznávat deepfake videa
• Proč je důležité nezakazovat dětem sociální sítě, ale naučit je s nimi pracovat
• Jak funguje nová vzdělávací hra Net, kterou vytvořila Nadace O2
• Jaké konkrétní nástroje mohou rodiče používat při mediálním vzdělávání
• Proč je klíčová spolupráce mezi rodiči, učiteli a žáky při boji proti dezinformacím

Generální ředitel PBS Group Petr Kádner v rozhovoru pro platformu FocusOn a pořad Export odhalil, že jeho firma vyváží 90 % své produkce do zahraničí. Specializuje se na výrobu malých leteckých motorů, kryogeniku a přesné lití, přičemž největší úspěch zaznamenává v posledních osmi letech s malými leteckými motory používanými v dronech, střelách a cvičných terčích. Moderuje Marek Atanasčev, CEO společnosti Enantis.

PBS Group patří mezi výrazně exportně orientované české firmy. Podle generálního ředitele Petra Kádnera asi 90 % produkce směřuje do zahraničí. ,,Jsme jedna z těch firem, které pro Česko vydělávají peníze venku a vozí je zpátky." Firma se zaměřuje především na potřeby zákazníků v Evropě, Americe a Asii.

Společnost se soustředí na hi-tech obor již 20 let, přičemž obsah toho, co je považováno za hi-tech, se postupně vyvíjel. Mezi klíčové produkty patří kryogenika, přesné rytí a zejména výroba pro letectví. „Náš největší úspěch je výroba pro letectví, kde děláme pohonné jednotky pro vrtulníky a letadla – takové startovací, to znamená, že teprve když se naše nahodí, tak následně jde nahodit velký motor letového prostředku", vysvětlil Kádner.

Boom malých leteckých motorů v posledních osmi letech

 „Největší úspěch v posledních asi osmi letech máme s malými leteckými motory, které se používaly vždy do cvičných terčů nebo do malých soukromých letadel, ale nyní se používají do různých střel, dronů a podobně," uvedl Kádner. Právě tento segment zažívá velkou poptávku, na kterou byla firma připravena včas.

Společnost vyrábí také energetické jednotky (APU) do letových prostředků, kde je vývoj pomalejší, ale když se něco vyvine, „tak to potom 20 let vyrábíte". PBS Group nyní spolupracuje se dvěma velkými nadnárodními společnostmi na vývoji nového APU, což by v případě úspěchu znamenalo globální prodej.

Geopolitické aspekty exportu a nejperspektivnější trhy

Firma musí především sledovat politické hledisko exportu. ,,Musíme pečlivě sledovat politické hledisko, aby byl vývoz z České republiky k tomu konečnému uživateli vůbec možný, a aby tam byl výhled, že se situace v příštím roce nebo dvou letech nějakým způsobem nepokazí," zdůraznil generální ředitel. Z tohoto důvodu společnost opustila některé zajímavé trhy, například Čínu kvůli nejistotě.

PBS Group nyní vyváží koncové výrobky téměř výhradně na vojenské vývozní licence, což hodnotí přibližně čtyři různé české státní orgány navázané na evropské struktury. Mezi nejperspektivnější trhy patří Evropská unie, kde se spouští nové programy, do kterých může firma s evropskými partnery vstupovat. Spojené státy představují další klíčový trh.

Další zajímavou možností by byla i Ukrajina. ,,Možná by toho brala i více, ale za prvé bychom to možná nestačili všechno vyrobit a za druhé Ukrajina má problém, že na to musí vždy sehnat peníze." Firma také zaznamenává úspěchy v některých asijských zemích, které jsou politicky spolehlivé a předvídatelné, včetně Izraele.

Klíčové faktory úspěchu a poučení z chyb

Mezi klíčové faktory úspěchu PBS Group patří spolehlivost, schopnost dodávat a dlouhodobá přítomnost na trzích. ,,Na řadě trhů jsme byli přítomni dva až tři roky, prezentovali jsme se tam a hledali, jaké projekty se budou realizovat," popsal Kádner důležitost předvídavosti a dlouhodobé přípravy.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak konkrétně probíhá bezpečnostní prověrka exportu vojenských technologií a jakou roli hrají české tajné služby?
2. Které konkrétní americké a evropské programy PBS Group zmiňuje jako perspektivní a jak probíhá konkurenční boj s americkými firmami?
3. Jaké jsou detaily nové spolupráce s nadnárodními společnostmi na vývoji APU a proč o tom zatím nesmí firma příliš mluvit?
4. Jak vypadá každodenní komunikace s ministry obrany různých zemí a jaké kulturní rozdíly firma zaznamenává?
5. Které konkrétní země a projekty musela PBS Group opustit kvůli geopolitickým rizikům a jak to ovlivnilo jejich tržby?

Ředitel Martin Hejl překvapil v pořadu Krotitel ředitelů na platformě FocusOn přiznáním: "Na tom pískovišti jsem seděl sám, protože ty ostatní mi bourali bábovky." Dnes řídí českou pobočku rodinné firmy s obratem v miliardách. Jak se z introvertního dítěte stal respektovaný manažer a co radí českým podnikatelům?

Martin Hejl, výkonný ředitel společnosti THIMM Česká republika, v rozhovoru s Jiřím Jemelkou z JPF Czech odhalil nejen svou osobní cestu od introvertního chlapce k úspěšnému lídrovi, ale také principy fungování rodinných firem, své překvapivé názory na budoucnost řízenou umělou inteligencí a konkrétní tipy pro české manažery.

Lídrem se lze stát - i když jste introvert

"Já jsem vlastně přeučený introvert," přiznává otevřeně Hejl s 28letou zkušeností v oboru. "Na pískovišti jsem seděl sám, protože ostatní děti mi bourali bábovky, a to se mi vůbec nelíbilo."

Zásadní zlom přišel až ve škole při náhodné situaci s německými turisty. "Šli jsme ulicí a otevřelo se okénko. Rakušáci se ptali, kudy je cesta. Odpověděl jsem německy a všichni kamarádi: 'Ty umíš německy!' To vám najednou zvedne sebevědomí a zjistíte, že možná můžete být i lídr."

Ještě překvapivější byla zkušenost z assessment centra, kde dostal úkol, který šel proti jeho přirozenosti. "Řekli mi: 'Rozkřičte se na vlastní sekretářku.' Říkal jsem si, že to v životě nebudu dělat, to je naprosto proti mně. Ne, to se prostě musíte naučit, protože občas budete potřebovat tygra v firmě."

Co skutečně dělá dobrého lídra?

Hejl identifikuje tři klíčové vlastnosti, ale přiznává, že úplný seznam by byl nepřekonatelný. "Šel jsem do svého starého assessment centra, pak jsem to hodil do umělé inteligence. Můžu vám říct, že vůbec netušíme, že bychom měli mít tolik vlastností - snad ani neexistuje takový člověk."

Nejdůležitější je podle něj lídrovství a vůdcovství. "Když jste neslaný nemastný lídr, tak za vámi lidi nepůjdou." Druhou klíčovou schopností je vytvoření firemní kultury. "Pokud nejste schopní vytvořit přijatelnou firemní kulturu, tak lidi neudržíte." Třetí, často opomíjenou vlastností, je etika a integrita. "To se hodně málo zmiňuje a občas něco vyplave na nějaké lídry."

"Já si troufnu říct, že se s tím narodit nemusíte. Všechno se dá v podstatě, když chcete, naučit - můžete v tom být akorát lepší nebo horší, ale naučit se to dá."

Úspěch = správní lidé s "jiskrou v oku"

Hejlova filozofie řízení je překvapivě jednoduchá, ale náročná na realizaci. "Pro mě je nejdůležitější sestavit tým lidí, kteří mají jiskru v oku, protože to je asi nejdůležitější, co dneska potřebujete. Zbytek je naučíte."

Klíčové je podle něj najít správně motivované lidi. "Nepoužívám moc slovo motivovat, protože si troufnu říct, že lidi by měli mít vlastní vnitřní motivaci, ne vnější. Někdo chytrý řekl, že vnější motivace je jako smrad - stačí otevřít okno a ona vyvane."

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video, kde se dozvíte: 

1. Konkrétní techniky měření výkonu manažerů - jak fungují každodenní "patnáctiminutovky", proč jsou klíčové pro odhalení prázdných řečí a jak vypadají dashboardy pro vizualizaci výkonu
2. Detailní popis fungování rodinné firmy - jak probíhá předávání mezi generacemi, jaké role hrají rodinní členové, jak funguje dozorčí rada (bajrát) a čím se liší odpovědnost najatého manažera od majitele
3. Praktické příklady implementace AI - konkrétní čísla 97% úspěšnosti v kalkulacích, 5+ let sběru dat, praktické využití kamer s AI ve výrobě a reálné náklady implementace
4. Osobní příběh transformace - cesta od medicínské rodiny přes stavařinu k řízení výrobní firmy, konkrétní momenty změny, chyby v rozhodování a poučení z 28 let v oboru
5. Strategie práce s různými generacemi - konkrétní příklady konfliktů mezi generací Z a mistry 50+, workshop s Manpowerem, praktické tipy na dress code, komunikaci a vytváření firemní kultury napříč věkovými skupinami

Výpadek elektřiny, přírodní katastrofy nebo válečný konflikt mohou na několik dní ochromit dodávky energie. V takové situaci se ukazuje, jak moc jsme na elektřině závislí. Šimon Kopčák z firmy EcoFlow v rozhovoru pro pořad Přežít na platformě FocusOn vysvětluje, jak se na takové situace připravit a jaké záložní zdroje mít doma po ruce. Moderuje Amar Ibrahim, expert na přežití v extrémních situacích.

V dnešní době jsme na elektrické energii naprosto závislí. Od nabíjení mobilních telefonů přes chytrou domácnost až po chladničky a mrazáky – všechno potřebuje ke svému fungování elektřinu. Co ale dělat, když dojde k výpadku? Jak dlouho dokážeme bez elektrické energie fungovat a jakými způsoby si pomoci?

Centrály a záložní stanice jako řešení

Jedním z řešení, které Šimon Kopčák představuje, jsou centrály na benzín nebo plyn. ,,Máme centrálu, která funguje jak na benzín, tak i na plyn LPG. Benzín časem degraduje a nevydrží tak dlouho, zatímco plynová bomba se lépe skladuje a déle vydrží. Tato centrála je velmi oblíbená," vysvětluje.

Na takové centrále je možné provozovat spotřebiče do výkonu 1900 W při pohonu na benzín, v případě LPG je to méně – přibližně 1600 W. To stačí například na provoz ledničky, počítače nebo různého nářadí. Co se týče hlučnosti, benzínová centrála při plném výkonu dosahuje přibližně 96 decibelů, plynová je o něco hlučnější – zhruba o 5 decibelů více.

Kombinace s bateriovou stanicí

Moderní přístup k záložnímu napájení představují bateriové stanice. ,,Výhodou centrály je, že když k ní připojíte bateriovou stanici řady Delta, máte propojený systém. Centrála se umí sama zapnout při poklesu kapacity baterie na nastavenou úroveň, například 10 %. Když nesvítí slunce a baterie se nedobíjí, centrála se automaticky spustí, dobije baterii a zase se vypne," říká Kopčák.

Díky tomuto řešení nemusí centrála běžet neustále a spotřebovávat palivo. ,,Nastartuji, dobije mi baterie, já celý den funguju z baterek. Když se nestihne dobít ze solárních panelů, dobije to opět centrála a maximálně hučím dvě hodiny. Pak je zase dobitá baterie na celý den," popisuje výhody kombinovaného systému.

Solární panely jako doplněk

K bateriové stanici je možné připojit i solární panely. Podle Šimona Kopčáka je nejprodávanějším typem bifaciální panel o výkonu 200 W. ,,Je oboustranný, a když se za něj dá nějaká hliníková fólie, má výbornou účinnost. Je kompaktní, není ještě tak velký jako 400wattový panel, a má dostatečný výkon na dobití kilowattové baterie," vysvětluje.

Solární panely fungují nejlépe při přímém slunečním světle, ale určitý výkon poskytují i při běžném denním světle. ,,Něco to bude dávat, i když bude pouze světlo, není to tak, že by byl panel úplně mrtvý. Stanice využívají MPPT regulátory, které vždy tahají z panelu maximum," upřesňuje Kopčák.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak Šimon Kopčák přišel k podnikání v oblasti záložních zdrojů energie?
2. Jaké konkrétní zkušenosti mají zákazníci s využitím záložních zdrojů při reálných krizových situacích?
3. Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají při pořizování a údržbě záložních zdrojů?
4. Jak si vede český trh v porovnání se zahraničím v oblasti připravenosti na výpadky elektřiny?
5. Jaký je Šimonův osobní příběh, který ho přivedl k zájmu o krizovou připravenost?

České zdravotnictví čelí zásadním výzvám, které už nelze ignorovat. Adam Janek, ředitel Očního centra Praha a bývalý člen dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, v rozhovoru pro pořad Science Lab na platformě FocusOn odhaluje, že systém „již narazil" jen to ještě necítíme. Bez restrukturalizace a nových zdrojů financování se neobejde.

Tři okruhy problémů: demografie, personál a peníze

„Považuji české zdravotnictví za velmi dobře fungující, velmi kvalitní a velmi dostupné," začíná Janek pozitivně, ale rychle přechází k realitě. Identifikuje tři zásadní problémy:

Demografie a zdravotní stav obyvatelstva: Vyšší věk znamená vyšší náklady na léčbu, zároveň více lidí přechází z ekonomicky aktivního života do důchodu. „Odvádíme méně prostředků do systému," upozorňuje Janek.

Personální zabezpečení: Stárnou nejen pacienti, ale i zdravotníci. „Stárnou lékaři, stárnou zdravotní sestry a veškerý nelékařský personál – a celý systém se na to bude muset připravit."

Financování: „Máme omezený rozpočet na zdravotní péči a budeme muset hledat nové zdroje."

Spoluúčast pacientů: nevyhnutelná realita

Adam Janek je přesvědčen, že bez zapojení soukromých peněz se systém neobejde: „Všichni vědí, že bez soukromých peněz se systém neobejde, ale je to bohužel jenom politikum."

Poukazuje na paradox současného stavu: „Máme naprosto nadstandardní, až unikátní paletu hrazené péče v České republice. V podstatě máme jenom dvě oblasti, ve kterých si pacient doplácí – stomatologie a lékárny."

Příklad z lékárny jako vzor: „Když jdete do lékárny, paní magistra vám řekne „sto korun hradí pojišťovna, doplatek je 50 Kč.“ Už jste někdy řekl ne a léky tam nechal? Pro mě je určitý typ nadstandardu právě u léků."

Julínkova reforma: 30 korun, které zlomily vaz

Adam Janek připomíná osudových 30 korun z Julínkovy reformy: „Tehdejšímu ministrovi a jeho kolegům to zlomilo vaz, de facto už navždy budou mít nálepku politiků, kteří zpoplatnili zdravotnictví, přitom šlo o 30 korun."

Politici se podle něj tématu bojí a vyhýbají: „Resort zdravotnictví politici vlastně ani nechtějí řešit, nejradši by ho nikdo nedělal, protože je to velmi ožehavé téma. Kdo jednou zavede nějaké nadstandardy, už nebude zvolen."

Auto jako metafora: škodovka versus mercedes

Na obavu z dvojkolejného zdravotnictví Janek odpovídá metaforou: „Ať už jedete škodovkou nebo mercedesem, dojedete do cíle bezpečně – jde jen o to, jestli máte vyhřívaná sedadla nebo víc prostoru na nohy. Ale nikdo vás nenechá stát u silnice.“

Zdůrazňuje: „Nejde o to, že byste někomu poskytli horší nebo lepší péči. Péči mu poskytnete a jde o to, s jak kvalitním materiálem, s jakým doplatkem." Musíme být realisti – i zdravotnictví má omezený rozpočet.

Kdy systém zkolabuje?

„Už je po dvanácté hodině," varuje Janek. „Dneska jasně vidíme náklady na péči, jakým způsobem stoupají. Jsou na to krásné predikce od ÚZISu, z Eurostatu, z OECD – je naprosto jasné, že nám peníze nebudou stačit."

Časový horizont není jasný: „Nikdo neřekne, jestli systém narazí za dva roky, za pět let, za deset let, protože z mého pohledu už lehce narazil."

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video, kde se dozvíte: 

1. Systém už narazil – Není otázka jestli, ale kdy se problémy plně projeví. Už teď je „po dvanácté hodině".
2. Politici se bojí - 30korunový poplatek z Julínkovy reformy ukázal, že kdo zavede spoluúčast, už nebude zvolen.
3. Poroste transparentní ekonomika - Soukromé platby už proudí do systému, nikdo to nezastaví.
4. Prevence je klíčová - Obezita a alkoholismus zatěžují systém více než si dovedeme představit.
5. Vzdělávání budoucnosti - Oční centrum Praha ukazuje cestu, jak připravovat nové lékaře už během studia.

Značky jako Tesla, MG nebo Cupra mění pravidla automobilového marketingu. A značky jako Škoda hledají cestu, jak zůstat relevantní. V rozhovoru pro pořad Brand Date popisuje Tomáš Kopečný, ředitel agentury Kaspen/Jung von Matt, proč se svět automobilů přeskupil, které značky sází na nostalgii, jak si vedou němečtí giganti a jakou roli v tom hraje mentální dostupnost značky. Nabízí pohled do zákulisí marketingových rozhodnutí, která určují směr vývoje celého trhu.

Podle Tomáše Kopečného výsledky druhého vydání jejich vlastního Brand Performance Indexu ukázaly tři zásadní značky – MG, Volvo a Cupru. „Každá uspěla z jiného důvodu,“ říká. U MG zaujal raketový růst – za tři roky se dostala na třinácté místo v prodejích. „To je fascinující vývoj značky, která čerpá z historie, ale na trhu je vlastně nová.“

MG, Volvo, Cupra: Překvapení žebříčku a tichá síla brandu

MG, dnes ve vlastnictví čínského koncernu SAIC, se výrazně opírá o cenovou dostupnost a současně rychlý přechod k elektromobilitě. „Zákazník u MG dostane hodně muziky za méně peněz, a to dnes rozhoduje,“ dodává Kopečný. Je to ukázka, že i značka bez hluboké evropské přítomnosti dokáže prorazit.

Naopak Volvo boduje díky dlouhodobé konzistentní práci se značkou a důrazu na bezpečnost. „Jejich marketing drží značku pohromadě. Transparentní modelová řada je příkladem srozumitelné komunikace pro zákazníky,“ vysvětluje Kopečný. Volvo tak ukazuje, že silná pozice se dá udržet, pokud značka ví, kdo je a co reprezentuje.

U Cupry jde o výjimečný případ – kompletní oddělení od mateřského Seatu a budování vlastní identity. „Tohle rozhodnutí vyžadovalo obrovskou odvahu,“ podotýká Kopečný. Vysvětluje, že Cupra vytváří nejen nové modely, ale i nový jazyk značky, styl a tone-of-voice, který míří na mladší a dynamičtější zákazníky.

Změnit značku? V autoprůmyslu to není jen o logu

Změna značky v automobilovém průmyslu je složitý proces. Přesto některé značky – například Cupra – do toho šly. „Když značka dlouhodobě nemá jasné atributy, může být rebranding cestou,“ vysvětluje Kopečný.

Mnohé automobilky přistupují k vytvoření nové subznačky jako způsobu, jak se otevřít novému publiku, aniž by se musely vzdát tradice. „Volvo vytvořilo Polestar, Hyundai zase Ioniq – to jsou příklady značek, které se odklonily od mainstreamu, ale přitom zůstávají pod známou střechou.“

Podle něj se tímto směrem mohou ubírat i další značky, ale půjde spíš o výjimky. „Cupra je unikátní v tom, že mateřskou značku Seat opravdu začala potlačovat.“ U jiných jde zatím spíš o rozšíření portfolia než o úplný odklon. A celý proces závisí na odvaze a konzistenci: „Změnit značku nestačí. Musíte změnit i způsob, jak o sobě mluvíte a jak vás vnímá trh.“

Čínské značky přicházejí: Nová éra automobilového boje

Dnešní čínské automobilky nejsou to, co byly v roce 2005. „Kvalita šla výrazně nahoru, technologie se zrychlila, a trh se změnil,“ říká Kopečný. Výrobci jako BYD nebo MG dnes vstupují na evropské trhy s velkou dynamikou. A co víc – díky elektromobilitě mohou startovat z téměř stejné pozice jako zavedené značky.

„V 90. letech trvalo roky, než se nové značky prosadily. Dnes je možné konkurovat během několika let,“ vysvětluje. Elektromobilita totiž stírá technologické rozdíly, které dříve vznikaly desetiletí. Čína navíc masivně podporuje vlastní automobilky státem, což zvyšuje jejich šance i na západních trzích.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak vznikl Brand Performance Index a jaká metodika za ním stojí?
2. Proč má Cupra výjimečné postavení a co se děje se značkou Seat?
3. Jak konkrétně čínské automobilky ovlivňují nabídku v Česku?
4. Jaké jsou příklady návratu retro modelů a proč na ně značky sází?
5. Proč je salience důležitější než znalost značky – a jak ji měřit?