Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové. „Donedávna to bylo naprosto neznámé jméno, přestože to je jedna z vědeckých průkopnic mezi ženami,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na Týdnu Akademie věd.

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.

Typický Čech ví, že změna klimatu probíhá a že je způsobena lidskou činností, očekává dopady klimatické změny na Česko, ale příliš se jich neobává. Ukázal to nový reprezentativní výzkum České klima 2024, který v minulých dnech provedl Institut 2050. „Vztah ke krajině je u Čechů velmi sentimentální. Povědomí o evropském klimatickém balíčku má ale jen necelých dvacet procent veřejnosti,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus šéf institutu Jan Krajhanzl

Atlantická hurikánová sezóna je v Severní Americe nedílnou součástí ročního cyklu, a to už celá tisíciletí. Průběh současných bouří mohou meteorologové přesněji odhadnout i díky takzvaným lovcům hurikánů z Úřadu pro námořní a letecké operace. „Vzlétáme k bouřím ještě předtím, než se z nich stane hurikán,“ přibližují v pořadu Leonardo Plus pro Český rozhlas Plus velitel letu a meteorolog Jonathan Zawislak a pilot Joshua Rannenberg.

Nedávné povodně, které poničily zejména sever Moravy a Slezsko, otevřely také téma budoucí architektury. Jak a z čeho stavět domy, aby odolaly podobným katastrofám? „Vlastností materiálu budoucnosti by měla být určitě odolnost, udržitelnost a chytrá technologie,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková.

Automobily procházejí velkými technologickými změnami a stávají se z nich stále více počítače na čtyřech kolech. „Stále je tady požadavek, aby měl člověk možnost převzít kontrolu, když dojde k poruše nebo výpadku systému,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Tomáš Haniš z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Kam směřuje výzkum a vývoj autonomních vozidel a jaké slovo v něm mají čeští vědci?

Když manželka Josefa Škvoreckého v roce 1969 opouštěla Československo, musela se vzdát úspěšného studia dramaturgie na FAMU i slibné autorské dráhy. V exilu nezahořkla a se Škvoreckého podporou umožnila českým spisovatelům na indexu pokračovat v psaní. „Stali se synonymem pomoci,“ říká bohemistka Alena Přibáňová v pořadu Leonardo Plus ke 100. výročí spisovatelova narození.

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie.