- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Látky vyvolávající alergie umí překonat buněčné bariéry
Léčit a vyléčit alergie, exémy či astma není snadné, protože chemicky jde o velmi různorodé látky. Alergeny jsou proteiny, mají tedy bílkovinný, většinou enzymatický základ. Vědci zjistili, že spouštěče alergické reakce spojuje také schopnost vytvářet otvory v buněčných membránách.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Být barevným motýlem v Amazonii přestává být výhodou
Nový výzkumný projekt v Brazílii dokládá, že kácení lesů má vliv na vzhled motýlů. V eukalyptových monokulturách, které nahrazují vykácený les, v motýlích společenstvech čím dál víc převládá univerzální hnědá.
AI pomáhá vědcům sledovat ohrožené žirafy
Vědci s pomocí modelů umělé inteligence určují v Tanzánií žirafy. Pomáhá jim to při rozlišování skvrn na jejich zbarvení. AI dává badatelům možnost hlídat reprodukci, pohyb a chování ohrožených druhů.
Dodatečné kvasinky stabilizují pivo a můžou prospět imunitě, upozorňují vědci
Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.
Věk, spánek i tetování. Co ovlivňuje reinfekci covidem?
Někteří z nás přicházejí o protilátky z očkování proti covidu-19 dříve než jiní. Vědci z Japonska proto studovali imunitní reakci na něj u více než 2500 lidí. Mezi účastníky studie, jejichž tělo je dřív náchylné k infekci, byli dokonce i ti u nichž byla po očkování hladina protilátek vysoká.
Spojení matky a plodu u savců je nejméně 100 milionů let staré. Umožnily ho retroviry
Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.
Vědci našli v myším mozku dráhy pro Pavlovův reflex
Vůně potravy působí na čichové receptory v nose myší. Ty se spojí s oblastí mozku, která rozhoduje o pocitu sytosti. Badatelé z německého institutu Maxe Plancka tyto dráhy popsali a prokázali, že obézní myši nevědí, kdy mají s jídlem skončit.
Stojí za to vyrábět náhradní výživu pro včely?
Badatelé z Oxfordu a dalších britských laboratoří připravili vyváženou stravu pro včely, aby lépe odolávaly nepřízni prostředí. Ty, které ji v rámci pokusu konzumovaly, měly patnáctkrát více životaschopného potomstva. Součástí této umělé výživy byly totiž steroly, které larvy včel nutně potřebují k dokončení vývoje.
Vědci vyšlechtili oves s nižším obsahem oleje
Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.
Sucho a alergie můžou zvýšit spotřebu velbloudího mléka
Velbloudí mléko bývá vhodné pro alergiky jako alternativa ke kravskému. Nový výzkum uvádí, že přispívá ke zdravějšímu trávení, v některých částech světa se může hodit pro chovy i kvůli postupující změně klimatu.