Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhohor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak zaznělo v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.

Kmenové buňky jsou důležitým oborem pro medicínský výzkum. Badatelé z Connecticutu upozornili na jejich význam také u rostlin. Ovlivňují totiž to, zda se u rostliny vyvine slabší, nebo silnější stonek a u stromů kmen.

Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.

Vědci z univerzity v Marylandu prozkoumali 3775 let starý špalek, který vykopali z půdy v Quebecku. Pochází ze severoamerického druhu jalovce a je v tak dobrém stavu, že by se z něj dal vyrobit nábytek. Navíc jde o skvělý rezervoár oxidu uhličitého, což odborníky i inovátory inspiruje k nové metodě snižování emisí.

Americký kaprovec velkoústý (Ictiobus cyprinellus) je doma v Minnesotě, je podobný našemu kaprovi, ale jeho průměrný věk je 75 let. Jsou známí i kaprovci, kteří se dožili více než 100 let. Nedělá jim potíž migrovat a třít se podle plánu, ale potěr se často nedožije dospělosti. Co všechno dokáže tato téměř stoletá ryba? O tom se mluvilo na živém natáčení Laboratoře na Noci vědců.

Povodně ohrožují i zdroje pitné vody. Irští vědci představili novou terénní metodu, jak měřit její znečištění bakteriemi. Má odhalit jednu z nejnebezpečnějších variant bakterie E. coli zvanou STEC. „Máme šanci to zjistit jedině PCR metodami, které známe třeba z monitoringu covidu,“ upozorňuje chemička a odbornice na životní prostředí Petra Innemanová.

Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.

Senzory ultrafialového světla jsou mnohem účinnější, když je na čtvrt hodiny vystavíme parám z octa. Výrazně v nich zlepšuje vodivost. Objev australských vědců může způsobit průlom v elektronice.

Obyvatelé střední Afriky udržovali úzké sociální a kulturní vazby dávno před tím, než se v neolitu začali věnovat zemědělství. I když se tam od nástupu usedlého způsobu života začalo mluvit různými jazyky nebo nářečími, názvy hudebních nástrojů se zachovaly.