Jednotlivé kvasinky, žampion nebo mnohatunová václavka. Houby představují velmi pestrý svět propojený s rostlinami či bakteriemi. „Jsou to taková města, sítě různých organismů, které si dodávají to, co potřebují. A to se snažíme rozplést,“ přibližuje v Leonardu Plus výzkumník a herní vývojář Tomáš Větrovský z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Česko zažívá výrazný pokles počtu narozených dětí, loni se jich narodilo nejméně za posledních 240 let. Rodičovství se zároveň posouvá do vyššího věku a prvorodičkám je v průměru 29 let. Důvodů může být několik, často ale nejde o prosté upřednostnění kariéry. „Úplně jednoznačně převažuje nedostatek partnera, se kterým je žena rozhodnutá to dítě mít,“ poukazuje v Leonardu Plus lékař a specialista na reprodukční medicínu Pavel Otevřel, který působí na klinice Reprofit.

Sourozenecké vztahy trvají mnohdy celý život. Lidé, které jsme si stejně jako rodiče nevybrali, ovlivňují naše vztahy a už od mala nás učí zvládat odlišnosti i řešit konflikty. „Je to velmi blízké, když spolu máme pokojíček, spíme na palandě, jíme, bydlíme, vidíme se nazí... Je to velký zdroj blízkosti, kterou se učíme,“ vysvětluje pravidelný host Leonarda Plus, párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červenci 2026.)

Účinnější zadržení vody v krajině je podle expertů stěžejní nejen v obdobích sucha, ale i ve chvíli, kdy nás zasáhnou povodně. Dva velmi odlišné projevy člověkem způsobené změny klimatu tak mohou mít jedno společné řešení. „Tváříme se, že technická řešení, kanalizace, přivaděče a čističky zvládnou všechno, ale ukazuje se, že ne,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus Klára Salzmann, krajinářská architektka, vědkyně a pedagožka z Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Postavení Romů v Evropě není zdaleka ideální. Ukazuje to aktuální zpráva Roma Rights Review, která popisuje příklady nenávistných projevů, nevhodného přístupu policie nebo nuceného vystěhování. „Pokud Romové nebudou začlenění a bude se vytvářet ještě větší segregace, bude to mít obrovský vliv na to, jak je bude vnímat většinová společnost,“ upozorňuje v Leonardu Plus Petr Torák, český honorární konzul a ředitel britské nevládní organizace COMPAS.

Mezi projevy intimity nepatří jen láska nebo sex, ale také myšlenky, práce nebo společné aktivity. Vědci rozlišují až 16 různých typů, s kterými se potkáváme v partnerských vztazích i mezi přáteli nebo kolegy. „Ukazuje se, že spoustu druhů intimit můžu mít také s někým jiným než s mým partnerem a že romantické vztahy vlastně strašně přetěžujeme,“ říká pravidelný host pořadu Leonardo Plus, párový terapeut Jan Vojtko.

Autonomní systémy a technologie dnes mění nejen vědecký výzkum, ale i způsob moderního boje. Drony dokážou samostatně mapovat neznámé prostředí a dostávají se i do průmyslu. „My musíme být zodpovědní a ukázat, že technologie, kterou vyvíjíme, už dosáhla úrovně, abych ten dron nechal letět nad hlavami svých dětí,“ popisuje v Leonardu Plus Martin Saska, vedoucí výzkumné Skupiny multirobotických systémů, který působí na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Průmyslově zpracované potraviny mají negativní vliv na naše zdraví. Některé poškozují i orgány a mohou přispívat k obezitě. Ta se dnes léčí i pomocí speciálních léků nebo řízeného hladovění. „Je prokázáno, že pokud budeme držet jeden den půst při dostatečném příjmu tekutin, pak se budeme cítit lépe, lépe se soustředíme a fyzicky nám bude dobře. Pokud je člověk zdravý, nelze proti tomu nic namítat,“ říká v Leonardu Plus chirurg a expert na léčbu obezity Martin Fried. (Repríza)

Boty, dokumenty nebo drobné osobní věci jsou nejen svědectvím jednoho z nejhorších zločinů v novodobých evropských dějinách, ale také cenným pramenem pro archeologický výzkum. „Rodina najednou získá aspoň nějakou informaci o tom, co se stalo s jejich blízkým,“ popisuje v Leonardu Plus archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni, který s týmem zkoumá osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině.