Venkov prochází překotnou změnou – lidé se stěhují za prací do velkých měst či rovnou do zahraničí a zpátky posílají peníze, za něž zbývající členové rozšiřují rodinná sídla. Tento trend je výrazný na Balkáně, týká se ale i dalších částí celého světa. „Je to úplně jiný druh zacházení s krajinou – lidé odejdou, pošlou místo sebe peníze, anebo si staví dům na stáří, který ale dost často zůstane prázdný,“ přibližuje v Leonardu Plus sociální antropolog Radan Haluzík.

Českou společnost příroda zajímá. Když ale dojde na ochranu klimatu, mnohdy si nerozumíme a ztrácíme kontakt s krajinou. „Nežasneme nad zázraky přírody ani nad hvězdným nebem, které nevidíme,“ upozorňuje Yvonna Gaillyová, ekoložka a ředitelka Ekologického institutu Veronica. „Akce Motoristů vyvolávají protireakce. Vidím opravdu silnější zájem o klima,“ kontruje filmař a dokumentarista Prokop Pithart. S Gaillyovou debatovali v Leonardu Plus na festivalu AFO Olomouc. (Repríza)

Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy, partnera, děti, kolegy. Základem je rozpoznat to a přiznat si to.“ (Repríza)

Jak přežít technoevoluci? Technologie umělé inteligence vstupují do každodenního života a na chatboty se s osobními problémy obrací i děti. „AI nemá morální svědomí a tím se za určitých okolností může stát velice nebezpečnou,“ upozorňuje katolický kněz a teolog Tomáš Halík. V debatě Ctnosti a neřesti Českého rozhlasu Plus a Dejvického divadla se potkává se zakladatelkou iniciativy AI dětem Evou Nečasovou a režisérem Pavlem Šimákem.

Ruská invaze dopadá na psychické zdraví nejen vojáků, ale i jejich rodin. Ženy, dcery i sestry mužů v armádě se vypořádávají s pocity beznaděje a nejistoty ohledně toho, kdy vše skončí. „Také čelí nepochopení. Třeba se setkávají se ženami mužů, kteří se armádě vyhýbají – a když ženy vojáků chtějí sdílet svoji ztrátu, okolí to neumí přijmout. Třeba je odmítá nebo zesměšňuje,“ popisuje v pořadu Leonardo Plus psychoterapeutka z Kyjeva Anna Mychalčuk.

Náboženství, víra a spiritualita ovlivňují jednotlivce i celou společnost. V takzvaném duchovnu hledají lidé odpovědi i v době všudypřítomných technologií a umělé inteligence. „Ono to vypadá, že tím, že dochází k technologickému pokroku, se náboženství dostává na druhou kolej. Právě naopak,“ objasňuje v pořadu Leonardo Plus religionistka Zuzana Marie Kostićová z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU.

V českých domácnostech sílí zájem o efektivní úsporu energií, a to především kvůli nestabilní geopolitická situace a obavám z války. Sdílení elektřiny v praxi popisují v pořadu Leonardo Plus, natočeném na festivalu AFO Olomouc, Jakub Šmíd z energetické skupiny SK Žárovka a energetický expert Hnutí Duha Ondřej Pašek. „Komunitní energetika je příležitostí, jak uchopit budoucnost do vlastních rukou,“ vyzdvihuje expert.

Cennosti, obrazy, knihy. Rabování švédských vojsk během třicetileté války v 17. století postihlo řadu českých i moravských měst a obcí. „Odvézt knihy z okupovaných zemí pro ně byla velmi snadná cesta, jak zaplnit prázdné regály knihoven,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus výzkumnice Lenka Veselá, autorka knihy Švédská knižní kořist z českých zemí, která působí v Knihovně Akademie věd ČR.

Mikroorganismy ovlivňují lidské tělo, ale také životní prostředí. Obě oblasti ve svých výzkumech propojuje chemik a biotechnolog Petr Kaštánek, který se zabývá kožním mikrobiem i možným ozeleněním pouští. „Ukazuje se, že látky, které mohou chránit řasu, které si vytváří, aby byla chráněna, chrání také lidské buňky,“ přibližuje v pořadu Leonardo Plus.