V Česku používalo v loňském roce sociální sítě 5,5 milionů obyvatel starších šestnácti let, ukazují data Českého statistického úřadu. „Jsme toho součástí a není to tak, že by byli bezbranní uživatelé otrokem nějaké sítě – protože většinu obsahu vytváří uživatelé,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus antropoložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou.

Americký prezident Donald Trump označil získání Grónska za „absolutní nutnost“ a nevyloučil, že použije ekonomické nebo vojenské kroky. „Gróňané si musí uvědomit, že když ztratí autonomii a vytvoří třeba samostatný stát v USA – tak budou občany třetí nebo čtvrté kategorie,“ říká pro Český rozhlas Plus etnograf a znalec Grónska Jaroslav Klempíř, který s manželkou Alenou pobývá v Grónsku už 25 let.

Česko na podzim rozhodne o budoucí vládě. Ta současná s premiérem Petrem Fialou (ODS) tvrdí, že dělá, co může, aby země lépe hospodařila a navrátila se k prosperitě. „Když prezident Petr Pavel v novoročním projevu řekl ‚věnujte se svým dětem, tam je skryté to, co je pro tuhle zemi největším bohatstvím,‘ víc pro nás udělat nemohl. Ani kdyby státní rozpočet na letošní rok zrušil třikrát,“ je přesvědčená historička ekonomie Antonie Doležalová.

Knihy, oblečení, domy, auta, to všechno jsou věci, které nás obklopují a ke kterým máme často vztah. „Díky věcem můžeme vyjádřit naši identitu a autenticitu. Proto někdy tolik lpíme na určitých předmětech, protože nám říkají, kdo jsme,“ přibližuje odborník na vztahy a párový terapeut Jan Vojtko. V pořadu Leonardo Plus také vysvětluje, proč nás ztráta oblíbeného předmětu bolí a proč tolik prožíváme, když nás blízký člověk špatně obdaruje.

Zájem o založení rodiny v Česku slábne. Před třemi lety takzvaná úhrnná plodnost klesla na 1,62 dítěte, tedy nejnižší hodnotu za posledních deset let. „Dnes si méně než polovina lidí myslí, že je třeba mít děti, aby člověk smysluplně žil,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus Martin Kreidl z Katedry sociologie Masarykovy univerzity. „Přesto je rodina je poměrně setrvačná instituce, málokdy se bude měnit ze dne na den, aspoň na celospolečenské rovině,“ doplňuje.

Pacientům s neurodegenerativní nemocí, jako je epilepsie nebo Alzheimerova choroba, může pomoci elektrostimulace mozku. „Technicky to znamená, že se do určitých mozkových center zavedou elektrody, které tam doručují stimulační proud,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus biomedicínský inženýr a neurovědec z americké Mayo Clinic a ČVUT v Praze Václav Křemen.

Umělá inteligence se rychle vyvíjí, většina firem ji ale podle průzkumu české Hospodářské komory nepoužívá. „Opravdu se vyplatí do toho naskočit a udělat si aspoň nějaký přehled o tom, co to umí,“ doporučuje ve speciálu Online Plus vědecký redaktor serveru Seznam Zprávy Pavel Kasík. „Od technologie, která by duševně převyšovala člověka, jsme pořád ještě daleko,“ soudí redaktor Deníku N Petr Koubský.

Být sám nemusí nutně znamenat, že je člověk osamělý. A naopak, i někdo obklopený mnoha lidmi se může cítit sám. Rozdíl mezi dobrovolnou samotou a osamělostí objasňuje host Leonarda Plus párový terapeut Jan Vojtko. (Repríza, v přemiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2023.)

Lidé vytvářejí partnerské vztahy nejen kvůli zalíbení, ale i kvůli péči, do níž patří i vzájemné svěřování se. I to by ale mělo mít hranice. Když se jeden partner tomu druhému stane terapeutem, může to vytvořit řadu komplikací. „V tu chvíli nemá čas pro sebe, pro vlastní sebereflexi a neustále musí být v pozoru, co se tomu partnerovi nebo partnerce děje,“ popisuje příklad párový terapeut Jan Vojtko. (Repríza, v premiéře jste rozhovor mohli slyšet v listopadu 2023.)