Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

Někteří z nás přicházejí o protilátky z očkování proti covidu-19 dříve než jiní. Vědci z Japonska proto studovali imunitní reakci na něj u více než 2500 lidí. Mezi účastníky studie, jejichž tělo je dřív náchylné k infekci, byli dokonce i ti u nichž byla po očkování hladina protilátek vysoká.

Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.

Vůně potravy působí na čichové receptory v nose myší. Ty se spojí s oblastí mozku, která rozhoduje o pocitu sytosti. Badatelé z německého institutu Maxe Plancka tyto dráhy popsali a prokázali, že obézní myši nevědí, kdy mají s jídlem skončit.

Badatelé z Oxfordu a dalších britských laboratoří připravili vyváženou stravu pro včely, aby lépe odolávaly nepřízni prostředí. Ty, které ji v rámci pokusu konzumovaly, měly patnáctkrát více životaschopného potomstva. Součástí této umělé výživy byly totiž steroly, které larvy včel nutně potřebují k dokončení vývoje.

Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.

Velbloudí mléko bývá vhodné pro alergiky jako alternativa ke kravskému. Nový výzkum uvádí, že přispívá ke zdravějšímu trávení, v některých částech světa se může hodit pro chovy i kvůli postupující změně klimatu.

Když vědci pěstovali pšenici společně s houbou, která prospívá vstřebávání živin, urodila se větší zrna, která jsou zároveň bohatší na fosfor a zinek. Plochu, z jaké můžou rostliny čerpat živiny, totiž houba rozšiřuje někdy až pětsetkrát. Chléb z této pšenice upečený může sloužit jako dobře dostupný zdroj zinku pro člověka.

Vědci zkoumali latinskoamerické mravence, kteří okusují listí, nosí si je s sebou do hnízda a pak na něm pěstují houby. Když vědci v jejich mozku vyměnili dvě bílkoviny, neuropeptidy, z obránců kolonie se stali pečovatelé nebo zahradníci.