Budoucí rodiče můžou zřejmě zčásti naprogramovat metabolismus svých potomků. Vědci to ověřili na myších samečcích, kterým nabízeli různě zdravý jídelníček. Podle toho, o jakou šlo stravu, se potomkům pokusných myší měnily zdravotní parametry.

Mutace, která pomáhá tibetským antilopám zvaným orongo nebo čiru, přežít ve velkých nadmořských výškách, enormně zajímá medicínu. Vědci ze Šanghaje přišli na to, že umožňuje regeneraci nervové tkáně. Proces souvisí s přeměnou vitaminu A.

Američtí a izraelští vědci přečetli genetickou informaci 284 druhů rostlin a objevili přitom archív dosud neznámých sekvencí regulační DNA. Jsou nejméně 400 milionů let staré a pocházejí nejspíš ještě z doby, než se oddělily kvetoucí rostliny od ostatních.

Obyčejná procházka vědkyně na hřbitově ve státě New York o rozloze více než šesti kilometrů čtverečních přispěla k objevu unikátního společenstva včel samotářek žijících v podzemí. Vyhovuje jim písek, kde si můžou dělat chodbičky, půda bez pesticidů i nedaleký jabloňový sad.

Badatelé z Tokia objevili nový typ obřích virů. Dostaly jméno ushikuviry podle jezera v regionu, kde je našli. Tento virus napadá měňavky a proniká svébytným způsobem do jádra hostitelské buňky. Objev oživil vědeckou debatu o tom, zda mohly viry přispět k vzniku složitějších forem života, jaké známe dnes.

Nové typy freonů, které lidstvo používá už celá desetiletí a pomohly zachránit ozónovou vrstvu, bohužel zároveň škodí životnímu prostředí. Chemické látky z nich se desítky let drží v půdě, ve vodě nebo i v arktickém ledu.

V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v Montaně. Úspěšně se šířil po světě po vyhynutí dinosaurů. Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.

Ryba korálových útesů Indického a Tichého oceánu, česky zvaná metařík žlutý, využívá červené pigmenty a její břicho svítí zářivou modří. Enzym a chemikálie, které ke svícení potřebuje, si ale neumí vyrobit sama. Krade je své kořisti, korýšům zvaným mořské světlušky.

V jeskyni Scarisoara v Rumunsku leží jeden z největších podzemních ledovců světa. Vědci z něj odebrali vzorky s bakteriemi starými 5000 let. Dokázaly odolat 10 moderním antibiotikům včetně těch, s jejichž pomocí léčíme tuberkulózu nebo močové infekce.

Antropologové z hebrejské univerzity v Jeruzalémě zkoumají jeskyni Tinšemet ve středním Izraeli. Tamní nový nález koster a technologií dokládá, že před 110 tisíci lety, ve středním paleolitu, tam žili v blízkém kontaktu moderní lidé a neandrtálci. Předávali si navzájem způsob výroby kamenných nástrojů, strategii lovu a zřejmě i způsob, jak pohřbívali své mrtvé.