Vědci se snaží zjistit, proč je ptačí chřipka smrtelná pro kuřata nebo kočky, zatímco krávy ji obvykle zvládnou. „Vazba povrchových bílkovin viru chřipky je velmi silná,“ vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. Ptačí chřipka mezi savci koluje prokazatelně od jara 2024, vědci od té doby zjistili, že ptačí může přeskočit na úplně různé druhy savců. V Itálii ji popsali už v 19. století jako ptačí mor.

Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin. Zjistil to vědecký tým pod vedením badatelů z univerzity v Jižní Karolíně.

Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné.

Zdravá strava může přispět ke zmírnění chronické bolesti, zvláště u žen. U mužů byl efekt zvoleného jídelníčku slabší. Doložili to australští badatelé. Zmíněný efekt se nejspíš váže na protizánětlivé a antioxidační účinky zeleniny, ovoce, obilnin či další zdravé stravy.

Neurovědci z Univerzity v Curychu na myších potvrdili, že první týden po narození je u savců zásadní pro rozvoj smyslů. U experimentálních myší je pro propojení smyslů nejdůležitější čich, upevňuje pouto mezi matkou a potomky. U člověka bude zřejmě zásadní zrak a sluch, čich ale také v prvních týdnech po narození pomáhá spoluutváří pouto mezi matkou a dítětem.

Zatímco ještě od poloviny 19. do poloviny 20. století na severním Jadranu rozmanitost přírody rostla, od té doby se vlivem lidské činnosti ekosystémy u pobřeží Itálie dramaticky mění. Druhy, které ustoupily, v posledních desetiletích nahradil odolný mlž zvaný korbikula. Ten dokáže v nepříznivých podmínkách zpomalit metabolismus a nevadí mu tolik úbytek kyslíku ve vodě.

Ornitologové z Cambridge a z Los Angeles popsali téměř kompletní lebku pravěkého ptáka z období pozdní křídy. Byl velký nejspíš jako špaček, mozkem připomíná vránu. Žil asi před 80 miliony lety na území dnešní Brazílie v druhohorách. Létal tedy nad hlavami svých příbuzných, dinosaurů.

Na šesti ostrovech u pobřeží Kalfornie žijí jedny z nejmenších lišek na světě. Nová studie popisuje, jak jejich vymírání souvisí se zásahy člověka do tamních ekosystémů, ale i s klimatickou změnou, kvůli níž se na ostrovech uchytil nový parazit z kontinentu.

Při jízdě autem se do životníiho prostředí dostávají škodlivé chemikálie z pneumatik. Nová studie dokládá, že toxická přísada do nich zvaná 6PPD, která posiluje odolnost pryže proti ozónu, se dá rozložit. Vyčištěný materiál by se dal podle vědců znovu použít třeba do eletroniky nebo dokonce kosmetiky.

V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.