
Poslechněte si podcast: Hellburner: První zbraň hromadného ničení
Představte si noc, kdy se řeka rozestoupila až na dno a z nebe začaly pršet náhrobní kameny smíšené s kusy lidských těl. Vítejte v roce 1585, v éře, kdy uražená ješitnost jednoho italského génia stvořila „pekelné hořáky“ – první skutečné zbraně hromadného ničení, které svou ničivou silou šokovaly svět na dalších tři sta let.
☕ Pokud byl tento díl pro Vás obohacující a chcete nějak vyjádřit podporu nebo ocenění, můžete mě pozvat na kávu na BUY ME A COFFEE https://coff.ee/kronikasveta díky☕😊
V dnešní epizodě prozkoumáme fascinující a mrazivý příběh zapomenuté apokalypsy na řece Šeldě:
- Génius hnaný pomstou: Proč italský vynálezce Giambelli sestrojil zkázu pro ty, kterým původně chtěl sloužit?
- Hodinářská smrt: Jak mohl mechanismus z kapesních hodinek v 16. století odpálit první dálkově řízenou bombu v historii?
- Anatomie pekla: Proč byly útroby lodí vyztuženy metrovými zdmi z cihel a utěsněny olovem a náhrobky?
- Tsunami na řece: Co se stane, když tři tuny prachu vymažou vteřinu z historie a zabijí vojáka, aniž by se ho dotkl jediný střep?
- Psychologický teror: Jak strach z jedné jediné exploze dokázal o tři roky později porazit „nepřemožitelnou“ španělskou Armadu u břehů Anglie?
Poslechněte si příběh o neuvěřitelné technické brilantnosti, promarněné šanci rebelů a děsu, který byl tak silný, že jeho rekord v ničivosti překonala až první světová válka.
V příběhové části se pak ponoříme přímo do husté mlhy nad Šeldou. Uslyšíte hlasy těch, kteří u toho byli – od cynického vynálezce Giambelliho, přes nabubřelé španělské šlechtice, až po řadového vojáka, který vteřinu po výbuchu zjistil, že peklo není pod zemí, ale právě dorazilo po proudu řeky.
#dejiny #podcast #dokument #antverpy #16stoleti #vojenskahistorie #kronikasveta #giambelli #vybuch #technologie #vynalez #strelnyprach #casovabomba #spanelskaarmada #oblehani #namornibitva #valka #zahadyhistorie #technickerekordy #apokalypsa
Kronika světa
Vážně, ironicky, humorně. Historie se dá podávat a konzumovat různými způsoby.
Na kanálu Kronika světa zjistíš, jak to kdysi bylo. Poslechni si o známých i neznámých událostech. Zažij příběhy horníků, prostitutek, ale i králů, objevitelů a dalších.
Střídáme příběhové a edukativní pasáže, které odhalují fakta, souvislosti i mýty. Někdy poetické, jindy drsné, ale vždy poutavé.
Pokud tě historie fascinuje, a chceš ji trochu jinak, jsi tu správně.
📌Baví tě Kronika světa? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Podcast roku:
https://www.podcastroku.cz/#hlasovani
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Smrt v žumpě – Katastrofa v Erfurtu 1184
Dnešní epizoda podcastu Kronika světa vás zavede do vrcholného středověku, přesně do 26. července 1184, kdy se odehrála jedna z nejbizarnějších a nejneobvyklejších tragédií v evropských dějinách – slavný erfurtský latrinensturz neboli hromadné utonutí šlechty v žumpě.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Forendors Kronika světa najdeš zde:
https://www.forendors.cz/kronikasveta
☕Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Co se v této epizodě dozvíte?
- Jak to vypadalo za vlády císaře Fridricha I. Barbarossy a proč musel jeho syn, král Jindřich VI., řešit nekonečné spory německých velmožů.
- Proč si šlechta vybrala pro svůj velký sněm (Hoftag) právě Erfurt a o co se vlastně hádali durynský lantkrabě s mohučským arcibiskupem.
- Proč se reprezentační síň nacházela přímo nad gigantickou jímkou plnou lidských výkalů.
- Jak probíhalo zřícení podlahy pod tíhou více než sta ozbrojených mužů a komu všemu zachránilo život pouhé visení na kamenném okně.
- Konspirace vs. realita: Šlo o krutou politickou sabotáž, nebo jen o tragickou kombinaci nedbalosti a špatného načasování?
A nezapomeňte – až příště uslyšíte na nějaké schůzi podezřelé vrzání podlahy, raději se v tichosti přesuňte co nejblíže k oknu! U příštího dílu se na vás těším, tak zatím ahoj!
Kdo byli? POSLOVÉ 2/2
📜Jak se přenášely zprávy před internetem, telefonem a poštou?
Dnes stačí několik sekund a zpráva obletí celý svět. Ale jak spolu lidé komunikovali po většinu historie, kdy neexistovaly telefony, internet ani moderní pošta?
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Forendors Kronika světa najdeš zde:
https://www.forendors.cz/kronikasveta
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V druhém díle o poslech napříč dějinami se přesuneme od antiky do mnohem drsnějšího terénu – od mongolských stepí přes středověkou Evropu až po počátky moderní komunikace. Podíváme se na geniální systém Yam, díky kterému mohli Mongolové řídit největší souvislou říši v dějinách, na to, jak fungovala pošta po pádu Západořímské říše, i na to, jak lidského posla nakonec porazila technika – od optického telegrafu až po elektřinu. Nebude chybět ani pořádná dávka humorných dramatizací a příběhů ze života poslů všech dob.
Co se v této epizodě dozvíte?
- Jak fungoval mongolský systém Yam a proč byl jedním z nejpropracovanějších komunikačních systémů své doby.
- K čemu sloužila paiza a jak poznali strážci stanic, komu vydat koně.
- Jak rychlá mongolská pošta doopravdy byla a co o ní napsal Marco Polo.
- Proč se po pádu Západořímské říše rozpadla i jednotná poštovní síť.
- Jakou roli hrála církev při budování celoevropské komunikační sítě.
- Jak fungovali královští poslové a proč byla pečeť středověkým bezpečnostním systémem.
- Co dělali středověcí studenti pro spojení s domovem.
- Kdy a jak vznikla první pravidelná poštovní linka rodu Thurn-Taxis.
- Jak vypadali kurýři za napoleonských válek a proč patřili k nejnebezpečnějším povoláním na bojišti.
- Jak fungoval slavný Pony Express a proč skončil dřív, než si ho většina lidí stihla všimnout.
- Příběh holuba Cher Ami, který i přes vážné zranění zachránil téměř 200 vojáků.
- Jak optický telegraf a Morseho vynález navždy změnily rychlost lidské komunikace.
🎙️ Toto je druhý a závěrečný díl o poslech napříč dějinami. Pokud jste zmeškali první část o antických poslech, perské Královské cestě a římském cursus publicus, najdete ji v předchozí epizodě.
Kdo byli? POSLOVÉ 1/2
📜Jak se přenášely zprávy před internetem, telefonem a poštou?
Dnes stačí několik sekund a zpráva obletí celý svět. Ale jak spolu lidé komunikovali po většinu historie, kdy neexistovaly telefony, internet ani moderní pošta?
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V této epizodě se vydáme do světa starověkých a antických poslů – lidí, na kterých závisely války, diplomacie i osudy celých říší. Podíváme se na legendární perskou Královskou cestu, řecké běžce, kteří zvládali neuvěřitelné vzdálenosti, i na dokonale organizovaný římský systém cursus publicus. Nebudou chybět ani humorné dramatizace a příběhy, které ukazují, jak náročné a nebezpečné bylo být poslem.
Co se v této epizodě dozvíte?
• Proč byli poslové jedním z nejdůležitějších povolání historie.
• Jak fungovala perská Královská cesta a proč předběhla svou dobu.
• Jak dokázali Peršané doručit zprávu přes 2 500 kilometrů během několika dnů.
• Kdo byl Feidippidés a jak to bylo doopravdy se slavným maratonským během.
• Proč řečtí poslové často běhali místo jízdy na koni.
• Jak fungovala římská státní komunikační síť cursus publicus.
• Jakou roli hrály kvalitní římské silnice při správě obrovské říše.
• Proč rychlé informace často rozhodovaly o vítězství nebo porážce ve válce.
• Jak vypadal každodenní život starověkého posla.
🎙️ Toto je první díl o poslech napříč dějinami. V pokračování se podíváme na mongolskou poštu, středověké posly, vznik pravidelné pošty i na to, jak lidské posly postupně nahradil telegraf a moderní technologie.
Kdo byli? VESLAŘI 2/2
Veslaři – motory starověku a středověku
Co měli společného řekové, vikingští nájezdníci a Miguel de Cervantes? Všichni se v určité fázi svého života svezli na lodi, kterou poháněly lidské paže. V tomto díle se podíváme na veslaře – muže, kteří byli po tisíce let skutečným motorem lodní dopravy, dávno předtím, než tuto roli převzaly stroje. Od triér starověkého Řecka přes římské válečné lodě a vikingské dlouhé čluny až po galery raného novověku prozkoumáme, jak se prestižní a svobodná profese postupně stala synonymem pro otroctví a trest.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V tomto díle se dozvíte:
- Proč antičtí veslaři nebyli otroci (a jak s tímto mýtem zatočil Hollywood a film Ben Hur)
- Jak fungovala řecká triéra a proč bylo veslování na ní nejnebezpečnější týmovou prací starověku
- Jak se odehrávala bitva u Salamíny očima velitelů Themistoklea a Eurybiada
- Proč Římané zpočátku nebyli dobří námořníci a jak si "okopírovali" celou loď od Kartaginců
- Co byl havran (corvus) a jak z námořní bitvy udělal pěchotní řež
- Jak vesloval Vikingové a proč pro ně bylo veslo symbolem spolupráce, ne dřiny
- Jak se dostali vikingští veslaři až k Černému moři a do dnešního Iráku
- Co způsobilo přechod od svobodných veslařů k otrokům a galejníkům – a proč za tím nestála krutost, ale ekonomika
- Jak se lišil přístup Benátek, Španělska, Osmanské říše a barbarských korzárů k veslařům
- Jak vypadal skutečný život galejníka
- Jaký byl osud Miguela de Cervantese v alžírském zajetí
- Jak církevní řády trinitářů a mercedariánů vykupovaly zajatce – a proč to nechtěně podporovalo obchod se zajatci
- Co se stalo při bitvě u Lepanta v roce 1571 a jak souvisí s koncem éry veslových galér
Veslo bylo v antice a u Vikingů symbolem cti, dovednosti a svobody. Ve středověku a raném novověku se ale stalo symbolem přesně opačným – řetězu, biče a ztráty svobody. Tento díl ukazuje, jak se během tisíce let obrátila k nepoznání role, kterou veslaři na lodích hráli, a co za touto proměnou skutečně stálo.
Kdo byli? VESLAŘI 1/2
Veslaři – motory starověku a středověku
Co měli společného řekové, vikingští nájezdníci a Miguel de Cervantes? Všichni se v určité fázi svého života svezli na lodi, kterou poháněly lidské paže. V tomto díle se podíváme na veslaře – muže, kteří byli po tisíce let skutečným motorem lodní dopravy, dávno předtím, než tuto roli převzaly stroje. Od triér starověkého Řecka přes římské válečné lodě a vikingské dlouhé čluny až po galery raného novověku prozkoumáme, jak se prestižní a svobodná profese postupně stala synonymem pro otroctví a trest.
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
V tomto díle se dozvíte:
- Proč antičtí veslaři nebyli otroci (a jak s tímto mýtem zatočil Hollywood a film Ben Hur)
- Jak fungovala řecká triéra a proč bylo veslování na ní nejnebezpečnější týmovou prací starověku
- Jak se odehrávala bitva u Salamíny očima velitelů Themistoklea a Eurybiada
- Proč Římané zpočátku nebyli dobří námořníci a jak si "okopírovali" celou loď od Kartaginců
- Co byl havran (corvus) a jak z námořní bitvy udělal pěchotní řež
- Jak vesloval Vikingové a proč pro ně bylo veslo symbolem spolupráce, ne dřiny
- Jak se dostali vikingští veslaři až k Černému moři a do dnešního Iráku
- Co způsobilo přechod od svobodných veslařů k otrokům a galejníkům – a proč za tím nestála krutost, ale ekonomika
- Jak se lišil přístup Benátek, Španělska, Osmanské říše a barbarských korzárů k veslařům
- Jak vypadal skutečný život galejníka
- Jaký byl osud Miguela de Cervantese v alžírském zajetí
- Jak církevní řády trinitářů a mercedariánů vykupovaly zajatce – a proč to nechtěně podporovalo obchod se zajatci
- Co se stalo při bitvě u Lepanta v roce 1571 a jak souvisí s koncem éry veslových galér
Veslo bylo v antice a u Vikingů symbolem cti, dovednosti a svobody. Ve středověku a raném novověku se ale stalo symbolem přesně opačným – řetězu, biče a ztráty svobody. Tento díl ukazuje, jak se během tisíce let obrátila k nepoznání role, kterou veslaři na lodích hráli, a co za touto proměnou skutečně stálo.
Kdo byli? KRYSAŘI 2/2
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Lovci krys: Špinavá práce, která zachraňovala města
Pod dlažbou historické Prahy, Londýna i Paříže se odehrával mejdan, na který vás nikdo nepozval – na jednoho obyvatele středověkého města připadaly klidně 3-5 krys. V dnešním díle se ponoříme do temných uliček a ještě temnějších sklepů za profesí, o které se ve slušné společnosti nemluvilo, ale bez které by možná dějiny vypadaly úplně jinak.
Dozvíte se:
🐀 Jak se z potulných „freelancerů" stali vážení (a pěkně smradlaví) městští zaměstnanci
🐀 Proč krysy nedokážou zvracet a jak toho lovci nechutně využívali
🐀 Jaké tajné recepty na návnady (sýr se sklem, lidský tuk!) se dědily z otce na syna
🐀 Kdo byl Jack Black – короловský krysař, showman a nechtěný otec dnešního laboratorního potkana
🐀 Jak souvisela tahle profese s Černou smrtí a proč byla úmrtnost lovců o 30-50 % vyšší než u zbytku populace
🐀 Temný černý trh se živými krysami a krvavý „sport" zvaný rat-baiting
🐀 Co má společného pověst o Krysaři z Hamelnu se skutečnou historií
Připravte se na dramatizované scény z pekárny, mlýna i viktoriánské arény – a možná si pak už nikdy nebudete chtít sednout na zem ve starém sklepě.
#KronikaSveta #historie #podcast #lovcikrys #cernasmrt #viktorianskaanglie
Kdo byli? KRYSAŘI 1/2
📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Lovci krys: Špinavá práce, která zachraňovala města
Pod dlažbou historické Prahy, Londýna i Paříže se odehrával mejdan, na který vás nikdo nepozval – na jednoho obyvatele středověkého města připadaly klidně 3-5 krys. V dnešním díle se ponoříme do temných uliček a ještě temnějších sklepů za profesí, o které se ve slušné společnosti nemluvilo, ale bez které by možná dějiny vypadaly úplně jinak.
Dozvíte se:
🐀 Jak se z potulných „freelancerů" stali vážení (a pěkně smradlaví) městští zaměstnanci
🐀 Proč krysy nedokážou zvracet a jak toho lovci nechutně využívali
🐀 Jaké tajné recepty na návnady (sýr se sklem, lidský tuk!) se dědily z otce na syna
🐀 Kdo byl Jack Black – короловský krysař, showman a nechtěný otec dnešního laboratorního potkana
🐀 Jak souvisela tahle profese s Černou smrtí a proč byla úmrtnost lovců o 30-50 % vyšší než u zbytku populace
🐀 Temný černý trh se živými krysami a krvavý „sport" zvaný rat-baiting
🐀 Co má společného pověst o Krysaři z Hamelnu se skutečnou historií
Připravte se na dramatizované scény z pekárny, mlýna i viktoriánské arény – a možná si pak už nikdy nebudete chtít sednout na zem ve starém sklepě.
#KronikaSveta #historie #podcast #lovcikrys #cernasmrt #viktorianskaanglie
Kdo byli? Klepači 2/2
📌Baví tě Kronika světa? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
KLEPAČI: Jak se vstávalo do práce, než existovaly budíky 🔔
Je rok 1850 a vy potřebujete vstát ve čtyři ráno, jinak vás majitel továrny vyrazí na hodinu. Mobil neexistuje, mechanický budík je drahý a nespolehlivý. Co teď?
V tomto díle se vydáme do mlhavých ulic viktoriánské Anglie za zapomenutou profesí knocker-upů – klepačů - lidských budíků, kteří za pár pencí týdně budili dělníky, dokaře i horníky pětimetrovými tyčemi, hrachem foukaným do oken, nebo prostě poctivou ranou na dveře. A ano, tahle profese vydržela mnohem déle, než byste čekali.
V epizodě se dozvíte:
- Proč se klepačům vyplatilo budit lidi i 53 let v kuse
- Kdo byla Mary Smith a jak fungovala její proslulá „foukačka na hrách"
- Kolik stála jedna týdenní „služba" a co si za to klepač mohl koupit
- Jak fungovaly tajné kódy klepání, aby se vzbudil jen ten, kdo zaplatil
- Proč se klepání drželo v Anglii až do roku 1973 – tedy v době, kdy lidé už létali na Měsíc
- Jak tuto profesi zachytili Charles Dickens
- A na závěr pořádná „rychlá pětka" bizarních kuriozit, které se do hlavního příběhu nevešly
Tak co, nechybí vám teď trochu to rytmické ťukání na sklo? 😄
Kdo byli? Klepači
📌Baví tě Kronika světa? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
KLEPAČI: Jak se vstávalo do práce, než existovaly budíky 🔔
Je rok 1850 a vy potřebujete vstát ve čtyři ráno, jinak vás majitel továrny vyrazí na hodinu. Mobil neexistuje, mechanický budík je drahý a nespolehlivý. Co teď?
V tomto díle se vydáme do mlhavých ulic viktoriánské Anglie za zapomenutou profesí knocker-upů – klepačů - lidských budíků, kteří za pár pencí týdně budili dělníky, dokaře i horníky pětimetrovými tyčemi, hrachem foukaným do oken, nebo prostě poctivou ranou na dveře. A ano, tahle profese vydržela mnohem déle, než byste čekali.
V epizodě se dozvíte:
- Proč se klepačům vyplatilo budit lidi i 53 let v kuse
- Kdo byla Mary Smith a jak fungovala její proslulá „foukačka na hrách"
- Kolik stála jedna týdenní „služba" a co si za to klepač mohl koupit
- Jak fungovaly tajné kódy klepání, aby se vzbudil jen ten, kdo zaplatil
- Proč se klepání drželo v Anglii až do roku 1973 – tedy v době, kdy lidé už létali na Měsíc
- Jak tuto profesi zachytili Charles Dickens
- A na závěr pořádná „rychlá pětka" bizarních kuriozit, které se do hlavního příběhu nevešly
Tak co, nechybí vám teď trochu to rytmické ťukání na sklo? 😄
Bordely a prostituce Divokého západu
📌Baví tě Kronika světa? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
Instagram:
https://www.instagram.com/kronikasveta
MALOVANÉ DÁMY A POŠPINĚNÉ HOLUBICE — Bordely a prostitutky na Divokém západě
Divoký západ nebyl jen kovbojové, šerifové a přestřelky u saloonů. Byl to také svět žen, o kterých se slušně nemluvilo — ale všichni o nich věděli. Dnes nahlédneme za ty červené závěsy a ukážeme si, jak to na Divokém západě doopravdy chodilo. Bez moralizování, bez romantizování. Jen dějiny, jak byly.
Co se v dnešním díle dozvíte:
- Proč v Kalifornii roku 1850 tvořili muži 90 % populace — a co z toho plynulo pro každou ženu, která se tam odvážila
- Jak vypadala práce saloonové dívky ve skutečnosti — a proč to nebylo ani zdaleka to, co ukazují westerny
- Co bylo studený čaj podávaný v panáku whiskey za plnou cenu — a proč to byl jeden z nejchytřejších byznys modelů Divokého západu
- Jak fungovala přísná hierarchie nevěstinců — od luxusních parlor houses přes honkytonky až po cribs a Hog Town u vojenských pevností
- Proč ctihodné dámy existenci nevěstinců v soukromí přijímaly jako nutné zlo — a jakou roli v tom hrála viktoriánská sexuální morálka
- Co všechno sloužilo jako antikoncepce v 19. století — a proč by to dnešního chemika přivedlo k záchvatu smíchu nebo hrůzy
Sexualita ve starověkém Římě: Manželství a zálety
📌Baví tě Kronika světa? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.
HeroHero Kronika světa najdeš zde:
https://herohero.co/kronikasveta/subscribe
Podcast roku:
https://www.podcastroku.cz/#hlasovani
Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:
https://www.instagram.com/kronikasveta
Když se řekne starověký Řím, většina z nás si představí studené mramorové busty a nudné právní spisy. Ale co kdyby vám někdo řekl, že za těmi naškrobenými tógami se skrývá svět plný vášně, podvodů, magických rituálů a zákonů, které by dnešní právníci neuměli ani přečíst? V dnešní epizodě nahlédneme do římské ložnice – a věřte nám, nebude to nuda.
Projdeme celou cestu od manželských lůžek přes veřejné nevěstince až po tajné večírky římské smetánky. Zjistíme, co si Římané mysleli o věrnosti, touze a o tom, kde přesně končí povinnost a začíná zábava.
V epizodě se dozvíte:
- Proč slavný právník Ulpianus tvrdil, že manželství dělá cit, ne sex – a jak to Římané v praxi ignorovali
- Jak Plinius Mladší psal své ženě dopisy, které by dnes skončily jako virální obsah
- Co měl společného Hector trojský s oblíbenou polohou římských manželských párů
- Jak císař Augustus přišel s mravnostním zákonem – a jak ho římská aristokracie okamžitě obešla registrací jako prostitutky
- Proč když zákon selhal, sáhli Římané po srdci dudka a slepičím jazyce
- Jak ze sexu udělal Řím regulérní byznys – a koho stál čest, svobodu i budoucnost
Tak příště, až budete stát v muzeu před kamennou tváří římského senátora, vzpomeňte si na tohle. Garantujeme, že se na něj budete dívat úplně jinak. 🏛️