Velký průzkum mezi obyvateli regionů v okolí delty řeky Odry v polsko-německém pohraničí ukázal, že většina veřejnosti podporuje návrat velkých zvířat do přírody, zvláště pak býložravců. Mnohým by nevadil ani vlk nebo rys.

Čmeláci zemní zvládli vyřešit složitější úkol, který vyžadoval dva kroky. Cílem bylo postupně otevřít dvě krabice a dostat se tak k potravě. Jednotlivě to nedokázali.

Na ostatcích obyvatel Québecu ze 17. a 18. století vědci studovali, jak moc tamní obyvatelé trpěli chudokrevností neboli anémií. Porovnávali to s kostrami dnešních lidí. Výzkum by mohl mít užitek i pro současnou medicínu.

Syntetičtí biologové z Berkeley připravili náhražku masa z hub nebo plísní. Konzumentům, včetně vegetariánů nebo veganů, tak chtěli dát příležitost ochutnat širší spektrum chutí a vůní, proteinů nebo tuků, zaměřili se také na antioxidanty.

Ne všechny geny jsou v nás zapnuté. Rakouští a izraelští badatelé spolu s českou vědkyní při pokusech na červech-háďátkách v přírodě objevili učebnicový příklad, jak toho využívají tzv. sobecké geny.

Částečné nahrazení živočišných proteinů ve stravě rostlinnými zvyšuje délku života, a zároveň by mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Vědci to vyvodili z dlouholetého výzkumu stravování Kanaďanů. Některým jeho respondentům, kteří omezili mléčné výrobky, ale chyběl vápník.

V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru zkoumali jejich vlastnosti a hledali způsob, jak je druhotně využít. S pomocí tohoto materiálu dokázali čistit vodu nebo vytvořit tajné písmo.

V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady. Studie se zúčastnilo 535 lidí z vesnických komunit. Většina z nich hledá způsob, jak se útokům hadů bránit, ale jako prevenci používají neúčinné, někdy i pochybné postupy.

Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku. Geneticky byla tamní populace blízce příbuzná ženě, jejíž stejně stará lebka se našla v jeskyni Zlatý kůň u Koněprus.

Španělským vědcům se podařilo zjistit, jak se v lidských buňkách tvoří takzvané mikrotubuly. Po jejich povrchu se dopravují látky na delší vzdálenosti, a to je důležité zvláště pro činnost mozku.