Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.

Genetika, forenzní věda a kriminalisté přispěli k potvrzení toho, jak zemřel mladý maďarský vévoda Béla z rodu Arpádovců a Ruriků. Stalo se to v roce 1272 a šlo o brutální vraždu. Případ archeologové řeší už od roku 1915, kdy se našly vévodovy ostatky v sakristii dominikánského klášterního kostela v Budapešti.

Spermie dokážou plavat překvapivě dobře i ve viskózních kapalinách, které kladou větší odpor a hůř tečou, jako je třeba med. Vědci z univerzity v Kjótu popsali, že i v takové situaci si spermie dokážou poradit, pomáhá jim s tím hlavně bičík.

Čas na konci roku obvykle trávíme s našimi blízkými. I ty nejběžnější vztahy, jako je pouto mezi matkou a dítětem, jsou také předmětem vědeckých výzkumů. Neurovědci z univerzity v Curychu například doložili, že první týden po narození je u savců naprosto zásadní pro rozvoj smyslů.

Badatelé z Bonnu vyvinuli nový druh biologického filtru, který dokáže čistit odpadní vodu od mikroplastů. Ty do ní přitékají především z praček. Inspirovali se přitom designem žaberních oblouků, které kromě dýchání filtrují vodu.

Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku.

Vědci upravili geny houby, která se v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Když papoušci mniší navazují kontakty, chovají se v něčem podobně jako my. Vazby mezi sebou vytváří postupně, pomalu vstupují jeden druhému do osobního prostoru. Teprve když se takříkajíc oťukají, můžou navázat přátelství nebo intimní vztah.

To, že si půdní mikrobiota pamatuje sucho, ovlivňuje kondici zemědělských plodin. Vědci z Kansasu tento jev zaznamenali spíše u rostlin, které se v tamní krajině pěstují historicky déle. U kukuřice, která je původem středoamerická, byl zmíněný podpůrný efekt méně patrný.

Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu tento dvoukřídlý hmyz objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Komáři nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se na ostrově rozmnožili. Island ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit dlouhodobému přežití komářích vajíček či larev.