Střecha z rákosí a stěny z mazaniny, i to byly materiály, které využívali ke stavbě obydlí staří Slované. Dnes se do takzvané polozemnice podíváme a uslyšíte i o dalších zajímavostech archeoparku Chotěbuz-Podobora.

Představíme vám tři mohutné duby z Raškovic. Památkově chráněné stromy pamatují bezmála čtyři staletí a stojí při silnici z Raškovic do Skalice, u takzvané Adámkovy kapličky. K té se zase váže pozoruhodná pověst s fatálním naplněním.

Vezmeme vás na návštěvu Minoritského kláštera v Opavě. Budova s historií, která sahá až do 13. století, zaujme například tím, že v jejím interiéru je až 365 zvonů a zvonků.

Pozveme vás teď na návštěvu hradu Sovince. Pokud jako pozorní návštěvníci projdete volně přístupné expoziční prostory, natrefíte na zajímavý 3D model znázorňující obléhání hradu Švédy za třicetileté války.

Prohlídka ostravské vily Grossmann je zážitkem sama o sobě. Když však při ní potkáte zahradníka, služku či vojáka, kteří vám vyprávější kousek příběhu rodiny Grossmannových, je rázem ještě zajímavější.

Některá místa působí dnes klidně a konejšivě. Ovšem v minulosti byla velmi rušná a nezřídka zde kráčely i krvavé dějiny. Přesně takové je místo U svatého Františka. Vede k němu pouze rozbitá polní cesta z Hradce nad Moravicí či z Chvalíkovic.

Na vrchol Pradědu šlapou turisté z různých výchozích bodů a různě dlouhé trasy. Můžete jít třeba údolím Bílé Opavy z Karlovy Studánky nebo z Červenohorského sedla přes Švýcárnu. Ovšem ta nejlehčí a nejkratší, ani ne čtyřkilometrová, cesta vede z Ovčárny po asfaltové horské silnici až k vysílači.

Na Hlučínsku mezi Kozmicemi a Jilešovicemi leží rozsáhlé mokřadní území. Původní meliorované pole v povodí řeky Opavy bylo před více než 10 lety navráceno přírodě a dnes je známo jako Kozmické ptačí louky.

Víte, k čemu byly dobré na Velikonoce svěcené kočičky? Proutky z kvetoucí jívy měly podle lidové tradice ochrannou moc a dokázaly zastavit kašel. Za velikonočními zvyky se vypravíme na zámek Raduň.