- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Jak vybrat spermie-šampiony? Objev u prasat pomůže medicíně
Studie z Illinois ukázala, že k úspěchu umělého oplodnění u prasat a skotu přispívají látky na bázi cukrů z vejcovodu samic. S nimi bylo 12 procent prasečích vajíček oplodněno už po 24 hodinách. Pokusy amerického týmu ukázaly, že tyto látky dokázaly prodloužit život spermiím krav a prasat. „Připojují se ke spermiím, které jsou pak odolnější,“ vysvětluje v pořadu Laboratoř reprodukční bioložka Kateřina Komrsková, která publikuje v oboru mezinárodně úspěšné studie.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Papoušci navazují bližší vztahy velmi pomalu
Když papoušci mniší navazují kontakty, chovají se v něčem podobně jako my. Vazby mezi sebou vytváří postupně, pomalu vstupují jeden druhému do osobního prostoru. Teprve když se takříkajíc oťukají, můžou navázat přátelství nebo intimní vztah.
Půdní bakterie si pamatují sucho. Pomáhají rostlinám přežít
To, že si půdní mikrobiota pamatuje sucho, ovlivňuje kondici zemědělských plodin. Vědci z Kansasu tento jev zaznamenali spíše u rostlin, které se v tamní krajině pěstují historicky déle. U kukuřice, která je původem středoamerická, byl zmíněný podpůrný efekt méně patrný.
Zvládnou komáři svou první zimu na Islandu?
Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu tento dvoukřídlý hmyz objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Komáři nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se na ostrově rozmnožili. Island ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit dlouhodobému přežití komářích vajíček či larev.
Elektroléčba urychluje opravy tkání a rychleji léčí rány
Makrofágy jako efektivní úklidová četa v našem těle zametají nepoužitelné mikroby, viry či mrtvé buňky a přitom probouzejí další části imunity. Biochemici z Dublinu na ně aplikovali elektrický proud. Výsledkem pokusu byla rychlejší oprava tkání.
Největší evropští netopýři za letu loví a konzumují ptáky
Nejde o scénu z filmu od Alfreda Hitchcocka, jak by se na první pohled zdálo, ale o výsledek několika letého výzkumu. Největší evropští netopýři chytají ptáky. Vědci doložili, že daný druh netopýra, Nyctalus, loví a konzumuje migrující ptáky ve vzduchu.
Látky vyvolávající alergie umí překonat buněčné bariéry
Léčit a vyléčit alergie, exémy či astma není snadné, protože chemicky jde o velmi různorodé látky. Alergeny jsou proteiny, mají tedy bílkovinný, většinou enzymatický základ. Vědci zjistili, že spouštěče alergické reakce spojuje také schopnost vytvářet otvory v buněčných membránách.
Být barevným motýlem v Amazonii přestává být výhodou
Nový výzkumný projekt v Brazílii dokládá, že kácení lesů má vliv na vzhled motýlů. V eukalyptových monokulturách, které nahrazují vykácený les, v motýlích společenstvech čím dál víc převládá univerzální hnědá.
AI pomáhá vědcům sledovat ohrožené žirafy
Vědci s pomocí modelů umělé inteligence určují v Tanzánií žirafy. Pomáhá jim to při rozlišování skvrn na jejich zbarvení. AI dává badatelům možnost hlídat reprodukci, pohyb a chování ohrožených druhů.
Dodatečné kvasinky stabilizují pivo a můžou prospět imunitě, upozorňují vědci
Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.
Věk, spánek i tetování. Co ovlivňuje reinfekci covidem?
Někteří z nás přicházejí o protilátky z očkování proti covidu-19 dříve než jiní. Vědci z Japonska proto studovali imunitní reakci na něj u více než 2500 lidí. Mezi účastníky studie, jejichž tělo je dřív náchylné k infekci, byli dokonce i ti u nichž byla po očkování hladina protilátek vysoká.