Obyčejná procházka vědkyně na hřbitově ve státě New York o rozloze více než šesti kilometrů čtverečních přispěla k objevu unikátního společenstva včel samotářek žijících v podzemí. Vyhovuje jim písek, kde si můžou dělat chodbičky, půda bez pesticidů i nedaleký jabloňový sad.

Badatelé z Tokia objevili nový typ obřích virů. Dostaly jméno ushikuviry podle jezera v regionu, kde je našli. Tento virus napadá měňavky a proniká svébytným způsobem do jádra hostitelské buňky. Objev oživil vědeckou debatu o tom, zda mohly viry přispět k vzniku složitějších forem života, jaké známe dnes.

Nové typy freonů, které lidstvo používá už celá desetiletí a pomohly zachránit ozónovou vrstvu, bohužel zároveň škodí životnímu prostředí. Chemické látky z nich se desítky let drží v půdě, ve vodě nebo i v arktickém ledu.

V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v Montaně. Úspěšně se šířil po světě po vyhynutí dinosaurů. Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.

Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém kontaktu moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategii lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.

Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla – na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných nebo nízkotučných a celozrnných výrobků, zeleniny a ryb.

Celá staletí se ví, že světlo pomáhá rostlinám růst. Při pokusech na hrachu ale vědci z Ósaky nově přišli na to, že světlo také podporuje soudržnost mezi pokožkou a vnitřními tkáněmi. Díky němu si rostlina svůj specifický tvar udržela lépe, než když ke světlu neměla přístup.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují.

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.