Víc než miliarda lidí na světě je obézních, za posledních 50 let se jejich počet celosvětově ztrojnásobil. Stále více zemí čelí rostoucímu počtu lidí s nadváhou či obezitou. Proč stále tloustneme a jak tento celosvětový trend zvrátit? V pořadu Leonardo Plus odpovídá přední český obezitolog Martin Matoulek. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2024.)

Marek Audy se svým týmem nedávno objevil největší termální jezero světa, spoluobjevil i jeskyně na výpravě ve Venezuele a úspěchů má za sebou víc. „Speleologie je vždy týmová. Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus speleolog, fotograf a autor Marek Audy. V pořadu Leonardo Plus přibližuje, jak chodí náhodě naproti a co na to říkají jeho kolegové. Všichni jsou přitom dobrovolníci. „Profesionální tým žádný stát nemá,“ doplňuje.

Pocit nespravedlnosti, křivdy nebo ponížení v nás vyvolává hněv a často i touhu po odplatě. „Když se pomstíme, dostáváme krátkodobě nějaké uspokojení,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus psychoterapeut Jan Vojtko. „Jednáme vlastně iracionálně jenom proto, abychom v našem vnitřním světě byli znovu v rovnováze. Jenže z dlouhodobého hlediska to bohužel není dobrá strategie,“ upozorňuje a v pořadu Leonardo Plus rozebírá fenomén pomsty.

S vrcholovým sportem se mnohdy pojí i tlak na nízkou váhu. Obzvlášť u žen ale může nedostatek energie vést k syndromu relativní energetické nedostatečnosti (REDs) a k vážným zdravotním komplikacím. „Ženy jsou více ohrožené. Trénink je totiž postaven na vědeckém výzkumu, který se stále převážně dělal a stále dělá jen na mužích,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus triatlonistka Aneta Grabmüller Soldati, která je zakladatelkou projektu Naplno. Se syndromem má osobní zkušenost.

Spojené státy a Evropa už nejsou ti nejlepší přátelé. Aspoň tak to vypadá z vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Evropa nemůže mít se Spojenými státy vyvážený vztah, dokud se nebude podílet na obraně,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka Jana Matesová, která působila ve Světové bance.

Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Pokud máte pocit, že prožíváme jednu krizi za druhou, nejste sami. Pandemie covidu, ruská válka na Ukrajině i klimatická krize v lidech může vyvolat pocit, že svět je čím dál tím méně bezpečný. „Dotknout se smutku je první krok k tomu být dobře v krizové situaci,“ doporučuje pro Český rozhlas Plus terapeut, etik a pedagog Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka.

Nový parlament si letos v Evropě volí Němci a Češi. I v možných předčasných volbách jiných států budou pravděpodobně o hlasy voličů usilovat také populistické strany. „Je tady určitá obava, že do budoucna budou tyto strany hrát ještě silnější roli. Rezonovaly už při volbách do Evropského parlamentu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Tomáš Cirhan z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Národního institutu SYRI.