Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů.

Samičky listokazů lákají své protějšky feromonem zvaným japonilur. Námluvy u jim příbuzného druhu řídí stejná látka, ale v zrcadlově obrácené chemické formě. Tento princip zajišťuje, aby se potkali partneři téhož druhu, jak potvrdili američtí a asijští badatelé.

Badatelé z Británie, Austrálie a Bangladéše se zaměřili na ochranu outloně, malého primáta s velkými očima. Sledovali vysazení jedinců, kteří byli předtím nelegálně uloveni, zpět do volné přírody v Bangladéši. Z devíti zvířat, která takto vypustili, bohužel přežila jen dvě.

Výzkumníci z Massachusets se soustředili na zdravotní rizika umělého prodlužování vlasů. Doložili, že ženy se při něm vystavují chemikáliím, které podporují nádorové bujení, látkám, které narušují imunitu, činnost hormonů nebo reprodukci.

Hadi dokážou přežít celé týdny, někteří i měsíce bez potravy. K objasnění důvodu, jak je to možné, přispěl nový výzkum portugalských vědců. Ti potvrdili, že některým hadům chybí geny pro hormon ghrelin.

Půlcentimetrové larvy hlubokomořských ryb s méně než milimetrovýma očima žijí na otevřeném moři. I za soumraku nebo v zakalené vodě dobře vidí díky unikátním buňkám sítnice oka. „Využívají správný tvar tyčinek na sběr světla, ale kromě toho u nich najdeme speciální pigmenty jako v čípcích,“ popisuje hydrobiolog Adam Petrusek v Laboratoři Martiny Maškové.

Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.

Vakcíny proti covidu na bázi mRNA výrazně zvyšují dobu přežití u pacientů s nádory plic anebo kůže v pokročilé fázi. Vědci z Floridské univerzity zjistili, že jejich podání stimuluje imunitní systém a tím přispívá k úspěšnosti onkologické léčby.

Vědci z univerzity v Cambridge vytvořili žebříček partnerské věrnosti mezi savci. Člověk je v něm na prvních příčkách, zatímco jeho příbuzní z řádu primátů na posledních. Zatímco dřívější výzkumy sázely hlavně na dlouhodobá pozorování zvířecích komunit, v tomto výzkumu šlo spíše o genetický výzkum sourozeneckých vazeb.