Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku.

Vědci upravili geny houby, která se v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Když papoušci mniší navazují kontakty, chovají se v něčem podobně jako my. Vazby mezi sebou vytváří postupně, pomalu vstupují jeden druhému do osobního prostoru. Teprve když se takříkajíc oťukají, můžou navázat přátelství nebo intimní vztah.

To, že si půdní mikrobiota pamatuje sucho, ovlivňuje kondici zemědělských plodin. Vědci z Kansasu tento jev zaznamenali spíše u rostlin, které se v tamní krajině pěstují historicky déle. U kukuřice, která je původem středoamerická, byl zmíněný podpůrný efekt méně patrný.

Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu tento dvoukřídlý hmyz objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Komáři nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se na ostrově rozmnožili. Island ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit dlouhodobému přežití komářích vajíček či larev.

Makrofágy jako efektivní úklidová četa v našem těle zametají nepoužitelné mikroby, viry či mrtvé buňky a přitom probouzejí další části imunity. Biochemici z Dublinu na ně aplikovali elektrický proud. Výsledkem pokusu byla rychlejší oprava tkání.

Nejde o scénu z filmu od Alfreda Hitchcocka, jak by se na první pohled zdálo, ale o výsledek několika letého výzkumu. Největší evropští netopýři chytají ptáky. Vědci doložili, že daný druh netopýra, Nyctalus, loví a konzumuje migrující ptáky ve vzduchu.

Léčit a vyléčit alergie, exémy či astma není snadné, protože chemicky jde o velmi různorodé látky. Alergeny jsou proteiny, mají tedy bílkovinný, většinou enzymatický základ. Vědci zjistili, že spouštěče alergické reakce spojuje také schopnost vytvářet otvory v buněčných membránách.

Nový výzkumný projekt v Brazílii dokládá, že kácení lesů má vliv na vzhled motýlů. V eukalyptových monokulturách, které nahrazují vykácený les, v motýlích společenstvech čím dál víc převládá univerzální hnědá.