V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v Montaně. Úspěšně se šířil po světě po vyhynutí dinosaurů. Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.

Ryba korálových útesů Indického a Tichého oceánu, česky zvaná metařík žlutý, využívá červené pigmenty a její břicho svítí zářivou modří. Enzym a chemikálie, které ke svícení potřebuje, si ale neumí vyrobit sama. Krade je své kořisti, korýšům zvaným mořské světlušky.

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.

Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém kontaktu moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategii lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.

Konzumentům severské stravy se prokazatelně často vyhýbají nádorové nebo kardiovaskulární nemoci. Tato strava přitom sází na známá pravidla – na omezení spotřeby masa a cukrů, zvýšení příjmu celozrnných nebo nízkotučných a celozrnných výrobků, zeleniny a ryb.

Celá staletí se ví, že světlo pomáhá rostlinám růst. Při pokusech na hrachu ale vědci z Ósaky nově přišli na to, že světlo také podporuje soudržnost mezi pokožkou a vnitřními tkáněmi. Díky němu si rostlina svůj specifický tvar udržela lépe, než když ke světlu neměla přístup.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují.

Lidstvo hledá stopy života mimo planetu Zemi. Jednou z metod, jak je najít, je zkoumat aminokyseliny. Ne vždy ale jde o základní kameny živých těl. Nacházejí se třeba i na meteoritech.

Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů.

Samičky listokazů lákají své protějšky feromonem zvaným japonilur. Námluvy u jim příbuzného druhu řídí stejná látka, ale v zrcadlově obrácené chemické formě. Tento princip zajišťuje, aby se potkali partneři téhož druhu, jak potvrdili američtí a asijští badatelé.

Badatelé z Británie, Austrálie a Bangladéše se zaměřili na ochranu outloně, malého primáta s velkými očima. Sledovali vysazení jedinců, kteří byli předtím nelegálně uloveni, zpět do volné přírody v Bangladéši. Z devíti zvířat, která takto vypustili, bohužel přežila jen dvě.