Roman Pospíšil se v oblasti investic pohybuje tři desetiletí. Dlouhé roky působil ve společnosti Amundi ČR, od loňského prosince vede oblast investic ve skupině Partners. V podcastu FinTag říká, jak vnímá aktuální celní válku i to, proč je dobře, že se Evropa rozhodla investovat do obrany.

Podle Romana Pospíšila volatilita na trzích zůstane v následující době velká. Tvrdí, že bude záležet hlavně na několika příštích měsících, které ukáží, co za hru s cly hraje americkýprezident Donald Trump. Jestli jeho kroky mají nějaké ekonomické opodstatnění, co vlastně chce vyjednat.

„Všichni dělají nějaké scénáře budoucího vývoje, těch scénářů je mnoho, ale nikdo neví, který bude platit,“ říká v podcastu FinTagRoman Pospíšil.

Také si ale myslí, že svět je na politiku Donalda Trumpa připravený, že s ním chce o podobě cel jednat.  Teď jde hlavně o to, jestli on přistoupí na jednání a rozumné dohody.

„Pokud ano, tak mám za to, že trhy se vrátí do normálu raz dva,“ říká, ale i dodává: „Když se ale ukáže, že se dohodnout nechce, ukáže se, že se v uvozovkách zbláznil a má pocit, že cly pomůže americké ekonomice, Američanům, tak máme problém všichni.A také bude záležet na tom, jestli se zbytek světa semkne, nebo ne.“

Více na www.fintag.cz !!!

„Budujeme Alzheimer centra po celé České republice. Jsme jediný fond, který skutečně navyšuje počet lůžek“ říká v podcastuFinTag CEO investičního fondu Property Fund for Living [PFFL] Martin Fojtík.

PFFL je fondem kvalifikovaných investorů, který splňuje podmínky regulace České národní banky. Hlavním cílem fondu je investovat do budování sítě Alzheimer center, domovů se zvláštním režimem.

„Byli jsme první, od toho se odvíjí to, kam jsme se za čtyři roky dostali. Aktuálně stavíme pět nových center po celé České republice. A do portfolia získáme do konce letošního roku tři Alzheimer centra. To znamená, že zhruba do dvou let budeme v našem investičním fondu na kapacitě 2,5 tisíce lůžek,“ říká v podcastu FinTag Martin Fojtík. Více na www.fintag.cz !!!

„O zvýhodněných úvěrech pro domácnosti na pořízení vlastního bydlení nyní neuvažujeme,“ říká v podcastu FinTag ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek [za STAN]. Co tedy stát lidem v oblasti bydlení nabízí? 

V podcastu FinTag ministr Kulhánek představuje dotační program pro obce a developery na výstavbu nájemních bytů i nyní projednávaný zákon o podpoře bydlení. Podle ministra Kulhánka je dotační program na výstavbu nájemních bytů zvaný Dostupné bydlení, který spustil Státní fond podpory investic [SFPI], v praxi velice úspěšný.

„Loni došlo k vytvoření nového programu na podporu nájemního bydlení prostřednictvím SFPI. A ten program je velmi úspěšný. […] SFPI vytvořil regionální centra v rámci celé České republiky a provází ty zadavatele, mohou to být jak obce, tak soukromé subjekty, přípravou projektů. Ty jsou financovány jak z dotací, tak zvýhodněným úvěrem a jen drobná finanční účast je pro žadatele,“ říká v podcastu FinTag ministr Kulhánek.

„O zvýhodněných úvěrech pro domácnosti na pořízení vlastního bydlení nyní neuvažujeme,“ říká v podcastu FinTag ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek [za STAN]. Co tedy stát lidem v oblasti bydlení nabízí? 

V podcastu FinTag ministr Kulhánek představuje dotační program pro obce a developery na výstavbu nájemních bytů i nyní projednávaný zákon o podpoře bydlení. Podle ministra Kulhánka je dotační program na výstavbu nájemních bytů zvaný Dostupné bydlení, který spustil Státní fond podpory investic [SFPI], v praxi velice úspěšný.

„Loni došlo k vytvoření nového programu na podporu nájemního bydlení prostřednictvím SFPI. A ten program je velmi úspěšný. […] SFPI vytvořil regionální centra v rámci celé České republiky a provází ty zadavatele, mohou to být jak obce, tak soukromé subjekty, přípravou projektů. Ty jsou financovány jak z dotací, tak zvýhodněným úvěrem a jen drobná finanční účast je pro žadatele,“ říká v podcastu FinTag ministr Kulhánek.

Více na www.fintag.cz !!!

Vláda Petra Fialy [ODS] nepřijala usnesení k návrhu reformy antimonopolního úřadu, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [MMR]. Více o problémů v podcastu FinTag s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem [za STAN].

Novela přinášela významné zjednodušení oblasti přezkumu veřejných zakázek ze strany Úřadu pro hospodářskou soutěž [ÚOHS].

„Jejím hlavním cílem bylo zrychlení řízení, snížení administrativní zátěže a zajištění efektivnějšího rozhodování,“ říká v podcastu FinTag ministr Petr Kulhánek.

Zdůrazňuje, že novela se týkala jen té části, kterou antimonopolní úřad poskytuje, a to je přezkumu veřejných zakázek, veřejného zadávání. Podle jeho názoru antimonopolní úřad nefunguje tak, aby podporoval veřejné zadávání u nás. Naopak jeho fungování je mnohdy demotivační, zdržující a odehrává se v nepředvídatelném prostředí.

Více na FinTag.cz!!!

Portfolio manažer Amundi Wesley Lebeau je manažer fondu Amundi CPR Disruptive a povede i nový tematický fond zaměřený na umělou inteligenci [AI]. Co si myslí o disrupci jako takové i aktuálním vývoji na finančních trzích?

Na to se ho FinTag zeptal zkraje října, kdy Wesley Lebeau dorazil z Francie na skok do Česka. Podle něj aktuálně dominuje dění na finančních trzích politika americké centrální banky [FED]. Říká, že snižování sazeb FEDem, ale i ostatních centrálních bank, se již brzy promítne do reálné ekonomiky.

„FED bude ve snižování sazeb pokračovat. To znamená stabilizaci ekonomiky. Co se týče trhů, je to pozitivní scénář, protože ustoupí inflace a snad dojde i na oživení spotřeby,“ říká Wesley Lebeau v podcastu FinTag.

 
Mimo záznam se vyjádřil i k současnému dění ve Francii, kde se aktuálně odehrává bitva o podobu státního rozpočtu na příští rok. Tamější vláda přitom navrhuje vyšší daně pro vybrané firmy a vysokopříjmové domácnosti. Současně hovoří i propouštění jednotek tisíců lidí ze samosprávy.

„Je to dost neřešitelný problém, protože vláda potřebuje šetřit, ale za situace, kdy peníze jenom vydává. Nacházet volné peníze v rozpočtu, jenž trpí strukturálními problémy, je velice obtížné,“ komentuje současná jednání o fiskální politice Lebeau. / více na www.fintag.cz !!!

Od roku 2020 se Česko zadlužilo nejrychleji v EU, jinak ve srovnání s ostatními zeměmi EU v ničem nevyniká. Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] Miloslava Kaly je problém, že to nikomu nepřijde divné.

A také, že se nikdo na nic neptá. V roce 2020 v podcastu FinTag prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala řekl: „Problém vidím v tom, aby se vůbec někdo začal zabývat tím, jak řídit státní správu. Jak ji nastartovat, renovovat. Postavit znovu ty procesy. Tak to chybí úplně. Tím se zatím nezabývá nikdo. Není to politickým tématem, bohužel."

V aktuálním podcastu FinTag prezident NKÚ na otázku, zda se za uplynulé čtyři roky v modernizaci české státní správy něco změnilo, odpovídá: „Bohužel odpověď je, že se nezměnilo vůbec nic. To slovo vůbec bych podtrhnul, protože je to strašná škoda, protože promarňujeme potenciál naší země.“

Za příklad dává digitalizaci veřejné správy. Lidé podle něj očekávají od státu, že jim v této oblasti nabídne stejné služby, jako jim dnes běžně nabízí soukromý sektor. To se podle něj ale pletou. Stát totiž rezignoval na to, aby si v této oblasti kladl vůbec nějaké cíle.

„Už se ani nepokoušíme o to, aby stát poskytl základní služby prostřednictvím nových technologií. […] Abychom si řekli, chceme to udělat jinak, chceme to komfortní pro občany, takovou snahu tady vůbec nevidím,“ říká v podcastu FinTag prezident Kala.

Zaostávání v digitalizaci se podle něj projevuje nejen v chabém servisu, ale i tam, kde jde o více než jen o servis. Příkladem je tragická střelba na pražské Filozofické fakultě UK v prosinci loňského roku. Stát ani po půl roce od této události není schopen kvůli váznoucí digitalizaci propojit registry držitelů zbraní se zdravotnickou dokumentací lékařů. Podle Miloslava Kaly nejde jen o digitalizaci, ale také o to, jak se v ČR hospodaří s penězi.

Dotace pro dotace

„My jsme dva roky před střelbou na FF UK vedli spor s ministerstvem vnitra. A vedeme ho vlastně doteď. Jde v něm o to, jak u nás funguje ochrana měkkých cílů. Ministerstvo bagatelizuje naše zjištění, že ochrana měkkých cílů je nedostatečná. Naopak tvrdí, že programy, které nastavilo a měly něco v této oblasti vyřešit, byly a jsou dostačující,“ říká v podcastu FinTag prezident NKÚ.

I v tomto případě spor ukazuje na další a další problémy. Miloslav Kala nevyvrací, že by se s pomocí dotací programy na ochranu měkkých cílů neuskutečnily. Naopak se uskutečnily, jejich jediným zrealizovaným výstupem ale bylo to, že se vyčerpaly na ně určené dotace. Nic hmatatelného, co by v praxi skutečně vedlo k ochraně měkkých cílů, po nich nezůstalo. To je podle jeho slov pro čerpání dotací v Česku příznačné. A nejen v bezpečnosti, ale i v mnoha dalších oblastech. Příkladem jmenuje podporu pro výstavbu rozhleden kvůli cestovnímu ruchu, kde už se ale nikdo nezabývá tím, zda turisté na tyto rozhledny vůbec chodí nebo chtějí chodit.

„Anebo jiný příklad. Podpora z programu rozvoje venkova, který si stanovil za cíl, že udrží část mladé generace na venkově, aby tam měla práci, základní služby, aby se tam mladým dobře žilo. Výsledek? Asi všichni vnímáme, že ten exodus mladých... Více 3.7. na FinTag.cz!!!

Zatímco hypoteční trh ožívá, realitní trh v Česku zůstává v chabé kondici. To přinese další růst cen nemovitostí, ale i nájmů. O tom, ale i o inflaci a ekonomice hovoří v podcastu FinTag hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Hypoteční a realitní trh jsou spojené nádoby, říká v podcastu FinTag Jakub Seidler. Jestliže tedy v posledních letech zamrzl hypoteční trh kvůli vysoké inflaci, negativně se to promítlo i do výstavby nových bytů. Avšak zatímco zájem o hypotéky spolu s ustupující inflací z dvojciferných hodnot postupně ožívá, tak stavebnictví a spolu s ním realitní trh žádným oživením neprochází. Naopak české stavebnictví vykázalo například letos v březnu nejhlubší propad ze všech zemí Evropské unie.

„No a nyní, pokud nám začne hypoteční sazba dále klesat, poptávka domácností začne zase růst, tak se opět dostaneme do té dlouhodobé situace na tuzemském trhu, kterou je omezená nabídka nemovitostí, která je problematická více než dekádu. A to z titulu velice dlouhých stavebních řízení a toho, že nabídka nepostačuje poptávce. Což přináší samozřejmě tu tendenci zvyšování cen nemovitostí,“ přibližuje, co se nejspíš stane v budoucích měsících, Jakub Seidler.

Změna na tuzemském realitním trhu je podle něj navíc běh na dlouhou trať. Jakkoli vítá aktuální plán vlády na zlepšení dostupnosti bydlení v Česku, bez zásadnější transformace nemovitostního trhu se Česko podle něj z místa nepohne.

„Nerovnováha na nemovitostním trhu u nás je tak velká, že nepůjde změnit několika málo kroky. […] Je zde potřeba nejspíš větší transformace. To i co se týče těch administrativních brzd ve stavebních řízeních. To je asi to jediné, co nám dokáže dlouhodoběji nemovitostní trh dostat do lepší situace,“ vysvětluje. Více již zítra na www.fintag.cz!!!

„I když jsme teprve na začátku tohoto vývoje, podle mě jsme už vstoupili do fáze technologické ekonomiky,“ říká v podcastu FinTag asset manažer společnost Amundi John O‘Toole. A nejen to, Česku doporučuje euro.

Podle něj platí, že vždy, když se odstraní rozdílové náklady a země se skrz měnu stane součástí něčeho většího, přinese to mnoho výhod.

„Jsem z Irska. A když si vzpomenu na dobu, kdy jsem vyrůstal, měli jsme irský punt, tak jsme říkali libře. V našem jazyce to byl punt. A naším největším obchodním partnerem bylo Spojené království. Let z Dublinu do Londýna tehdy stál asi 400 liber [cca 11 900 Kč]. Dnes stojí asi 600 eur [cca 15 200 Kč]. Nemůžu tedy tvrdit, že euro způsobilo pokles cen, ale můžu tvrdit, že máte velkou výhodu, když jste součástí bloku s jednotnou měnou.“ říká na přímou otázku, zda by si Česko polepšilo, pokud by přijalo euro John O’Toole.

https://www.fintag.cz/2024/02/29/mit-euro-je-jen-dalsi-maly-krok-rika-asset-manazer-john-otoole/

Euro nabízí podle něj výhody. Jako jednu z nich jmenuje jednu centrální banky s hlavní měnovou politikou v Evropě. Podle něj platí, že vždy je výhodnější být v klubu, než být mimo něj.

V podcastu FinTag hovoří John O’Toole hovoří i ekonomice a vývoji na finančních trzích. Upozorňuje na to, že hlavním tahounem mezi akciovými tituly jsou akcie technologických firem. I když jsou jejich akcie podle mnohých analytiků nadhodnocené, podle asset manažera Amundi to má svůj důvod.

„Aniž bychom si toho třeba úplně zřetelně všimli, vznikl technologický svět, který je odlišný, oddělený a odlišný od toho, co stále ještě považujeme za reálnou ekonomiku. Ostatně i proto trhy a investoři přistupují k technologickým akciovým titulům, technologickému sektoru, jako k výsadnímu odvětví. Stává se totiž hlavním hnacím motorem finančních trhů,“ vysvětluje.

https://www.fintag.cz/2024/03/10/eu-je-vydana-na-milost-cenam-energii-usa-jsou-nezavisle/

Co se týče aktuální geopolitické situace, která přímo dopadá na obchody na burzách, uvádí, že je bohužel extrémně těžké cokoli předvídat. / Více na www.fintag.cz !!!

Náměstek ministra financí Marek Mora v podcastu FinTag říká, že vládní úsporný balíček přinese státnímu rozpočtu 150 miliard korun navíc. A loňský růst příjmů rozpočtu o 290 miliard korun označil za poměrně výrazný. 

Za výrazným růstem příjmů státního rozpočtu v loňském roce podle Marka Mory stál zejména lepší výběr daní z příjmů právnických, ale i fyzických osob. A svou roli v tom sehrála i inflace.

„A bohužel firemní sektor k té inflaci přispěl tím, že si zvýšil své marže, což se projevilo právě ve výběru daně z příjmů právnických osob,“ uvedl.

Celkové příjmy státního rozpočtu 2023 dosáhly 1,914 bilionu korun. Meziročně stouply o 17,8 procenta. Výdaje činily 2,203 bilionu korun. Proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Celkový schodek státního rozpočtu za celý loňský rok činil 288,5 miliardy korun.

Vyšší příjmy o 290 miliard korun

Stát měl loni meziročně vyšší příjmy do státního rozpočtu o 290 miliard korun. Výdaje z rozpočtu pak vzrostly o 218 miliard korun. Obavy z toho, že mimořádný růst příjmů udrží i letošní státní rozpočet, který například počítá s růstem příjmů jen o 12 miliard korun, Marek Mora nemá.

„Vládní konsolidační balíček letošní rok ovlivní na příjmové straně vyšší daní pro právnické osoby z 19 na 21 procent. A o 0,6 procenta se zvednou odvody na sociální pojištění. To budou ty největší položky na straně příjmů, které letos narostou,“ vysvětlil.

I očekává i změnu trendu v oblasti spotřeby domácností. Což by mělo pomoci zvýšit inkaso daně z přidané hodnoty. Právě ta v daňovém výnosu státního rozpočtu má největší podíl.

„Zde očekáváme, že v roce 2024 začnou růst reálné příjmy obyvatelstva. Tím vzroste spotřeba, a to se projeví ve výnosu této daně. Ty ostatní daně zůstanou na vysokých úrovních, kde podle mě byly, ale tam ty prudké nárůsty, jako byly loni, už neočekáváme,“ říká v podcastu FinTag.

Úsporný balíček přinese zhruba 150 mld. Kč navíc

Náměstek Marek Mora hodnotí loňské zvýšení příjmu státního rozpočtu jako... Více na FinTag.cz

„Pan premiér je určitě nejsilnější část celé té vlády, takže s ním se mi spolupracuje výborně. Je to sečtělý, inteligentní, rozvážný člověk,“ říká v podcastu FinTag ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček.

A pokračuje: „Samozřejmě, že kvalita těch ostatních členů vlády není tak vysoká jako kvalita pana premiéra. Ale s mnohými lidmi z té vlády se dá také velice dobře spolupracovat.“

Podle něj vláda Petra Fialy [ODS] prochází asi nejtěžším volebním obdobím v novodobé historii České republiky. Řešení problémů jí přitom komplikuje skutečnost, že se skládá z pěti stran. Proto se podle Štěpána Křečka, který jinak působí jako hlavní ekonom společnosti BHS, často až příliš dlouho hledají řešení problémů, na kterých se shodne všech pět vládních koaličních stran.

„Když se ale podíváme na ty výsledky vlády, tak ty jsou fakticky velice dobré,“ tvrdí Štěpán Křeček s tím, že příští rok snad už odpadne i jeden z největších problémů Česka, jímž je vysoká inflace.

Mezi úspěchy vlády Petra Fialy řadí Štěpán Křeček zvládnutí konce pandemie covidu bez ztrát a zbytečné zátěže lidí. Dále to, jak se vláda vypořádala s energetickou krizí. A hlavně oceňuje, jak se postavila k ruskému vpádu na Ukrajinu.

„Celá Evropská unie oceňuje, že jsme se jako první spolu s Polskem zorientovali v tom konfliktu na Ukrajině. Že jsme věděli, co znamená Rusko. Že jsme se Rusku postavili a zformovali proti němu odpor,“ říká v podcastu FinTag Štěpán Křeček.

Podle něj bylo v této věci "hrozné" prvotní váhání Německa. Ale právě Polsko a Česko se staly zeměmi, které podle jeho názoru přiměly celou Evropskou unii k tomu, aby se postavila na správnou stranu.

„Zpětně nám dali všichni za pravdu. Myslím, že ta zahraniční politika se velice povedla. Celé to české předsednictví byl velký úspěch. V Bruselu na to všichni dodnes vzpomínají velice dobře,“ tvrdí Štěpán Křeček.

Za úspěch vlády dále považuje i to, že se pustila prostřednictvím svého takzvaného konsolidačního balíčku do stabilizace veřejných rozpočtů. Ostatně až příliš rozhazovačná politika státu v minulosti byla, spolu s covidem a Putinovou válkou, jedním z hlavních příčin inflace v Česku.

„Důsledky té inflační epizody jsou dramatické. Lidé přišli zhruba o třetinu úspor. Což nesou zvlášť velice těžce ti, kteří se celý život připravovali na penzi. Je to určitě nefér vůči úsporám lidí, co se tady stalo. A já tedy doufám, že se nic takového už opakovat nebude a ta inflace už v příštím roce vyprchá,“ tvrdí Štěpán Křeček.

I když v podcastu FinTag připouští, že konsolidační balíček zpomalí českou ekonomiku a může opět akcelerovat inflaci, tak podle něj půjde jen o krátkodobý efekt. Dlouhodobě konsolidační balíček inflaci naopak zkrotí, myslí si. Do ekonomiky totiž půjde méně peněz na dluh. Nižší přebytek peněz tak nepotlačí na další růst cen.

„Určitě jsou v balíčku i slabá místa, která se negativně projeví do peněženek lidí. Třeba, že se vrátí platba za obnovitelné zdroje energie. […] Lidé třeba toto nepřivítají. A ty ceny energií vzrůst mohou,“ popisuje poradce premiéra, co mají lidé čekat v příštím roce.

Také ale zdůrazňuje, že zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bylo přechodné opatření po dobu energetické krize. Znovuzavedení platby by tedy nemělo nikoho překvapit. A zejména pak ne firmy, které tento krok hlavně kritizují.

„My jsme se stali ekonomikou, která je silně nároková. To se netýká jenom občanů, ale i firem. Mnohé z nich si zvykly na doping zvaný dotace. […] Firmy by měly uspět v tržním prostředí na základě svých kvalit, ale ne, že čerpají dotace,“ říká v podcastu FinTag.

Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra vysvětluje i změny v dani z přidané hodnoty [DPH]. I přesto, že opozice tvrdí, že tyto změny zvednou ceny služeb a zboží a ministerstvo financí uvádí, že budou mít neutrální dopady do státního rozpočtu, Štěpán Křeček tvrdí, že na DPH stát vybere celkově méně peněz než letos. Také ale připouští, že některé položky významně zdraží.

„Nejcitelnější to bude asi u... Více na www.fintag.cz !!!