- Podcasty
- Headliner CZ

Poslechněte si podcast: Krajčova láska - sázka nebo Jandova kremrole? Obnažujeme české texty (47)
Tématem povídání Honzy Vedrala a Josefa Vlčka v podcastu Headliner CZ byly tentokrát texty českých písní. „Už od padesátých let se neustále kope do textařů. I za bolševika se kdovíjaký text napadal. A dnes si pamatujeme skladby, které byly kritizovány jako málo poetické,“ připomíná Josef Vlček, který pro Headliner už několik let připravuje rubriku Textaři, v níž právě o vzniků písňových textů mluví s autory napříč žánry i generacemi. „Skoro každý ti řekne, že nejdůležitější je slogan, který se člověku udrží v palici,“ shrnuje Vlček, proč většina ze současných textařů populární hudby začíná právě od sloganu. „Je to stejné jako titulkování v novinách. Kdo umí dobrý titulek, ten dneska píše nejúspěšnější články. To je styl doby.“ Přesto se najdou výjimky, jako byl David Stypka, jehož předčasný odchod si tento týden připomínáme. „Stypka do popu vstoupil ve vyšším věku. Byl daleko zralejší než každý jiný debutant. Byl to člověk, který byl už hotový. Bylo v něm už nějaké životní moudro a zkušenosti. To, když se do textu promítne, tak je daleko silnější,“ říká o jeho písních Josef Vlček. Většina hudby, kterou slýcháme v rádiích ale vzniká podle jiného klíče „Básnickost si vymýšlíme my kritici, ale lidi oslovují jiné věci,“ dává za příklad Marka Ztraceného. „Píše komplexní melodie a jeho texty jsou opravdu ze života. Pro cílovou skupinu mezi 25 a 45 jsou to témata, která je hodně silně oslovují. A taky to umí podat a dobře pracovat s videoklipem.“ Řeč samozřejmě musela být i o lásce, která je tématem drtivé většiny nejúspěšnějších písní, které rezonují. „Od 90. let jako by umělci měli komplex, když mají vymýšlet něco o lásce. Najednou mají všichni pocit, že je to něco banálního nebo se bojí odkrýt svoje nitro,“ konstatuje Vlček. A tak, když se do toho ale některý autor pustí napřímo, často vznikne hit. To je případ aktuální skladby Do nebe se propadám skupiny Kryštof, ve které Richard Krajčo opakuje přímočarý rým „láska - sázka“. „Dovedu si představit, kolik holek je z toho hotovejch. Zvlášť když k tomu vidí ten srdcervoucí klip. Ale lidi mají rádi sentiment,“ konstatuje Josef Vlček. „Krajčo má ale načteno literatury i poezie a snaží se tomu přiblížit. Někdy ty obrazy chtějí širší analýzu,“ vzpomíná na jeden z prvních rozhovorů v rubrice Textaři. Přesto výsledek pro mnohé přesvědčivý není, právě z Krajčových veršů si třeba lidé na sociálních sítích často utahují. „Ale kdybychom se dnes dívali na Březinovu poezii očima hudebního kritika, tak to taky strháme,“ poznamenává Vlček. Pobaveně reaguje i na novou skladbu Bílý karavan Dalibora Jandy, ve kterém textař Jan Krůta neváhal zpřítomnit slovo „kremrole“. „O tom, jestli je zrovna kremrole příliš, o tom rozhodujou lidi, jestli si to pustí nebo ne,“ směje se. „Honza Krůta je zajímavý textař a rád používá podobné obraty. Jenže když je slyšíš, tak ti to v hlavě zůstane. Právě to je ten háček, který se může zaseknout do srdce posluchače. Protože kremrole opravdu není v populární hudbě běžné slovo,“ pouští se Vlček do srovnání s 1. signální od Chinaski. „Jejich „uďál“ je taky odporný slovo, ale díky němu si tu písničku zapamatuješ. Divná slova totiž zůstanou v hlavě.“ A jak je to s texty u Mirai, Michala Horáčka nebo Pokáče nebo Kabátu?
Headliner CZ
O hudbě zevnitř i zvenku. Rozhovory, komentáře, názory a souvislosti od Honzy Vedrala a tvůrců hudebního časopisu Headliner.
Radek Diestler: Tajemství všech těch báječných beatových klubů a hospod (89)
Hudební historik, publicista a autor řady skvělých publikací Radek Diestler je známý svou exaktností. Působí v Popmuseu, které má sídlo v pražském klubu Kaštan, a pořádá pozoruhodné výstavy zaměřené na hudební historii. O té byla řeč i v rozhovoru Honzy Vedrala pro podcast Headliner CZ. Konal se totiž u příležitosti vydání knihy Praha beatová, v níž Radek Diestler zmapoval klubové dění v metropoli od padesátých let. To podstatné o její povaze je řečeno už v anotaci: „Praha beatová nabízí „Magical Mystery Tour“ po pražských lokalitách spojených ve druhé polovině 20. století (s mírným přesahem za rok 2000) s rockovou hudbou. Navštívíme kluby, sály, kulturáky, máničkovské hospody, otevřené byty i zkušebny. Vypravíme se za Bosou hlavou i Plechovým dědečkem, na rock‘n‘roll půjdeme do Merkuru i na Rokosku, na metal do Barikádovny. Odkryjeme tajemství popelářské bedny před New Clubem a uvnitř okusíme proslulou leteckou limonádu. A pak skončíme na hřbitově, jako ostatně všichni.“
Ewa Farna: Dětství v šoubyznysu, O2 aréna i kluci, co řvali: „Ukaž kozy!“ (88)
"Zpívat jsem vždycky chtěla. Nikdo mě do toho netlačil. Moji rodiče se mě na to ptali každý den, než podepsali smlouvu s Leškem Wronkou. A ta smlouva se chystala strašně dlouho, snad rok. Objevil mě v jedenácti letech a když mi byl dvanáct, zkoušeli mi vysvětlit, co to znamená závazek," popisuje Ewa Farna v rozhovoru s Honzou Vedralem svoje začátky. Řeč byla o mnoha tématech: Jak prožívala první vystoupení na diskotékách, proč si ze všeho nejvíc přála jezdit kapelní dodávkou, o hodnotících poradách po koncertech, o tom jak z pódia vyhlásila "dovolenou v Terezíně" i o Ewině cestě k tvůrčí samostatnosti, kořenech její paličatosti, nejlepším hudebním zážitku a udržování balancu mezi světy Slavíků a Andělů. Před oslavou třicetin, které chystá 14. října v O2 aréně, jsme s Ewou Farnou prozkoumali kořeny současného českého popu i to, jak ho vnímá holka, která v něm prožila dětství, vyrostla, složila maturitu a dospěla.
32 Bar Talk: Talent jménem Daniel Bulatkin. Proč studovat jazz v zahraničí? (87)
Pianista Daniel Bulatkin je považován za jeden z největších talentů české jazzové scény. Narodil se roku 1999 v Praze a už ve svých patnácti letech získal třetí místo v prestižní soutěži Pianista roku pořádané firmou PETROF, které se účastnil jako nejmladší soutěžící v historii. Záhy začal hrát v kapelách se zkušenými jazzmany. V dnešní době je k slyšení jako sideman ve formacích od straight-ahead a moderního jazzu až k prog-rocku, neo-soulu, či world music. Zároveň pilně pracuje na vlastních projektech a druhým rokem získává zkušenosti při studiu v Rotterdamu. V podcastu 32 Bar Talk, který společně s magazínem Headliner připravuje festival JazzFestBrno, se rozpovídal také o své lásce k hammondkám či o tom, že ne všechno v Nizozemsku je zase úplně růžové. Moderátorem podcastu je trumpetista Jakub Gatěk.
Headliner slaví 9. narozeniny! Proč za námi přijít ve čtvrtek do Besedy? (86)
Honza Vedral a Dany Stejskal vás v nové epizodě zvou na 9. narozeniny časopisu Headliner, které se konají 9.3. v pražské Malostranské Besedě. Jak zní píseň, kterou nám složil Circus Ponorka k narozeninám? Proč spolu s ním letos zahrají právě James Harries, November 2nd a The Atavists? A co právě řešíme za redakčními dveřmi Headlineru? Poslechněte si podcast Headliner CZ a přijďte to s námi oslavit do Malostranské Besedy. Vstup je jako vždy zdarma.
David Urban: Legendární party na Hradě aneb 25 let od Jeleního příkopu (85)
Letos uplyne 25 let od legendárního festivalu Jelení příkop. Na to, jak The Orb demolovali prezidentskou vilu a catering se podával v Míčovně Pražského Hradu vzpomíná v rozhovoru s Honzou Vedralem David Urban z agentury D Smack U Promotion. Řeč byla i o domlouvání koncertů v devadesátých letech a řadě akcí, jakými byly koncerty Franz Ferdinand nebo Marilyna Mansona, o nichž se dnes vyprávějí legendy. I o tom, jak je to s promotérskou branží dnes a jak se u nás z neznámé zahraniční kapely může stát koncertní trhák jako třeba v případě Yungbluda. Pokud úsudku Davida Urbana věříte, určitě nevynechejte Algiers, nebo Kid Kapichi, nebo jakýkoliv dalí z jeho koncertů. Díky za všechny komentáře, sdílení a hodnocení podcastu Headliner CZ. Nic není za paywallem, všechno si můžete poslechnout zdarma. Více na www.headliner.cz [//www.headliner.cz]
Našli jsme největšího koncertního fanouška v Česku? (84)
„Pearl Jam poprvé v Praze? Mám nahrávku!“ směje se speciální host Honzy Vedrala v podcastu Headliner CZ Marek Johnny Větrovec. Je opravdu největším žijícím koncertním fanouškem v Praze a možná i v republice?
32 Bar Talk: David Dorůžka o tom, co je skryto za notami (83)
Jazzový kytarista David Dorůžka byl dalším hostem podcastu 32 Bar Talk, který společně připravují magazín Headliner a festival JazzFestBrno. David Dorůžka prožil léta na přelomu milénia na proslulé Berklee College of Music v Bostonu. Škola udělila Dorůžkovi vedle plného stipendia také několik ocenění, např. Wayne Shorter Award a Jimi Hendrix Award. Tehdy se zúčastnil také mistrovského kurzu pro mladé hudebníky v Coloradu, kde jeho lektory byli mimo jiné Herbie Hancock, Brian Blade, Joshua Redman a Christian McBride. Dnes je Dorůžka nejen úspěšným skladatelem a hudebníkem, ale sám se stal také pedagogem. „Jakákoliv institucionalizace umění může při špatném přístupu uměleckému vyjádření ublížit, na druhou stranu si ale myslím, že školství plní i mnoho pozitivních rolí. Dnes to mají muzikanti daleko snazší, mají informace, spoustu učitelů, nejsou tam žádná rizika,“ prozradil moderátorovi, hudebníkovi a svému bývalému žákovi Martinovi Konvičkovi.
Objev jménem Rozálie: Rozladěná držka, hra tří rukou a postelové pravdy (82)
S debutovým albem se zjevila koncem loňského roku. Nesleduje na něm žádné trendy ani nehledá novou formu. Prostě tahá držky a zpívá leckdy obhroublé, ale pravdivé texty ze života mladé holky. Tedy z toho svého. Stane se Rozálie objevem letošního roku, nebo je na to už „stará“? Poslechněte si rozhovor Honzy Vedrala, který doplňuje titulní článek [https://www.headliner.cz/2023-1/rozladena-drzka] lednového Headlineru.
Hraboš z Našrot: Historky problémové mládeže, co si čuchla k undergroundu (81)
Aneb začalo to Křečovýma žilama a Gumovým knedlíkem. Jednoho dne se u nás v redakci zjevil nečekaně Petr „Hraboš“ Hrabalik a přinesl s sebou dva poklady. Honza Vedral si s ním hned domluvil natáčení podcastu o Hrabošově kapele Našrot. Jeden z prvních českých hardcorových spolků totiž oslaví 28. ledna v pražském klubu Vagon 35 let na scéně.
32 Bar Talk: Nikol Bóková o sběhnutí od klasiky k jazzu (80)
Klavíristka Nikol Bóková byla dalším hostem podcastu 32 Bar Talk, který společně připravují magazín Headliner a festival JazzFestBrno. Mladá talentovaná umělkyně vystudovala klasický klavír, zároveň však propadla jazzu a toto její okouzlení vedlo v roce 2019 k nominaci a v roce 2021 k zisku Ceny Anděl v jazzové kategorii. „Ze začátku jsem se cítila v jazzu trochu nemístně, jako jazzová umělkyně jsem si nepřipadala, říkala jsem, že je nonsens se takto zařazovat. Ale teď už se v něm cítím jako ryba ve vodě, protože dokáže nabídnout absolutní svobodu,“ prozradila moderátorovi, svému kamarádovi a nástrojovému kolegovi v jedné osobě Martinovi Konvičkovi.