- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Obávané dinosauří drápy sloužily i jako ozdoba nebo hrábě ke sběru listí
Na pařátech dinosaurů si evoluce vyhrála. Ne vždy ale sloužily jako nebezpečná zbraň. Někteří s jejich pomocí například vyhrabávali termity, jiným pomohly srpovité drápy o velikosti samurajského meče sbírat listí ze stromů.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Vědci vyrobili hamburger z hub. Přidali do něj i antioxidanty
Syntetičtí biologové z Berkeley připravili náhražku masa z hub nebo plísní. Konzumentům, včetně vegetariánů nebo veganů, tak chtěli dát příležitost ochutnat širší spektrum chutí a vůní, proteinů nebo tuků, zaměřili se také na antioxidanty.
Když geny mlčí. Také evoluce si hraje s tlačítky on a off
Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Rakouští a izraelští badatelé spolu s českou vědkyní při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.
Proteiny z masa a mléka můžete nahradit oříšky, ovocem nebo tofu. Bude vám ale chybět vápník
Částečné nahrazení živočišných proteinů ve stravě rostlinnými zvyšuje délku života, a zároveň by mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Vědci to vyvodili z dlouholetého výzkumu stravování Kanaďanů. Některým jeho respondentům, kteří omezili mléčné výrobky, ale chyběl vápník.
Rybí šupiny se můžou hodit při čištění vody nebo k předávání tajných zpráv
V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru zkoumali jejich vlastnosti a hledali způsob, jak je druhotně využít. S pomocí tohoto materiálu dokázali čistit vodu nebo vytvořit tajné písmo.
140 tisíc lidí na světě ročně usmrtí hadí jed. V Indii chybí osvěta
V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady. Studie se zúčastnilo 535 lidí z vesnických komunit. Většina z nich hledá způsob, jak se útokům hadů bránit, ale jako prevenci používají neúčinné, někdy i pochybné postupy.
Homo sapiens se dostal do našeho regionu dřív, než se odstěhovali neandrtálci
Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku. Geneticky byla tamní populace blízce příbuzná ženě, jejíž stejně stará lebka se našla v jeskyni Zlatý kůň u Koněprus.
Dopravu v buňkách zajišťují „chytré dálnice“. Jsou důležité i pro zdraví mozku
Španělským vědcům se podařilo zjistit, jak se v lidských buňkách tvoří takzvané mikrotubuly. Po jejich povrchu se dopravují látky na delší vzdálenosti, a to je důležité zvláště pro činnost mozku.
Akvaristé ročně nakoupí 55 milionů mořských živočichů, někteří patří k ohroženým druhům
Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliard dolarů. Údaje badatelé sbírali ve snaze přispět k větší udržitelnosti obchodu s mořskými druhy.
Mravenci v subsaharské Africe léčí rány unikátní medicínou. Mají i antibiotika
Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi. Ke zranění dochází při lovu termitů.
Někteří ptáci víc experimentují při hledání potravy. Jespáci se to učí v prvním roce života
Ptáci se nerodí s tím, zda budou mít experimentátorskou nebo konzervativnější povahu. Na jespácích rezavých u pobřeží Německa vědci ověřili, že více či méně odvážnému přístupu se učí postupně.