- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Roboti tančí podle signálu z hub. Mohli by chránit úrodu
Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Páry octa zlepšují účinnost senzorů v chytrých hodinkách
Senzory ultrafialového světla jsou mnohem účinnější, když je na čtvrt hodiny vystavíme parám z octa. Výrazně v nich zlepšuje vodivost. Objev australských vědců může způsobit průlom v elektronice.
Hudební pojmy mají Středoafričané společné už od pravěku
Obyvatelé střední Afriky udržovali úzké sociální a kulturní vazby dávno před tím, než se v neolitu začali věnovat zemědělství. I když se tam od nástupu usedlého způsobu života začalo mluvit různými jazyky nebo nářečími, názvy hudebních nástrojů se zachovaly.
O chuti k jídlu nebo přejídání možná rozhoduje pár buněk
Malá skupina neuronů rozhoduje o tom, jak rychle se myší pustí do jídla, s jakou chutí a jaké množství ho sní. Kalifornští badatelé zjistili, že když byly takzvané PSNT neurony aktivní, první sousto si myši braly pomaleji, zato rychleji pily vodu. Ovlivnilo to i konzumaci sladkostí.
Trpaslík mezi hominidy se živil hlavně plody a listím. Vážil pouhých 10 kilogramů
Vědci popsali nejmenšího dosud známého hominida na světě. Žil před více než 11, 6 miliony lety v oblasti dnešního Bavorska. Zdatně šplhal a měl současníka.
Život je hořkosladký. Vědcům se podařilo zachytit v mozku smíšené emoce
Smíšené emoce nejsou pouhá fantazie, ale realita. Doložili to neurovědci z Univerzity v Jižní Karolíně. Poprvé se jim podařilo prokázat, že při nich mozek vyvíjí samostatnou nervovou aktivitu.
Rybka zvaná halančík se umí rozložit a složit. Chrání se tak před suchem
Původem africká, dnes také známá akvarijní rybka, halančík Furzerův, našla způsob, jak v přírodě přežít dlouhá období sucha. V raném embryonální stadiu se rozpadá na jednotlivé buňky. Když později opět zaprší, vrátí se do původního stavu.
Modrásek, žluťásek a další denní motýli mají americký původ. Žili už v době dinosaurů
Tým vedený badateli z Přírodovědného muzea na Floridě vytvořil unikátní fylogenetický strom života motýlů. Z něj je patrné, že první denní druhy na světě žily před 100 miliony lety na americkém kontinentě.
Když si mravenec dá kávu, najde rychlejší cestu k potravě
Když původní jihoameričtí mravenci dostávali cukr s přídavkem kofeinu, byli úspěšnější v cestě za odměnou. Víc než ti, kterým podobný „doping“ chyběl. Dokázali najít přímější a tedy i rychlejší cestu k vytoužené potravě.
Vědci našli v mozku myší dlouhověkou RNA. Má tam zřejmě manažerskou roli
Badatelé z Německa, Rakouska a Spojených států zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.