V Česku žije skoro 11 milionů lidí, loni se ale narodilo nejméně dětí v historii. „Mít dítě už skutečně není norma ani povinnost,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus Jiřina Kocourková, vedoucí Katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „A jedním z vysvětlení, proč porodnost klesá, je, že se mění hodnota rodičovství a přístup k němu. Plánované rodičovství přerostlo do podoby pečlivě naplánovaného projektu.“

Resilience a resistence, dva zdánlivě blízké termíny, které dokáží říct něco podstatného o našem světě. Zatímco odolnosti hrozí vyprázdnění neobezřetným nadužíváním, resistence si střeží svoji hráz odporu. V živém Podhoubí na AFO 60 se setkal politický a environmentální antropolog z FHS UK v Praze Bob Kuřík a Alice Koubová, vedoucí výzkumná pracovnice na Filosofickém ústavu AV ČR, která v institutu SYRI vede projekt Systémy resilience.

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič si povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. O jejich výzkumech, proměnách budoucnosti a vědě jako vášni. Žárovky poslouchejte každou sobotu po 18:00 na Dvojce anebo kdykoli zpětně na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.

Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal zásadní změnu fungování tehdejší společnosti. Včetně územněsprávního členění republiky. Nové krajské uspořádání, platné od ledna 1949, se na jihu Čech významně dotklo okresu Jindřichův Hradec.

Nejstarší vanilka v Evropě z Vladislavského sálu (4:24) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Kdo má nejvíc měsíců? (18:37) – Z historie podvrhů aneb Falšovaný Egypt (24:28)

Rod Paarů pochází z Lombardie a v Čechách se usadil v první třetině 17. století. V roce 1652 získal takzvaný inkolát a zařadil se mezi plnoprávní českou šlechtu. Paarovská panství se nacházela především ve východních a jižních Čechách, hlavním rodovým sídlem se nakonec stala Bechyně.

Mirikina je jedním z mála primátů, kteří jsou aktivní především v noci. Dlouho se dokonce uvádělo, že jde o jedinou pravou noční opici, na rozdíl od lemurů nebo outloňů, kteří jsou tzv. polopice. Později se ale zjistilo, že pod rodem Aotus se skrývá hned několik druhů.

V magazínu Vltavín se dvakrát vypravíme do období konce druhé světové války. Připomeneme osudy českých četníků a prezidenta Emila Háchu. Poté s mikrofonem navštívíme Budský viklan a na závěr si pustíme archivní záznam rozhovoru s fotbalistou Josefem Bicanem.

Prostranství před pardubickým zámkem v sousedství kostela sv. Bartoloměje přitahovalo totalitní režimy, aby na něm stavěly své symboly.

Z některých malých savců se stávají invazní druhy. Při výzkumu stovek těchto zvířat – od stromových krys v jihovýchodní Asii až po potkany ve velkoměstech – vědci zjistili, že o úspěšnosti šíření daného druhu rozhodují hlavně jeho bakterie ve střevě.