Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Průmyslově zpracované potraviny mají negativní vliv na naše zdraví. Některé poškozují i orgány a mohou přispívat k obezitě. Ta se dnes léčí i pomocí speciálních léků nebo řízeného hladovění. „Je prokázáno, že pokud budeme držet jeden den půst při dostatečném příjmu tekutin, pak se budeme cítit lépe, lépe se soustředíme a fyzicky nám bude dobře. Pokud je člověk zdravý, nelze proti tomu nic namítat,“ říká v Leonardu Plus chirurg a expert na léčbu obezity Martin Fried. (Repríza)

Boty, dokumenty nebo drobné osobní věci jsou nejen svědectvím jednoho z nejhorších zločinů v novodobých evropských dějinách, ale také cenným pramenem pro archeologický výzkum. „Rodina najednou získá aspoň nějakou informaci o tom, co se stalo s jejich blízkým,“ popisuje v Leonardu Plus archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni, který s týmem zkoumá osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.

Imunitní onemocnění jako alergie nebo ekzém mnohdy bereme jako běžné, i když nepříjemné problémy. Tělo v takovém případě vyhodnocuje cizí, ale bezpečné látky jako škodlivé a často odmítá ty vůbec nejdůležitější, tedy jídlo a potraviny, vysvětluje v Leonardu Plus česko-izraelský imunolog Jakub Abramson. „Nejúčinnější cesta je ten imunitní systém, který se to naučil špatně, přeučit,“ tvrdí s tím, že takovou léčbou prošla i jeho dcera, alergická na mléko a oříšky.

Cizí jazyky, osobnostní rozvoj nebo třeba umělá inteligence. Vzdělávání dnes mnohdy nekončí po opuštění školního systému. Polovina Čechů patří podle výzkumu agentury IPSOS pro Nadaci České spořitelny k takzvaným kutilům, kteří se věci učí za pochodu. „Dospělí se většinou začnou učit, až když jsou tomu vystaveni a musí,“ interpretuje v pořadu Leonardo Plus sociolog Jan Kalenda z Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Sourozenecké vztahy trvají mnohdy celý život. Lidé, které jsme si stejně jako rodiče nevybrali, ovlivňují naše vztahy a už od mala nás učí zvládat odlišnosti i řešit konflikty. „Je to velmi blízké, když spolu máme pokojíček, spíme na palandě, jíme, bydlíme, vidíme se nazí... Je to velký zdroj blízkosti, kterou se učíme,“ vysvětluje pravidelný host Leonarda Plus, párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko.

Venkov prochází překotnou změnou – lidé se stěhují za prací do velkých měst či rovnou do zahraničí a zpátky posílají peníze, za něž zbývající členové rozšiřují rodinná sídla. Tento trend je výrazný na Balkáně, týká se ale i dalších částí celého světa. „Je to úplně jiný druh zacházení s krajinou – lidé odejdou, pošlou místo sebe peníze, anebo si staví dům na stáří, který ale dost často zůstane prázdný,“ přibližuje v Leonardu Plus sociální antropolog Radan Haluzík.

Českou společnost příroda zajímá. Když ale dojde na ochranu klimatu, mnohdy si nerozumíme a ztrácíme kontakt s krajinou. „Nežasneme nad zázraky přírody ani nad hvězdným nebem, které nevidíme,“ upozorňuje Yvonna Gaillyová, ekoložka a ředitelka Ekologického institutu Veronica. „Akce Motoristů vyvolávají protireakce. Vidím opravdu silnější zájem o klima,“ kontruje filmař a dokumentarista Prokop Pithart. S Gaillyovou debatovali v Leonardu Plus na festivalu AFO Olomouc. (Repríza)

Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy, partnera, děti, kolegy. Základem je rozpoznat to a přiznat si to.“ (Repríza)

Jak přežít technoevoluci? Technologie umělé inteligence vstupují do každodenního života a na chatboty se s osobními problémy obrací i děti. „AI nemá morální svědomí a tím se za určitých okolností může stát velice nebezpečnou,“ upozorňuje katolický kněz a teolog Tomáš Halík. V debatě Ctnosti a neřesti Českého rozhlasu Plus a Dejvického divadla se potkává se zakladatelkou iniciativy AI dětem Evou Nečasovou a režisérem Pavlem Šimákem.