Remoska, malá elektrická přenosná trouba, kterou si oblíbili hospodyňky, chataři nebo třeba řidiči kamionů a studenti na internátech. 21. července 1964 byla legendární pečící míse udělena registrační ochranná známka. Výroba remosky se mnohokrát stěhovala a jednou byla dokonce zastavena. Nakonec ale přežila. I díky tomu, že její obsluha a údržba jsou jednoduché, spotřeba energie nízká a životnost dlouhá. Vaří, peče, smaží, dusí i opéká a připravit se v ní dá téměř cokoli.

Můž, který se narodil 20. července 1822, bývá často nazýván otcem genetiky. Ačkoliv v době jeho života byl tento pojem zcela neznámý. Jeho studie o dědičnosti byla rozeslána do 133 přírodopisných společností a do hlavních knihoven různých zemí. Sám Mendel ji poslal 40 vědcům, dokonce i Darwinovi. Ten se s ní podle všeho přinejmenším letmo seznámil, ale nevěnoval jí větší pozornost. Stejně jako vědecká obec. Článek nakonec na 16 let zapadl...

Kdo by neznal Rudolfa II.? Lehce podivínského panovníka, který měl zvláštní sbírku, zval do Prahy alchymisty a nikdy se neoženil, přestože měl ženy rád. Byl ale opravdu tak podivínský, jak nám jej líčí třeba film Pekařův císař? Nebylo za tím vším něco víc? Něco, co pomohlo vybudovat jednu z nejvýznamnějších epoch naší historie, tedy dobu Rudolfínskou? O tom budou Příběhy z kalendáře věnované Rudolfovi II. Habsburskému, který se narodil 18. července 1552.

Jako první hrál Hawkeyeho Pierce z jednotky M* ASH a Homera Simpsona! Donald Sutherland se narodil 17. 7. 1935 a vyrostl do výšky 193 centimetrů. Jednou prohlásil: „Vždycky chodím za režiséry, kteří mě zajímají, a říkám jim: Nemáte pro mě roli? Nemohu čekat, až si na mě vzpomenou, to bych se pak třeba nikdy nedočkal.“ Díky své iniciativě hrál například postavu zrůdného nacisty v Bertolucciho Dvacátém století i Cassanovu ve Felliniho stejnojmenném díle.

Rodištěm spisovatele Karla Klostermanna bylo Horní Rakousko, jeho otec se považoval za Němce, on sám se cítil být Čechem. Spory o národnostní identitu zaměstnávaly nejen dvě generace Klostermannů, ale také dvě další generace literárních historiků – a pohříchu také politických kádrováků. Pro Němce byl Karel Klostermann příliš Čech, pro Čechy – když se to hodilo – zase příliš Němec. Pro nás je ovšem největším českým spisovatelem Šumavy. Tam také 16. července 1923 zemřel.

Velikán, který neměl rád velikášské řeči. Zemřel mladý 15. července 1904, ale patrně není na světě žádné divadlo, které by neuvedlo alespoň jednu z jeho her. Stejně tak asi neexistuje knihovna, kde by nebyly sbírky jeho povídek. Jeho začátky ale byly plné nepochopení. Povídky musel neustále krátit, aby vyhovovaly formátu humoristických časopisů. První uvedení Racka v Petrohradě úplně propadlo. Úspěch měl až díky Stanislavskému.

Bastilu postavili u hradeb na východním okraji Paříže během Stoleté války Francie proti Anglii. Pevnost měla 8 věží s cimbuřím a chránil ji vodní příkop s padacími mosty. Nebyla nikdy dobývána, až do 14. července 1789, kdy se na ni vrhl dav vzbouřené chudiny. Zajatému guvernérovi pevnosti pak uřízli hlavu kuchařským nožem, nabodli ji na kopí a za zpěvu písní nesli ulicemi Paříže. Tím začala Velká francouzská revoluce a 14. červenec je ve Francii státním svátkem.

Její obočí se stalo ikonou, stejně jako její malby plné bolesti a symbolů. Po těžké nehodě z mládí zůstala Frida Kahlo fyzicky poznamenaná, ale duševně nezlomná. Milovala Diega Riveru, bolševickou revoluci a Mexiko. Malovala sebe sama, protože „se znala nejlépe“. Z obyčejné ženy se stala feministickým a uměleckým symbolem, který inspiruje dodnes. Zemřela 13. července 1954.

Vlasta Průchová, významná česká jazzová zpěvačka se narodila 12. července 1926 v Ružomberku. Kouzlu jazzu propadla po seznámení s budoucím manželem Janem Hammerem, který patřil k průkopníkům tohoto hudebního žánru u nás. Největší popularitu si získala na přelomu 50. a 60. let díky soutěži Hledáme písničky pro všední den. Hned několik songů v jejím podání se stalo dobovými hity včetně duetu Až nám bude dvakrát tolik s tehdy začínajícím Karlem Gottem.