Moč velryb obohacuje oceány o živiny. Zvířata je načerpají v produktivních antarktických oblastech a dokážou takto vyvážet například dusík nebo fosfor do tropů. Na různých místech světa se voda v oceánu liší obsahem živin, v posledních letech v ní chybí hlavně dusík.

Biomedicínští inženýři z univerzity Johnse Hopkinse vyvinuli robotickou ruku, která dokáže lépe rozpoznat a uchopit běžné předměty. Pohyb každého prstu řídí elastické klouby. Podněty jí dává umělá inteligence, která také vyhodnocuje její vjemy.

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.

Emuové měli donedávna pověst nejhloupějších ptáků na světě. Vědci z Bristolu ale zjistili, že podobně jako další velcí opeřenci, nanduové, si někteří z nich poradí i se složitějšími úkoly. Jeden nandu dokázal využít novou a efektivní cestu, aby se dostal k potravě, která nenapadla ani experimentátory. Podobně, byť očekávaným způsobem, to zvládli emuové. Pštrosi tak úspěšní nebyli.

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.

Pití sladkých nápojů může vést k rozvoji diabetu. Jak plyne ze studie na hispánské populaci v USA, souvisí to se změnou látek, které vylučují naše střevní bakterie. U lidí, kteří konzumovali dva a více těchto nápojů denně, našli vědci například méně metabolitů ze zpracování vlákniny.

Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.

Vědci se snaží zjistit, proč je ptačí chřipka smrtelná pro kuřata nebo kočky, zatímco krávy ji obvykle zvládnou. „Vazba povrchových bílkovin viru chřipky je velmi silná,“ vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. Ptačí chřipka mezi savci koluje prokazatelně od jara 2024, vědci od té doby zjistili, že ptačí může přeskočit na úplně různé druhy savců. V Itálii ji popsali už v 19. století jako ptačí mor.