- Podcasty
- Leonardo Plus

Poslechněte si podcast: Emoce jako součást našeho života
Emoce v extrémním prostředí vesmíru nebo emoce v kyberprostoru a tipy na to, jak s nimi pracovat a jak se naučit je regulovat - to je téma Leonarda Plus natočeného na festivalu Týden Akademie věd se sociální psycholožkou Ivou Poláčkovou Šolcovou. Moderuje Šárka Fenyková.
Leonardo Plus
Setkání s významnými českými vědci a odborníky, kteří umí zaujmout.
Psycholožka: Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest
„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus natáčeného na Týdnu Akademie věd. (Repríza.)
Doležalová: Tohle není volný trh, ale kapitalismus podvádění
Americko-evropská obchodní jednání vrcholí. Americký prezident Donald Trump hrozí až 50procentními cly. Spojené státy přitom byly desítky let považovány za největšího bezpečnostního a obchodního spojence Evropy. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a na britském Cambridge.
Experti: Odklon od fosilních paliv? Jako průmyslová revoluce
Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Fantomové hranice stále dělí Sudety. Rozdíl je i mezi sousedy
I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie. (Repríza)
Párový terapeut Vojtko: Romantismus se zpolitizoval
Leden se změní v máj a v břiše se rozletí motýli. Filmy i texty písní často popisují, jak má zamilovanost vypadat. Ve společnosti sociálních sítí se naše pojetí vztahů mění a romantismus se dostává i do politiky. „O člověku už opravdu spoustu věcí víme – a místo toho, abychom se osvobozovali, jsme pořád tlačeni do nějakých pseudotradičních romantických aspektů,“ poznamenává pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko.
Vědec Jungwirth se svým týmem předpověděl nový fyzikální jev
Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirth.
Sedláček: Cítím druhou vlnu Havla, jakýsi Havel revival
Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.
Hradilek a Chlebina odkrývají osudy Čechoslováků v gulagu
„První, co utrpí újmu v archivech na okupovaných územích, nejsou historicky hodnotné dokumenty jako mapy nebo matriční knihy,“ říká ukrajinská historička Anna Chlebina v pořadu Leonardo Plus. „První, o co archiv přijde, jsou fondy obětí represí a rehabilitovaných osob.“ S kolegy pátrají po osudech Čechoslováků v sovětských lágrech.
Demografka: Mít dítě je dnes pečlivě připravený projekt
V Česku žije skoro 11 milionů lidí, loni se ale narodilo nejméně dětí v historii. „Mít dítě už skutečně není norma ani povinnost,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus Jiřina Kocourková, vedoucí Katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „A jedním z vysvětlení, proč porodnost klesá, je, že se mění hodnota rodičovství a přístup k němu. Plánované rodičovství přerostlo do podoby pečlivě naplánovaného projektu.“