- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Většina mikroplastů, které za deště natečou z měst do řek, pochází z pneumatik, zjistili vědci
Až 95 procent mikroplastů, které se dostávají do řek a potoků s dešťovou vodou, vzniká otěrem pneumatik. Důvodem je obsah kolem 2500 různých chemikálií z jejich výroby. Dokládá to čerstvý výzkum australských expertů.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Experimentální lék pomáhá dětským pacientům chránit buňky vyrábějící inzulín
Studie u osmiletých a starších dětí s nedávno zachyceným diabetem testovala protilátky proti jednomu typu bílých krvinek, které škodí tělům pacientů. Děti si dokázaly díky nim udržet vyšší hladinu vlastního inzulínu i dva roky od zahájení studie.
Nejmenší částice vzduchu mírně brzdí klimatickou změnu. Ve městech ale ničí zdraví
Nejmenší částice vzduchu o velikosti do 100 až 200 nanometrů dlouho vydrží v podobě aerosolů. Můžou tak přispět k částečnému zmírnění klimatické změny. Materiáloví chemici z Vídně v nové studii upozorňují, že lepší znalost vzniku a chování těchto částic může pomoci zpřesnit klimatické modely.
Divocí koně snižují schopnost horských rašelinišť uklízet emise
Rašeliniště v australských horách mnohem hůře uchovávají uhlík, pokud po nich běhají divocí koně. I když rašeliniště pokrývají jen tři procenta zemského povrchu, je v nich uloženo kolem 30 procent světových zásob uhlíku, mnohem víc než v lesích.
Mozek brankářů zpracovává zrakové a sluchové podněty rychleji, než je běžné
Fotbaloví brankáři se musí umět rozhodnout ve zlomku sekundy. Vědci z Dublin City University doložili, že hlavně proto sportovci tohoto zaměření vnímají a zpracovávají smyslové podněty jinak než ostatní populace, i než jejich spoluhráči z pole.
Nejen řasy z asijské kuchyně, Evropané dřív konzumovali vodní rostliny
Mořské řasy a chaluhy jsou čím dál populárnější svou výživnou hodnotou i zdravotními účinky. Vědci z Glasgow a Yorku na vzorcích zubního kamene z 28 evropských archeologických nalezišť potvrdili, že těsně před nástupem zemědělství, asi před 8 tisíci lety, se vodní rostliny ve světě, včetně Evropy, konzumovaly běžně.
Neandrtálské geny v nás zvyšují citlivost na bolest. Vědci to vyčetli ze staré DNA
Lidé, kteří jsou nositeli tří variant jednoho konkrétního genu zděděného od neandrtálců, jsou citlivější na bolest. Přišel na to mezinárodní tým vedený badateli z University College London. Tento gen je základem neuronů, které zachycují signál z poškozené tkáně.
Myš slyší podobně jako člověk. Vědci to zkusí využít proti stárnutí sluchu
Myši potřebují k přežití dobrý sluch. Nový výzkum pod vedením vědců z Univerzity Johnse Hopkinse dokládá, že když jsou tato zvířata vystavena různým zvukům najednou, mají dobře propojenou pravou a levou hemisféru. U hluchých myší takové propojení nenašli.
Umělá inteligence pomáhá s ochranou ptáků. Rychle třídí data
Umělá inteligence začíná být užitečným nástrojem při studiu ekologie, chování a vztahů v ptačích společenstvech. Například americká Cornellova univerzita s pomocí AI zpracovává údaje od více než 900 tisíc pozorovatelů ptáků, chtěla by tak lépe zacílit ochranu ptáků.
Kosatky hrají divokou hru se sviňuchami, dál přitom konzumují ryby
Tichomořský klan kosatek z oblasti kolem Vancouveru a Seattlu patří k ohroženým populacím. Zbývá už jen 75 jedinců ve třech rodinných skupinách. Nová studie uvažuje o tom, proč a jak trápí mláďata jiného druhu kytovce, sviňuchy. Vědci to považují za kulturní fenomén.
Vražedná matematika. Vědci popsali, jak masožravky mění tvar podle kořisti
Botanici a matematici z Oxfordu spojili síly, aby prozkoumali, jak láčkovky, masožravé rostliny původem z jihovýchodní Asie, přizpůsobují svůj vzhled hmyzu, který konzumují. Ze studie plyne, že na úpravách svého zažívacího ústrojí nešetří.