Zima je nejkrásnější na horách. A proto se vydáme do Beskyd, konkrétně na Opálenou zjistit, jak se lyžuje na této malé sjezdovce nad Čeladnou. „Není hezčího pohledu pro vlekaře, než když na svah padá přírodní sníh,“ říká provozovatel areálu Vojtěch Mikeska.

Putování po zaniklých místech staré Karviné se v posledních letech těší mezi lidmi velké oblibě. Zásluhu na tom má nejen trilogie Šikmý kostel, ale také neúnavná činnost spolku Stará Karviná. A právě s jejím místopředsedou, badatelem Janem Polakovičem, se vydáme na procházku starou javorovou alejí, která vede od ulice Ostravská až ke kapličce obětem důlního neštěstí z roku 1894.

Od Kohutky lidé často míří na Prašivou. Toto místo ve Vyšních Lhotách totiž představuje snad nejkratší možnost, jak se na Prašivou dostat. Je ale škoda nezastavit se přímo v této staré hospodě a neprozkoumat její historii a zajímavosti. Nachází se tam malé muzeum, které je plné originálních pivních sklenic.

Veverky na Landeku, to je oblíbená zastávka při rodinných procházkách a výletech v atraktivním koutě Ostravy. Veverčí voliéry přiléhající k Akváriím Jiřího Rachfalíka nejsou bez života ani teď v zimě.

Nejhezčí pohled na Žermanice je rozhodně z hráze Žermanické přehrady. Až se jednomu může zatočit hlava z té výšky. Tato nevelká vesnice ovšem nabízí nejednu zajímavost.

Vydáme se do Bílovce za Tomášem Baťou. Právě tomuto hoževnatému a pragmatickému podnikateli je věnována výstava v tamním muzeu. Uvidíte na ní třeba dobovou obuv vyrobenou v prvorepublikovém Zlíně a dozvíte se také o propojení Bílovce s Baťovými podniky.

Příběh klášterního komplexu je barvitý. Unikl josefínskému patentu, který rušil kláštery, za války ho zabrala německá armáda a osudným se stal rok 1950, kdy klášter obsadila STB a řeholníky odvezla do internace.

Zamíříme do Staříče. Navštívíme Cvičnou štolu, která původně sloužila jako výcvikové pracoviště, ale dnes představuje unikátní muzeum, kde se návštěvníci seznámí se všemi důlními pracovišti.

V hornickém muzeu Landek Park v Ostravě si můžete připomenout časy, kdy tam havíři z podzemí dobývali uhlí. Návštěvníkům přibližují těžkou dřinu horníků i těch, kteří se jim vydali na pomoc, když se v dole něco stalo.

Důlní vlivy spojené s těžbou uhlí se podepsaly na zániku kostela svatého Jindřicha, který stával v centru původní staré Karviné. Velkolepá stavba z konce 19. století léta bojovala s trhlinami ve zdivu a nakonec byla zbourána začátkem šedesátých let.