Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Pokud máte pocit, že prožíváme jednu krizi za druhou, nejste sami. Pandemie covidu, ruská válka na Ukrajině i klimatická krize v lidech může vyvolat pocit, že svět je čím dál tím méně bezpečný. „Dotknout se smutku je první krok k tomu být dobře v krizové situaci,“ doporučuje pro Český rozhlas Plus terapeut, etik a pedagog Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka.

Nový parlament si letos v Evropě volí Němci a Češi. I v možných předčasných volbách jiných států budou pravděpodobně o hlasy voličů usilovat také populistické strany. „Je tady určitá obava, že do budoucna budou tyto strany hrát ještě silnější roli. Rezonovaly už při volbách do Evropského parlamentu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Tomáš Cirhan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Národního institutu SYRI.

V Česku používalo v loňském roce sociální sítě 5,5 milionů obyvatel starších šestnácti let, ukazují data Českého statistického úřadu. „Jsme toho součástí a není to tak, že by byli bezbranní uživatelé otrokem nějaké sítě – protože většinu obsahu vytváří uživatelé,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus antropoložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou.

Americký prezident Donald Trump označil získání Grónska za „absolutní nutnost“ a nevyloučil, že použije ekonomické nebo vojenské kroky. „Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí autonomii a vytvoří třeba samostatný stát v USA – tak budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ říká pro Český rozhlas Plus etnograf a znalec Grónska Jaroslav Klempíř, který s manželkou Alenou pobývá v Grónsku už 25 let.

Česko na podzim rozhodne o budoucí vládě. Ta současná s premiérem Petrem Fialou (ODS) tvrdí, že dělá, co může, aby země lépe hospodařila a navrátila se k prosperitě. „Když prezident Petr Pavel v novoročním projevu řekl ‚věnujte se svým dětem, tam je skryté to, co je pro tuhle zemi největším bohatstvím,‘ víc pro nás udělat nemohl. Ani kdyby státní rozpočet na letošní rok zrušil třikrát,“ je přesvědčená historička ekonomie Antonie Doležalová.

Knihy, oblečení, domy, auta, to všechno jsou věci, které nás obklopují a ke kterým máme často vztah. „Díky věcem můžeme vyjádřit naši identitu a autenticitu. Proto někdy tolik lpíme na určitých předmětech, protože nám říkají, kdo jsme,“ přibližuje odborník na vztahy a párový terapeut Jan Vojtko. V pořadu Leonardo Plus také vysvětluje, proč nás ztráta oblíbeného předmětu bolí a proč tolik prožíváme, když nás blízký člověk špatně obdaruje.

Zájem o založení rodiny v Česku slábne. Před třemi lety takzvaná úhrnná plodnost klesla na 1,62 dítěte, tedy nejnižší hodnotu za posledních deset let. „Dnes si méně než polovina lidí myslí, že je třeba mít děti, aby člověk smysluplně žil,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus Martin Kreidl z Katedry sociologie Masarykovy univerzity. „Přesto je rodina je poměrně setrvačná instituce, málokdy se bude měnit ze dne na den, aspoň na celospolečenské rovině,“ doplňuje.

Pacientům s neurodegenerativní nemocí, jako je epilepsie nebo Alzheimerova choroba, může pomoci elektrostimulace mozku. „Technicky to znamená, že se do určitých mozkových center zavedou elektrody, které tam doručují stimulační proud,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus biomedicínský inženýr a neurovědec z americké Mayo Clinic a ČVUT v Praze Václav Křemen.