Dominantou Neplachovic na Opavsku je empírový zámek z poloviny 19. století. Je v majetku obce a každou sezónu láká návštěvníky na zajímavé expozice.

Pěstitelské a chovatelské výstavy jsou vyvrcholením celého roku snah a péče. A proto je jich na podzim plno. Jedna z nich dnes začala v Třinci.

Školáci v Kunčicích pod Ondřejníkem procházejí denně kolem kosmonauta. Jde o sochu vyrobenou před dekádami ke slavnostnímu otevření školy. Inspirací byl tehdy podobně načasovaný let našeho prvního kosmonauta do vesmíru, nicméně identita sochy tak jednoznačná není.

Světlo a teplo. To jsou dvě věci, které domov dělají domovem. A zrovna tak jsou potřebné i na zámcích. Raduň nabízí zájemcům jednu prohlídkovou trasu zaměřenou právě na Teplo domova. Vede mimo jiné do sklepa.

Je to právě 120 let, kdy se původně domácí výrobě paličkované krajky na Osoblaze dostalo odborného vedení. Škola paličkování tam vznikla v roce 1905. Toto výročí teď připomínají na výstavě ve Flemmichově vile v Krnově. Uvidíte tam třeba jemné krajky vyrobené členy neformálního Klubu krnovských paličkářů.

V Horních Datyních, části Vratimova, je k vidění větrný mlýnek. Původně stával v Rychvaldě, chátrající zařízení bylo ale rozebráno a jako částečná vědecká kopie postaveno na novém, symbolickém místě. Slavnostně byl mlýnek otevřen ke sto letům republiky, tedy v roce 2018.

Na zámku v Bílovci mají raritu. V tamní zámecké obrazárně je třicítka portrétů někdejších majitelů zámku z rodu Sedlnických a dalších spřízněných šlechticů. Všechny namalované současnou umělkyní.

Co je v určité době pro někoho nepotřebný odpad, pro jiného může o pár desítek let později představovat poklad. I to je případ zachráněné krabice s letáky a plakáty, kterou ze zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí vyhodili přibližně před půl stoletím. Spolek staroveské historie z ní připravil zajímavou výstavu.

Na fasádě jednoho z domů na náměstí v Příboře je nové umělecké dílo. Jde o kovovou plastiku podobizny britské umělkyně a pravnučky Sigmunga Freuda, nejslavnějšího příborského rodáka. Plastiku paní Jane přitom vytvořila její blízká přítelkyně, česko-německá sochařka Christine Habermann von Hoch.

Leopold Lojka byl moravský voják a vyučený řezník, který se stal osobním řidičem hraběte Františka Harracha. Přebýval s jeho rodinou na sídle v Janovicích u Rýmařova, kde hrabě pro osobní vůz zřídil taky zámeckou garáž.