Z krize bydlení se stává celospolečenský problém, ačkoliv je v Česku 16 procent bytů prázdných. Při výstavbě se ale mnohdy nemyslí na budoucí problémy ani na stárnoucí populaci, tvrdí pro Český rozhlas Plus architekt a místopředseda České komory architektů Petr Lešek. „Dokud budeme mluvit o velkých číslech a velkém problému, tak s tím bohužel těžko něco uděláme, protože budeme čekat na velké řešení,“ poukazuje architekt a doporučuje se zaměřit i na menší projekty.

Rozchod je nedílnou součástí našich životů, konec romantického vztahu někdy zažije většina z nás. Pojí se často s negativními pocity, může nás ale také něco naučit. „Láska není emoce, je to velmi složitý proces, který mě něco naučil. A já si to můžu zachovat a dál s tím pokračovat do jiného vztahu,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko a doplňuje: „Víme, že při rozchodu se velmi rychle aktivují určité části mozku, které jsou spojené se závislostí.”

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou. (Repríza)

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

První republiku Češi obecně považují za vzor demokratického státu a odvolávají se k němu i současní politici. Někteří komentátoři a politologové ale v posledních letech poukazují na absenci idejí i osobností, které by je zastávaly. „V prvorepublikové politice byly osobnosti, které hájily principy, dnes politici opakují fráze,“ komentuje rozdíl historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Prostorové uspořádání i funkce knihoven se v poslední době viditelně proměňují. Jak konkrétně je změní budoucnost, se pokusily nastínit knihovny zapojené do soutěže Bibliotheca inspirans. „Úkolem a budoucností knihoven je sledovat trendy, nasedat na ně,“ popisuje pro Český rozhlas Plus ředitelka jedné z pěti oceněných knihoven Jana Sikorová. „Poslání knihoven je mnohem širší, možná jen není tak patrné na první pohled,“ doplňuje porotkyně soutěže Pavlína Kolínová.

Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku založenou na kritice Green Dealu,“ upozorňuje greenfluencer Tadeáš Čech.

Do pražského Národního muzea připutovaly vzácné ostatky předků člověka z Etiopie. Fosilie známé jako Lucy a Selam jsou přes tři miliony let staré. „Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ říká pro Český rozhlas Plus objevitel Selam Zeresenay Alemseged. Do Leonarda Plus přišel i s Donaldem Johansonem, který objevil Lucy.

V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházely naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

„Romantika, ve které dodnes žijeme, nás učí: A žili šťastně až na věky. Nevidíme to, že princ z Popelky po třech letech úplně šílel, protože vyhodila všechno služebnictvo a pořád jen uklízela, neměla na něj čas a vůbec byla příšerná,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko. Emoce spojené se zamilovaností totiž časem přirozeně poklesnou a nastane takzvaná diferenciační fáze vztahu. „Vlastně se učíme trochu zjišťovat, co ten reálný, žitý vztah opravdu je.“