V listopadu 1989 dostala Eda Kriseová zdánlivě nesplnitelný úkol: Dálkový výslech musí být do tří dnů na pultech. Když požadavek oznámila v tiskárně, její pracovník prý málem omdlel. V rozhovoru ale vzpomíná i na mnohem osobnější polohu Václava Havla – na jeho humor, pronikavé myšlení i svědomí, kvůli němuž na sebe bral vinu za věci, které nemohl ovlivnit. Proč bylo v revolučních dnech tak důležité, aby lidé Václava Havla rychle poznali? A jak by se mu žilo v dnešní době?

Historik Vilém Prečan stál uprostřed sítě, která mezi Prahou, Hannoverem a Bonnem přepravovala dopisy, otázky, rukopisy i nahrávky, z nichž později vznikl Dálkový výslech. Zásilky někdy putovaly celé týdny a Václav Havel se oprávněně obával, že se jeho odpovědi ztratí – podruhé by je už prý nedokázal zopakovat. Jak tato tajná pošta fungovala a proč Prečan uchovával kopii téměř všeho, co mu prošlo rukama? Poslechněte si rozhovor Pavla Kosatíka s Havlovým spolupracovníkem.

Anna Freimanová znala Václava Havla především jako souseda z Hrádečku, kde měli oba chalupu. V polovině osmdesátých let v něm viděla člověka poznamenaného vězením, který se stále vyrovnával s pocitem selhání. V rozhovoru vzpomíná na autora pracujícího dlouho do noci, na texty ukrývané před StB i na dům, který zůstával otevřený přátelům. Jak se žilo na Hrádečku, když za plotem hlídkovala StB? Jaký byl Havel kuchař? A proč nechtěla vědět o jeho tajných skrýších?

Prvním člověkem, na kterém si Karel Hvížďala ověřil sílu Havlova vyprávění, byl jeho patnáctiletý syn. Nahrávky poslouchal tajně, když si je poprvé pouštěl jeho otec. A zaujaly ho natolik, že šel spát až nad ránem. Z mnoha hodin nahrávek pak Hvížďala vytvořil tři sta stran přepisu, rozložil je po podlaze a začal z nich skládat budoucí knihu. Proč dal přednost Havlovi před rozhovorem s Günterem Grassem? V čem se jejich představy rozcházely? A čím ho Havel nejvíc překvapil?

Tu větu slýchá často: Václav Havel chybí. Může to být pravda, ale taky jenom pohodlná výmluva, proč sami nic nedělat, varuje spisovatel Pavel Kosatík. Čtyřicet let po vydání Dálkového výslechu se vrací k příběhu jeho vzniku. Nejen aby zjistil, jak se kniha rodila, ale také co nám může říct dnes. Našel odpovědi? A měl by Václav Havel se svým pochybováním šanci v současné politice? Poslechněte si rozhovor průvodce audio série Miloslava Königa s autorem scénáře Pavlem Kosatíkem.

Když přišli Havlovi lidé do nakladatelství Melantrich, jeho pracovník prý málem omdlel. Chtěli, aby desítky tisíc výtisků Dálkového výslechu byly připraveny k prodeji do tří dnů! Povedlo se. Kniha se prodávala i ve stáncích a brzy byl potřeba dotisk. Jen díky tomu se Češi mohli lépe seznámit s mužem, který se měl už brzy stát jejich prezidentem… Jak velkou roli sehrála kniha v Havlově cestě na Hrad? Proč bylo její domácí vydání tak výjimečné? A co pro Havla znamenala naděje?

Rukopis je téměř hotový, ale pořád nemá název. Když si ho přečetla Olga Havlová, prohlásila: „To není rozhovor, to je výslech.“ Havel přidal „na dálku“ – a vznikl název knihy. Její vydání se ale oproti původnímu plánu zpozdilo. Nikdo nepočítal s tím, že bude Václav Havel svoje odpovědi psát vlastně znovu… Kdo pomohl knihu vydat? Proč se o ni zajímala i nizozemská královna? A co Havel prozradil o svých představách o politice a budoucnosti společnosti?

Pošťák sice zvonil, možná i dvakrát, ale u Hvížďalů doma nikdo neotevřel. Balíček s Havlovými nahrávkami proto zůstal ležet na rohožce před domem. Uvnitř bylo více než 12 hodin Havlova vyprávění, které předtím složitě překonalo železnou oponu. Když si Karel Hvížďala nahrávky prošel, začal je přepisovat. Tehdy ještě netušil, jak zdlouhavou a složitou cestu má jako autor před sebou. Kdo měl nad výsledným textem poslední slovo? A kdo je vlastně jeho autor?

Je to jeden z málo známých hrdinů tohoto příběhu. Kulturní referent západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Jmenoval se Wolfgang Scheur a byl to on, kdo dokázal nejednou obelstít Státní bezpečnost, když převážel tajné materiály mezi Východem a Západem. Nebyl ale sám. Aby tohle dobře dopadlo, byla potřeba celá síť spolupracovníků… Jak tajná pošta přes železnou oponu fungovala? Kdo další se do ní zapojil? A proč StB považovala Wolfganga Scheura za cvičeného špiona?

Tenhle rozhovor měl všechny předpoklady, aby nakonec nevzniknul. Autora a jeho objekt dělila železná opona. Nejdřív si dopisovali. Jenže dopisy mezi Prahou a Bonnem putovaly nekonečně dlouho. Navíc hrozilo, že je odhalí StB. Proto brzy změnili taktiku a našli lepší způsob, jak vést rozhovor na dálku. Čím zaujal Václav Havel Karla Hvížďalu už v 70. letech? Kdo je o 10 let později přivedl k nápadu na společnou knihu? Kdo pomohl sehnat magnetofon a bezpečné místo pro nahrávání?