Laboratoř
30. říjen 2021

Poslechněte si podcast: Oblíbená houba sibiřských šamanů se zkouší proti covidu-19. Mohla by zklidnit imunitu

Parazitická dřevokazná houba čaga, biologickým názvem rezavec šikmý, je díky protizánětlivým účinkům oblíbená v lidovém léčitelství, zejména na Sibiři. Nově se o ní uvažuje jako o potenciálním antivirotiku proti covidu-19. Studie o tom vyšla v časopise Food Science and Nutrition.

25:37

Laboratoř

Vydává: Český rozhlas

Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech. 

Web

Včera 25:43

Emise CO2 oteplují planetu, smog ji ochlazuje, zároveň se ale škody násobí, varují vědci

Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen tam, kde unikly do vzduchu. Z nové studie však plyne, že aerosoly ke klimatické změně přidávají další negativní efekt – dokonce i za hranicemi oblastí, ve kterých unikly, píše se časopise ScienceAdvances.

Před týdnem 25:59

Mravenčí královny žijí mnohem déle než dělnice. Roli v tom hraje inzulín

Královny u sociálního hmyzu, mravenců, termitů nebo včel, jsou výhradními matkami veškerého potomstva kolonie, a proto jsou dlouhověké. Žijí mnohonásobně déle než dělnice. Na konkrétním druhu mravence, američtí vědci doložili, že život královen se řídí hladinou inzulínu. Studie o tom vyšla v prestižním časopise Science.

Před 2 týdny 25:30

Laboratoř: Lidské tělo jako čistička? V interiérech dokáže odbourávat škodliviny

Mezinárodní tým vědců popsal, jak naše tělo v interiérech budov nejen vytváří, ale také odbourává chemické látky. Pomáhá mu s tím ozón. Článek o tom vyšel v odborném časopise Science.

Před 3 týdny 26:00

Laboratoř: Jurský park? Geny raného dinosaura z Afriky by se daly vyzkoušet na slepici

Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Měl dlouhý krk a byl poměrně malý. Vážil něco mezi 9-30 kg. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.

3. září 2022 25:32

Potkani v noci snili o cestě z bludiště. Vědci díky nim lépe popsali REM spánek

Nejen nám lidem, ale i myším se zdají sny. Děje se to během takzvané REM fáze spánku. Pohyby očí při něm podle nové studie kalifornských vědců korespondují s děním ve snu. Myš, a zřejmě i člověk, si do něj promítá, co přinesl den.

27. srpen 2022 25:55

Laboratoř: Město, stát nebo říše. Hnízda invazních mravenců se táhnou i stovky kilometrů

Badatelé z Queen Mary University v Londýně popsali dosud neznámý způsob vzniku mravenčích superkolonií. Je výsledkem křížení mezi blízce příbuznými druhy. Výzkum probíhal na invazním druhu z tropů, na takzvaných ohnivých mravencích rodu Solenopsis. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

23. červenec 2022 25:41

Před 500 miliony let rostliny osídlily souš. Dokázaly to díky změně 218 genů

Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů. Kdyby se jim to nepovedlo, život na planetě by se odvíjel jinak.

16. červenec 2022 25:26

Ryby nemlčí už 150 milionů let. Jsou mezi nimi chrochtalové, kvákalové i bručouni

Ryby se ani zdaleka nedají označit za němé, jak se traduje. Schopnost zvukové komunikace je pro ně tak důležitá, že ji různé skupiny v evoluci nezávisle na sobě objevily nejméně 33krát. Studii Cornellovy univerzity o tom zveřejnil odborný časopis Ichtyology and Herpetology.

9. červenec 2022 25:28

Nezdravá strava mění výrobu enzymů v játrech. Může mít větší vliv než léky

Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism. U myší například doložili, že strava s výrazným přebytkem proteinů snižuje přesnost přepisu dědičné informace, a tím i kvalitu výroby enzymů v játrech.

2. červenec 2022 25:57

Pohybově aktivní senioři mají lépe propojené neurony v mozku

Fyzická aktivita chrání mozek i ve stáří. Neurovědci z univerzit v USA, Kanadě a Španělsku našli v mozcích fyzicky aktivních seniorů více proteinů, které udržují spojení mezi neurony. Studie o tom vyšla v časopise americké Alzheimerovské asociace.