V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházely naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

„Romantika, ve které dodnes žijeme, nás učí: A žili šťastně až na věky. Nevidíme to, že princ z Popelky po třech letech úplně šílel, protože vyhodila všechno služebnictvo a pořád jen uklízela, neměla na něj čas a vůbec byla příšerná,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko. Emoce spojené se zamilovaností totiž časem přirozeně poklesnou a nastane takzvaná diferenciační fáze vztahu. „Vlastně se učíme trochu zjišťovat, co ten reálný, žitý vztah opravdu je.“

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2024.)

Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ říká v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus natáčeného na Týdnu Akademie věd. (Repríza.)

Americko-evropská obchodní jednání vrcholí. Americký prezident Donald Trump hrozí až 50procentními cly. Spojené státy přitom byly desítky let považovány za největšího bezpečnostního a obchodního spojence Evropy. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a na britském Cambridge.

Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie. (Repríza)