29. leden 2022

Poslechněte si podcast: Mozek pracuje s databází tváří. Rozpoznání se může zpozdit o pár sekund za samotným vjemem

Lidský mozek zpracovává neustále nové a nové vizuální vjemy. Pokud neregistruje stav nebezpečí, určuje je třeba i s několikasekundovým zpožděním. Článek o tom vyšel v odborném časopise Science Advances.

25:55

Laboratoř

Vydává: Český rozhlas

Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech. 

Web

Před dvěma dny 25:45

V oceánech žijí tisíce RNA virů, o kterých jsme nevěděli. Ovlivňují i světové klima

V různých částech světa vědci objevili 5500 nových druhů RNA virů. Zařadili je do pěti nových kmenů. Studie o nich vyšla v populárně-naučném časopise Science. Na počátku objevu nových virů byla plachetnice s názvem Tara. Ta několik let objížděla svět a sbírala vzorky vody, v níž pak výzkumníci hledali nové organismy. Od expedice uplynulo už deset let, nedávno ale vědce napadlo cenné vzorky z ní znovu prohlédnout.

Před týdnem 25:50

Vědci doporučují konzumovat nanejvýš 20 kilo masa na osobu a rok. Platí to i pro vás

Ze studie univerzity z Bonnu plyne, že pokud má planeta uživit lidstvo, měly by bohaté země proti dnešku snížit konzumaci masa alespoň o tři čtvrtiny. Obyvatelům bohatších částí světa vědci radí držet spotřebu masa na 20 kilogramech na osobu a rok.

Před 2 týdny 25:57

Zeleň a půda ve městech kompenzují klimatickou změnu. Musí se ale zalévat

Lesy ve městech nebo jejich okolí bereme jako místa k rekreaci. Řada vědeckých prací upozorňuje na prospěšnost zeleně pro zdraví nebo pro rozmanitost městské přírody. Studie vědců z Bostonské univerzity navíc ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.

Před 3 týdny 25:47

Trendy v ptačí architektuře? Jednodušší hnízdo bez střechy, zjistili vědci

Kolem 30 procent ptačích druhů staví hnízda se střechou. Zdálo by se, že se tak lépe chrání před predátory a počasím. Nová studie ale dokládá, že ptáci s jednoduššími hnízdy na tom můžou být z dlouhodobého hlediska lépe.

16. duben 2022 25:54

Invazní ropuchy se staly v Austrálii kanibaly. Starší pulci se zbavují mladší konkurence.

V Austrálii vědci několik desetiletí pozorují pulce ropuchy, jak požírají mladší soukmenovce a vajíčka svého druhu, až teď ale odhalili důvod, proč se to děje. K ničení čerstvě vylíhlých larev uvedený invazní druh táhne chemické lákadlo a boj o přežití. Článek o tom vyšel v časopise Ecology and Evolution.

9. duben 2022 25:57

Mayové získali kukuřici od přistěhovalců z jihu. Přispěla ale k zubním kazům

Před 5600 lety se ke starým Mayům, lovcům a sběračům ve střední Americe, dostala kukuřice. Ze studie v časopise Nature Communication plyne, že ji k nim donesli přistěhovalci z jihu. Plyne to z rozboru DNA.

2. duben 2022 25:52

Moderní osvětlení zvýhodňuje predátory. Racci nebo krabi častěji uloví plže

Řada živočišných druhů z mořského pobřeží musí lovit potravu v noci. Badatelé z univerzity v britském Plymouthu zjistili, že kvůli moderním typům umělého osvětlení lidských sídel plž z pobřeží Atlantiku zvaný plážovka ztrácí schopnost používat mimikry. Nepřítel ho tak snadněji zahlédne a uloví. Píše o tom časopis Journal of Applied Ecology.

26. březen 2022 25:52

Urbanizace má zásadní vliv na rostliny. Jetel ve městech ztrácí chemickou obranu

Člověk zásadním způsobem ovlivňuje evoluci rostlin. V časopise Science vyšla studie, která to ilustruje na běžné rostlince luk i okrajů silnic, jeteli plazivém. Vědci z celého světa ho nasbírali přes 110 tisíc vzorků ze 160 měst na šesti kontinentech. Zjistili, že tento druh jetele ve městech ztrácí geny pro chemickou obranu.

19. březen 2022 25:55

Vědci popsali královský feromon gigantické sršně mandarínské. Ničí včelstva

Entomologové z Číny a Spojených států našli způsob, jak chytat největší druh sršně na světě. Lákají její samečky na královský feromon. Cílem je zbrzdit její případnou invazi do jiných částí světa. Článek vyšel v odborném časopise Current Biology.

12. březen 2022 25:47

Spokojené prase chrochtá hlubokým basem, nespokojené kvičí. Vědci zkoumali, jak se prasata projevují

Badatelé z několika zemí světa včetně Česka prozkoumali přes sedm tisíc prasečích nahrávek od zvuků selat až po dospělá zvířata. Díky tomu dokázali velmi dobře porozumět tomu, jak prasata vyjadřují emoce hlasem. Například kratší chrochtání s menšími výkyvy hlasitosti napovídá, že je zvíře spokojené.