Badatelé z Británie, Austrálie a Bangladéše se zaměřili na ochranu outloně, malého primáta s velkými očima. Sledovali vysazení jedinců, kteří byli předtím nelegálně uloveni, zpět do volné přírody v Bangladéši. Z devíti zvířat, která takto vypustili, bohužel přežila jen dvě.

Výzkumníci z Massachusets se soustředili na zdravotní rizika umělého prodlužování vlasů. Doložili, že ženy se při něm vystavují chemikáliím, které podporují nádorové bujení, látkám, které narušují imunitu, činnost hormonů nebo reprodukci.

Hadi dokážou přežít celé týdny, někteří i měsíce bez potravy. K objasnění důvodu, jak je to možné, přispěl nový výzkum portugalských vědců. Ti potvrdili, že některým hadům chybí geny pro hormon ghrelin.

Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.

Vakcíny proti covidu na bázi mRNA výrazně zvyšují dobu přežití u pacientů s nádory plic anebo kůže v pokročilé fázi. Vědci z Floridské univerzity zjistili, že jejich podání stimuluje imunitní systém a tím přispívá k úspěšnosti onkologické léčby.

Vědci z univerzity v Cambridge vytvořili žebříček partnerské věrnosti mezi savci. Člověk je v něm na prvních příčkách, zatímco jeho příbuzní z řádu primátů na posledních. Zatímco dřívější výzkumy sázely hlavně na dlouhodobá pozorování zvířecích komunit, v tomto výzkumu šlo spíše o genetický výzkum sourozeneckých vazeb.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.

Genetika, forenzní věda a kriminalisté přispěli k potvrzení toho, jak zemřel mladý maďarský vévoda Béla z rodu Arpádovců a Ruriků. Stalo se to v roce 1272 a šlo o brutální vraždu. Případ archeologové řeší už od roku 1915, kdy se našly vévodovy ostatky v sakristii dominikánského klášterního kostela v Budapešti.

Spermie dokážou plavat překvapivě dobře i ve viskózních kapalinách, které kladou větší odpor a hůř tečou, jako je třeba med. Vědci z univerzity v Kjótu popsali, že i v takové situaci si spermie dokážou poradit, pomáhá jim s tím hlavně bičík.