V roce 2024 oteplení překročilo zlomovou hranici 1,5 stupně. V oblasti klimatu je to globálně jedna z nejzávažnějších zpráv roku. „Byť to může být nějaký výkyv, tak to je určitě velmi významná věc, která mimo jiné naznačuje, že to úsilí, které věnujeme problematice klimatu, není dostačující,“ bilancuje pro Český rozhlas Plus biolog a poradce prezidenta Ladislav Miko.

„Šířila jsem osvětu pořád a třeba to na někoho mělo nějaký vliv,“ bilancuje v pořadu Leonardo Plus ekoložka a ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Jako první vědkyně zabývající se environmentalistkou dostala státní vyznamenání za zásluhy v oblasti vědy. Původně přitom vystudovala fyziku a k ochraně životního prostředí se dostala v podstatě náhodou.

O kryptoměnách se někdy mluví jako o nástroji podvodníků a finančních spekulantů. Technologie, které za nimi stojí, ale mohou přinést do finančního světa také řadu zajímavých inovací. „Nemalá část lidí tam přichází za zisky. A to se všemi výhodami, nevýhodami i riziky,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom a prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek, držitel státního vyznamenání za zásluhy v oblasti vědy.

Důvodů, které dovedou člověka do sociálního vyloučení a na ulici, je mnoho. Jen v Praze žijí bez domova tři až čtyři tisíce lidí. „Na ulici se dá relativně snadno dostat, ale strašně těžko se z ní dostává zpátky. To je nadlidský výkon,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus odbornice na právo sociálního zabezpečení z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kristina Koldinská.

Kladno, Bílina, Most, Ostrava a Karviná jsou města, která mnoho lidí opouští. Prochází tudíž dynamickou proměnou a hledají novou tvář. „Kladno je lokalita, která opravdu přestála velkou krizi a do jisté míry i svou smrt,“ dává příklad v rozhovoru pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková.

Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové. „Donedávna to bylo naprosto neznámé jméno, přestože to je jedna z vědeckých průkopnic mezi ženami,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na Týdnu Akademie věd.

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.