- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Obávané dinosauří drápy sloužily i jako ozdoba nebo hrábě ke sběru listí
Na pařátech dinosaurů si evoluce vyhrála. Ne vždy ale sloužily jako nebezpečná zbraň. Někteří s jejich pomocí například vyhrabávali termity, jiným pomohly srpovité drápy o velikosti samurajského meče sbírat listí ze stromů.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Od bakterií po sekvoje nebo velryby. V přírodě převládají ti nejmenší a největší
Vědci ze dvou prestižních amerických univerzit několik let shromažďovali data o velikosti a biomase každého typu organismu na planetě. Vyšlo jim, že příroda preferuje největší nebo nejmenší velikost živých organismů.
Keporkakové zesilují písně, když slyší silný vítr. Hluku lodi spíš utečou
I když se lodní motor ozývá na podobných frekvencích jako vítr, keporkakové to do vzájemné domluvy nepromítnou. „Jsou adaptovaní na to, aby rozuměli akustickému prostředí,“ říká zoolog a etolog Marek Špinka.
Samotářské včely vyrábějí pro potomky obdobu našeho jogurtu. Jsou klíčové pro úrodu v sadech
Samotářské včely zvané hedvábnice svým larvám podávají kapalnou stravu obohacenou o laktobacily, což není pro tento hmyz obvyklé. Jak si vedou včelí mistryně ve fermentaci a proč bychom jim měli věnovat větší pozornost, popsal časopis Frontiers in Microbiology.
Vědci vyčetli DNA pravěké ženy ze zubu jelena, aniž by materiál zničili. Považují to za průlom
Mezinárodnímu týmu vědců se poprvé podařilo nejenom vyluštit genetický kód pravěkého člověka z předmětu místo kostry, ale také ho přiřadit konkrétní osobě. Provrtaný jelení zub, možná původně přívěsek, objevili v denisovské jeskyni na jihu Sibiře.
Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct
Hmyz je pro člověka klíčový, opyluje plodiny k obživě. To se týká tří čtvrtin světové úrody. Zároveň ale hmyzu ubývá – důvodem jsou hlavně pesticidy, ničení stanovišť, invazní konkurenti a klimatická změna.
Ženy mají delší tenké střevo než muži. Přišlo se na to při výuce mediků
Délka střev se u různých lidí liší, může jít přitom o statisticky významné rozdíly. Jak plyne ze studie Dukeovy univerzity, například ženy mají tenká střeva delší než muži, což jim usnadňuje trávení.
Vědci mapovali stěhování stromů. Vrba je větší světoběžník než jasan
Rostliny se snaží chránit před dopady klimatické změny podobně jako lidé nebo zvířata. Badatelé z několika světových institucí to potvrdili na základě nálezů z usazenin z posledních zhruba 20 tisíc let. Zmapovali tak šíření stromů od poslední době ledové.
Půda na Aljašce taje rychleji než dřív. Přitom ale mizí voda z krajiny
Věčně zmrzlá půda neboli permafrost taje v polárních oblastech pod vlivem změny klimatu rychleji, než vědci předpokládali. Navíc se kvůli tomu ztrácí povrchová voda. Děje se to například na Aljašce.
Americká sýkora si dokáže zapamatovat tisíce spíží, kde si schovala semena
Sýkora černohlavá, známá z amerického kontinentu, si v zimě ukládá do různých spíží až 5000 kousků semen denně. V zájmu přežití přitom musí vědět, kam je dala. Badatelé z Kolumbijské univerzity upozorňují, že mozek ptáků, kteří si takto ukládají rostlinné zásoby, bývá dočasně větší než u ptáků podobné velikosti s jiným potravním chováním.
Evropané, nejezte žáby, varují vědci. Žabí stehýnka si oblíbili i Češi
Odborníci na biodiverzitu z Bonnu varují před konzumací žabích stehýnek. Spočítali, že počet stehýnek vyvezených do Evropské unie v letech 2010 až 2019 odpovídá zhruba dvěma miliardám usmrcených žab.