Jsme v běžném životě tak trochu herci? Manipulace je přirozenou součástí lidského chování, rozpoznat jí je ale mnohdy složité. „Jakmile je vztah s druhým člověkem z jakéhokoli důvodu nevyrovnaný, otevírá to prostor. To je ta chvíle, kdy se začíná manipulovat,“ poukazuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. V debatě z cyklu Ctnosti a neřesti se potkává s herečkou Klárou Melíškovou a mediální teoretičkou Lenkou Vochocovou. Moderuje Renata Kalenská.

Ovládnutí Arktidy a arktických vod láká Rusko, Spojené státy i Čínu. Strategický prostor je ideální pro podvodní plavby a zároveň je bohatý na plyn, ropu i vzácné kovy. „Rusko se na kontrole a ovládání Arktidy může podílet jedině, a to je můj názor, jako juniorní partner svého strategického spojence, totiž komunisticko-konfuciánské Číny,“ tvrdí v Leonardu Plus Petr Hlaváček, hlavní editor Forum 24. Budoucnost Arktidy s ním rozebírají také Michael Romancov a Martin Margold.

Povodně, pandemie nebo válka. Krize vyžadují specifickou komunikaci ze strany státu i neziskových organizací. Informační prostor ale mění umělá inteligence a dezinformace. „Bude čím dál obtížnější zorientovat se v tom, co je skutečnost,” upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Presl z Asociace pro mezinárodní otázky. „Míra nejistoty a chaosu by dnes byla pravděpodobně ještě vyšší při srovnatelné krizi, než byla před deseti lety,“ shrnuje ředitel české Greenpeace Pavel Gruber.

Česko zná rozpočet pro letošní rok, který Sněmovna schválila se schodkem 310 miliard korun. Nejspornějším tématem emotivní debaty byly i výdaje na obranu. „Jde o to, jak se ten koláč rozdělí a jak dokážou jednotlivá ministerstva snížit své náklady na výdaje, které nejsou v téhle chvíli nezbytné,“ poukazuje v Leonardu Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Klimatická změna může znít jako abstraktní problém, promítá se ale do oblastí, které přímo ovlivňují naše životy. Mimo jiné dopadá na zemědělství, průmysl i biologickou rozmanitost. Česku se ale stále nedaří krajinu nenarušovat, upozorňuje Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. „Pokud takhle budeme pokračovat dál, můžeme se dostat do docela závažných problémů,“ varuje v Leonardu Plus.

Mozková mrtvice postihne ročně asi 25 tisíc Čechů. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a způsobuje i dlouhodobá závažná postižení. Věda se proto zabývá také tím, jak a jestli je možné poškozené části mozku obnovit. „Mozek má určitě schopnost sám sebe do jisté míry přestavovat a udržovat,“ vysvětluje v Leonardu Plus molekulární bioložka Lucie Janečková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

Život dětí a dospívajících se stále více přesouvá na internet, kde často sdílí své jméno i fotografii obličeje. I ta může být ale pomocí nástrojů umělé inteligence zneužita. „Kdo chce, tak dokáže udělat nahou fotku i z fotky obličeje,“ upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Voráč z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se podílel na výzkumu Čeští žáci v online světě 2025.

Další lék proti viru HIV má českou stopu. Zásadní podíl na něm má Tomáš Cihlář se svým kalifornským týmem. Na rozdíl od denně užívaných antivirotik lék stačí injekčně aplikovat dvakrát ročně a funguje i jako prevence. „Myslím, že naše látka může významně přispět k omezení počtu nových infekcí,“ říká v Leonardu Plus Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii společnosti Gilead Sciences, kterého časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa.

Symfonické orchestry dnes nehrají jen klasickou hudbu, ale i tu filmovou nebo popovou. Interpretace nejen vážné hudby se přitom neustále vyvíjí tak, aby posluchače oslovila. „Při interpretaci hudby jde o to vytáhnout věci, které jsou nadčasové, které mají potenciál, které osloví vás jako interpreta,“ vysvětluje pro Leonardo Plus dirigent a skladatel se srbskými kořeny Marko Ivanović.