Studie z Chile prokázala, že tisícileté stromy hostí nejméně dvojnásobek druhů mykorhizních hub oproti mladým porostům. Když se pokácejí, zboří se i podzemní síť z houbových vláken a ohrozí život v půdě. K tisíciletým stromů se řadí například baobaby, které proslavil mimo jiné spisovatel Antoine de Saint Exupéry v knížce o Malém princi.

Zbraně, se kterými se pohřbívaly princezny ve starém Egyptě, byly nejspíš víc než dekorace. Badatelé, kteří studovali nálezy z archeologického naleziště Dášhúr, z deformací kostí vyvodili, že princezny střílely z luku, používaly dýky či další zbraně.

Unikátní experiment pomohl vědcům zpětně vyhodnotit, jak reagují různé druhy zvířat, když jsme, anebo nejsme v jejich okolí fyzicky přítomni. Vrátili se k datům z doby pandemie a s jejich využitím poprvé dokázali oddělit vliv lidské infrastruktury od naší fyzické přítomnosti. V podmínkách americké přírody tak mohli sledovat změnu chování volně žijících zvířat v situaci, kdy člověk z krajiny na čas zmizel.

Mongolské stepi se v posledních desetiletích výrazně mění. K degradaci krajiny tam přispívá nejen klimatická změna, ale i nadměrná pastva koz chovaných kvůli poptávce po kašmíru. Přispívá k erozi půdy a snižuje produkci biomasy.

Badatelé ze Stanfordovy univerzity s pomocí AI vyrobili viry, z nichž některé zafungovaly jako ty reálné. V laboratoři vědci ověřili jejich působení na bakteriích. Celkem 16 z asi 300 takto vyrobených virů se dokázalo v laboratoři množit.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v dubnu 2026.)

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech. (Pořad vysíláme v repríze.)

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2026.)

Jak ničení tropického lesa ovlivňuje mrchožrouty? Proč se dokážou termiti uživit téměř všude? Debatují entomolog Jan Šobotník, expertka na biodiverzitu a zemědělství v tropech Barbora Chmelová a student agrolesnictví Andrej Skok. Moderuje Martina Mašková.

Výzkumníci z Massachusets se soustředili na zdravotní rizika umělého prodlužování vlasů. Doložili, že ženy se při něm vystavují chemikáliím, které podporují nádorové bujení, látkám, které narušují imunitu, činnost hormonů nebo reprodukci. (repríza)