Nová studie na horských gorilách ve Rwandě dokládá, že když tito lidoopi tvoří malé skupiny, samice méně často trpí infekcemi, jsou ale také méně často březí. Samci s intenzívnějšími sociálními vazbami naopak onemocní častěji.

Studie z Illinois ukázala, že k úspěchu umělého oplodnění u prasat a skotu přispívají látky na bázi cukrů z vejcovodu samic. S nimi bylo 12 procent prasečích vajíček oplodněno už po 24 hodinách. Pokusy amerického týmu ukázaly, že tyto látky dokázaly prodloužit život spermiím krav a prasat. „Připojují se ke spermiím, které jsou pak odolnější,“ vysvětluje v pořadu Laboratoř reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která publikuje v oboru mezinárodně úspěšné studie.

Původní obyvatelé amerického kontinentu trpěli leprou i kvůli jinému druhu mykobakterie, než jaký s sebou přivezli evropští kolonisté. Dokládá to výzkum, na kterém se podílely desítky evropských a amerických badatelů.

Němečtí a indičtí badatelé sepsali přehled udržitelných metod, které pomáhají zbavit ornou půdu škodlivých látek. Hromadí se v ní hlavně dusičnany, kovy, plasty nebo pozůstatky antibiotik. Kromě detoxikace tyto postupy přispívají ke kvalitě půdy, chrání ji před suchem a erozí.

Z kůže nepříjemně páchnoucího čínského obojživelníka vědci izolovali peptidy, které teď testují jako případný nový lék. Žáby nemají šupiny, peří nebo chlupy jako plazi, ptáci a savci. „Musí mít proto v kůži chemické látky, kterými se chrání,“ vysvětluje herpetolog Václav Gvoždík.

V jednom z národních parků v kanadském městě Alberta vědci objevili dosud neznámý druh motýla ostruháčka (Satyrium curiosolus). 40 tisíc let žil v izolaci, stranou od ostatních druhů, jeho genetická výbava je tak velmi originální. Ochranáři se snaží zjistit, co s ním dělá klimatická změna.

Z některých malých savců se stávají invazní druhy. Při výzkumu stovek těchto zvířat – od stromových krys v jihovýchodní Asii až po potkany ve velkoměstech – vědci zjistili, že o úspěšnosti šíření daného druhu rozhodují hlavně jeho bakterie ve střevě.

Vědkyně z Bonnu hledají alternativu k současným možnostem léčby alergií. Snaží se vypnout spouštěč, který přehnanou odezvu vyvolává. „Dnes se úplně s parazity nesetkáváme a imunitní systém se občas nudí,” vysvětluje pro Laboratoř Českého rozhlasu Plus Jan Dobeš, objevitel nového typu buněk klíčových pro reakci naší imunity na mikroorganismy.

Nová studie z Varšavy uvádí, že válka zdvojnásobí výskyt posttraumatické stresové poruchy. „Traumatizovaným lidem se stává, že prožívají sami sebe bez emocí,“ upozorňuje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Traumatická událost z války na sebe stáhne všechny emoce, ostatní potlačí.