- Podcasty
- Jihočeši
Poslechněte si podcast: Kytary, které už nehrají, proměňuje malíř František Tácha v obrazy. Prodlužuje jim tak život
Malíř a muzikant František Tácha žije v jihočeských Loučovicích, ateliér má ve Vyšším Brodě. Tvorba obrazů, třeba i ve formě malovaných kytar, je pro něj terapií, a léta byla i obživou. Profesionálně se malování začal věnovat v 51 letech poté, co nemohl sehnat novou práci.
Jihočeši
Setkání s lidmi, kteří jsou rodem, nebo srdcem spojeni s jihočeským krajem.
O novorozence s váhou pod jeden kilogram se nikdo moc nezajímal. Změnil to Miloš Velemínský
Ve věku 87 let zemřel pediatr Miloš Velemínský, dlouholetý primář neonatologického oddělení nemocnice v Českých Budějovicích a také bývalý děkan zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity. Patřil mezi výrazné lékařské osobnosti, stál u zrodu moderní péče o novorozence a podařilo se mu zavést postupy, které snížily novorozeneckou úmrtnost. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši.
Tisíce masožravých rostlin pěstuje ve skleníku Markéta Aubrechtová. Jela za nimi i do dalekých hor
Na začátku byla nemoc se striktní dietou a dárek od dědečka, který místo čokolády přinesl masožravou rostlinu. Postupně Markéta Aubrechtová masožravkám úplně propadla, staly se její celoživotní vášní. Dnes je absolventkou přírodovědecké fakulty, profesionální pěstitelkou a také organizátorkou oblíbené výstavy exotických rostlin v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.
Změnit text v knihu, která se bude dobře číst. To je úkolem „knižního úpravce“ Milana Krištůfka
Řemeslo Milana Krištůfka z Českých Budějovic voní a šustí. A to paradoxně přesto, že hlavním výrobním nástrojem je chladný počítač. Živí se totiž jako knižní grafik. Kdo zavítá do jeho studia, spatří nejen rozsvícený monitor, ale také regály s již vydanými tituly a komínky tlustých i tenkých knih, kterým dal tvar a vdechl život.
První, na co se vždy ráno podívám z okna ateliéru, je Černá věž, říkal výtvarník Václav Johanus
Ve věku 76 let zemřel 23. února 2024 Václav Johanus, českobudějovický grafik, ilustrátor a karikaturista. Výtvarník s originálním rukopisem se věnoval mimo jiné novinové ilustraci a kreslenému humoru, jeho díla vycházela v desítkách tiskovin. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši v roce 2015.
Chyba většinou nastává mezi řídicí pákou a sedačkou, říká bývalý stíhací pilot Jiří Zábranský
Brigádní generál Jiří Zábranský byl stíhacím pilotem, šéfoval českobudějovickému vojenskému letišti a působil i v zahraničí. Říká, že jeho životní cesta dostala jasný směr už v rodných Strakonicích. „Nahoře nad hradem je takový plácek, kterému se říká luftplácek, tedy strakonické letiště. Tam jsem poprvé přičichl ke vzduchu, luftu, jak se říká tady na jihu, a od toho se všechno odvíjelo,“ vysvětluje.
Myslel si, že bude opravovat pračky. Stal se muzikantem a dlouholetým ředitelem divadla
Karel Daňhel je emeritní ředitel Divadla Oskara Nedbala v Táboře, muzikant, scénárista, autor unikátní série scénických výchovných koncertů pro děti, ale také letec, jachtař a skvělý vypravěč. Rozhovor s ním přináší pořad Jihočeši.
Mít psa je dnes tak trochu národní povinnost, Češi jsou nezodpovědní, říká ras 21. století
S opravdu jen mírnou nadsázkou řečeno, Vladimíra Kössla znají všichni toulaví psi na Českobudějovicku, ale také hadi, kteří utekli z terárií, či papoušci dobrodruzi, které zlákalo otevřené okno k výletu za svobodou. Odchytává totiž ztracená a zdivočelá zvířata a také provozuje útulek ve Starých Hodějovicích u Českých Budějovic. Dříve se tomuto povolání říkalo ras, antoušek či pohodný a Vladimír Kössl se takovým pracovním titulům nebrání ani v 21. století.
Jihočech zachránil sarkézštinu, teď ho zajímá jihošumavština. Také pomohl oživit granátnickou gardu
Martin Neudörfl z Českého Krumlova se od dětství zajímá o historii, k tomu mu další obzory otevřelo studium jazykovědy. Vrátil do života lidí sarkézštinu, zanikající jazyk ostrova Sark v Lamanšském průlivu, a nyní pozornost stáčí zpátky do rodného kraje a zkoumá jihošumavštinu. Lingvista je ale také hejtmanem Schwarzenberské granátnické gardy.
Zvuková lázeň Jana Flégla tibetskými mísami a dalšími nástroji zklidňuje a harmonizuje lidskou duši
„Při zvukové lázni jsem intuitivně veden, kterou konkrétní tibetskou mísu, zvonek, činelky nebo jiný hudební nástroj mám vzít a kde přesně se zvukem pracovat. Na konkrétním místě se pracuje tak dlouho, dokud se daná čakra či místo na těle nezharmonizuje.“
Britové jsou zvyklí ve zdravotnictví na všechno dlouho čekat, Češi nadávají, srovnává primář
„První Chrdle, o kterém víme, byl v polovině 17. století řezníkem v Hrdlořezích v Praze,“ vysvětluje pravděpodobný původ svého neobvyklého příjmení lékař Aleš Chrdle. Na jih Čech rodinu přivedl jeho pradědeček, když se v Českých Velenicích otevřely železniční dílny. Muži z rodu po generace pracovali na železnici, ale cesta Aleše Chrdleho už vede jinudy. Je primářem infekčního oddělení a také ředitelem úseku interních oborů v nemocnici v Českých Budějovicích.