Badatelé z Oxfordu a dalších britských laboratoří připravili vyváženou stravu pro včely, aby lépe odolávaly nepřízni prostředí. Ty, které ji v rámci pokusu konzumovaly, měly patnáctkrát více životaschopného potomstva. Součástí této umělé výživy byly totiž steroly, které larvy včel nutně potřebují k dokončení vývoje.

Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.

Velbloudí mléko bývá vhodné pro alergiky jako alternativa ke kravskému. Nový výzkum uvádí, že přispívá ke zdravějšímu trávení, v některých částech světa se může hodit pro chovy i kvůli postupující změně klimatu.

Když vědci pěstovali pšenici společně s houbou, která prospívá vstřebávání živin, urodila se větší zrna, která jsou zároveň bohatší na fosfor a zinek. Plochu, z jaké můžou rostliny čerpat živiny, totiž houba rozšiřuje někdy až pětsetkrát. Chléb z této pšenice upečený může sloužit jako dobře dostupný zdroj zinku pro člověka.

V mozku řady pěvců vědci našli tentýž malý počet genů spojený s agresivním chováním. Využívají ho hlavně ty ptačí druhy, které nedokážou zahnízdit jinde než v dutinách.

Vědci zkoumali latinskoamerické mravence, kteří okusují listí, nosí si je s sebou do hnízda a pak na něm pěstují houby. Když vědci v jejich mozku vyměnili dvě bílkoviny, neuropeptidy, z obránců kolonie se stali pečovatelé nebo zahradníci.

Nový rozbor genomu dvou psovitých šelem z doby ledové ukázal, že šlo o dvě vlčí sestry, dvouměsíční kojená vlčata. Nebyli to psi, jak se dřív vědci domnívali. Jedná se o nález ze Sibiře starý 14 000 let, z lokality kde už v pravěku žili lidé.

Nejmenší mnohobuněční obyvatelé oceánů výrazně přispívají ke schopnosti Antarktického oceánu ukládat uhlík. Tato oblast světa je důležitá pro ochranu planety před klimatickou změnou. Zásluhou zooplanktonu se tak ročně uloží 65 milionů tun uhlíku.

Výzkumníci z Německa, Brazílie a Spojených států řeší, kde by mohly bioplasty najít lepší využití než dosud. Tyto materiály se už hojně využívají v zemědělství, například do mulčovacích fólií. Perspektivní by ale mohlo být i jejich využití v obalovém průmyslu. Zatím však bioplasty nemají ideální mechanické vlastnosti, jsou mnohdy příliš křehké. A když se chemicky vylepší, nedokážou zase konkurovat cenově.

Nová studie na horských gorilách ve Rwandě dokládá, že když tito lidoopi tvoří malé skupiny, samice méně často trpí infekcemi, jsou ale také méně často březí. Samci s intenzívnějšími sociálními vazbami naopak onemocní častěji.