Ornitologové z Cambridge a z Los Angeles popsali téměř kompletní lebku pravěkého ptáka z období pozdní křídy. Byl velký nejspíš jako špaček, mozkem připomíná vránu. Žil asi před 80 miliony lety na území dnešní Brazílie v druhohorách. Létal tedy nad hlavami svých příbuzných, dinosaurů.

Na šesti ostrovech u pobřeží Kalfornie žijí jedny z nejmenších lišek na světě. Nová studie popisuje, jak jejich vymírání souvisí se zásahy člověka do tamních ekosystémů, ale i s klimatickou změnou, kvůli níž se na ostrovech uchytil nový parazit z kontinentu.

Při jízdě autem se do životníiho prostředí dostávají škodlivé chemikálie z pneumatik. Nová studie dokládá, že toxická přísada do nich zvaná 6PPD, která posiluje odolnost pryže proti ozónu, se dá rozložit. Vyčištěný materiál by se dal podle vědců znovu použít třeba do eletroniky nebo dokonce kosmetiky.

V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

Etanol je přirozeně přítomen v téměř každém ekosystému na světě. V palmových plodech v Panamě vědci naměřili dokonce 10,2 procent alkoholu. Hmyz zajímá etanol zvláště kvůli jeho energetické hodnotě, někteří živočichové ale někdy také alkohol vyhledávají kvůli požitku z něj. „Alkohol je dobře dostupná energie,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus entomolog Robert Tropek.

Několikacentimetrová asijská stromová žába se dokáže rozmnožovat i v malých rezervoárech vody, třeba v dutině stromů nebo v bambusovém pařízku. Teprve nedávno vědci zjistili, že si moč a exkrementy uchovává ve střevě, aby nekontaminovala vodu.

Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhohor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak zaznělo v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.

Kmenové buňky jsou důležitým oborem pro medicínský výzkum. Badatelé z Connecticutu upozornili na jejich význam také u rostlin. Ovlivňují totiž to, zda se u rostliny vyvine slabší, nebo silnější stonek a u stromů kmen.

Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.