- Podcasty
- Kořeny – Z dějin jihočeských rodin a rodů
Poslechněte si podcast: Lidé v Blatné se věnovali mnoha řemeslům. Byli zde řezníci Sádlo a Masák, pekař Babka či švec Fiala
Blatná na Strakonicku je známá především svým hradem přestavěným později zámek, který je poprvé zmiňován roku 1235 a dodnes patří k působivým vodním památkám v Čechách. Obec ležela na křižovatce obchodních cest a roku 1601 byla povýšena na město. Zdejší obyvatelé se živili především chovem ryb. Počátkem 20. století tu Jaroslav Böhm založil četné růžové sady a vývoz růží zajistil Blatné světovou proslulost.
Kořeny – Z dějin jihočeských rodin a rodů
Cyklus Kořeny se zabývá vědeckou disciplínou s tajemným názvem genealogie. Jak ovšem napovídá podtitul „Z dějin jihočeských rodin a rodů“, nejde o nic jiného než rodopis, respektive vědu o rodech.
Za žhářství upálení, za úklady rozčtvrcení, za loupež lámání kolem. Středověké tresty byly kruté
Stísněně dodnes působí mnohá místa, kde v minulosti stávaly popravčí špalky, šibenice a mučírny. Od 14. století se mučení stalo trvalou součástí dokazování při soudním procesu. Soud k němu přistupoval bez okolků, pokud se jednalo o poddaného člověka. U šlechticů došlo na mučení velice zřídka, například za přečiny proti králi.
Ves Kvítkovice se dlouhá léta dělila na klášterní a knížecí část. Spory mezi nimi byly časté
Vesnice s poetickým jménem Kvítkovice leží na okraji Blanského lesa pod horou Skalka na Českobudějovicku. Je velmi stará. Dokazuje to listina z roku 1263, kterou stvrdil jako svědek Rút z Kvítkovic. Dále je pak dochován dokument vystavený roku 1398, pod nímž je coby ručitel dluhu podepsán Aleš z Kvítkovic.
Lidé z Pašic na Českobudějovicku mohou zjistit mnohé o svých předcích. Rodiny se tu moc nestřídaly
Pašice leží u Pištína na Českobudějovicku, sedm kilometrů západně od Hluboké nad Vltavou. Jsou sice malou vsí, ale velmi starou. První zmínka o nich je už z roku 1262, kdy ves daroval umírající Petr Vok z Rožmberka svému známému Hostislavovi. Pašice jsou tedy starší než České Budějovice.
Obyvatelstvo Holašovic se několikrát obměnilo. Po epidemii přišli Němci, po jejich odsunu zase Češi
Vesnice Holašovice na Českobudějovicku je od roku 1998 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vzhled její návsi se po staletí skoro nezměnil. Kromě statků postavených ve stylu selského baroka se tu nachází kaple, rybníček a obecní kovárna. Jak dokládají staré urbáře, kolem holašovické návsi stálo původně 17 statků, od nichž se v 19. století oddělily menší usedlosti, což vedlo k současnému počtu 22 stavení.
Do druhé světové války se Byňov jmenoval i německy Böhmdorf, tedy Česká Ves
V dalším dílu seriálu Kořeny dáme opět slovo genealogu Aloisu Sassmannovi a redaktoru Filipovi Černému, kteří nás zavedou za obyvateli Byňova na Novohradsku. Ten leží u velkého Byňovského rybníka.
Kořeny jihočeských rodin a rodů: Příjmení podle stavu a zaměstnání
Genealog Alois Sassmann a redaktor Filip Černý opět zasedli k mikrofonu, aby probrali naše předky, kteří byli panskými zaměstnanci.
Usedlost číslo 11 v Hosíně u Českých Budějovic byla svobodná, v čísle 19 bydleli místní hrobaři
Severně od Českých Budějovic stojí na vrcholu kopce nepřehlédnutelná dominanta, špička kostela svatého Petra a Pavla v Hosíně. Obec se poprvé objevuje v písemných dokumentech před rokem 1330, první údaje o hosínských rodinách uvádí urbář z roku 1490.
Erby a znaky vznikly z čistě praktických vojenských důvodů, pak se jejich používání stalo módou
Počátky rodových erbů a znaků sahají až do 12. století. V dobách křižáckých výprav se totiž bojovníci potřebovali odlišit, aby neútočili proti vlastním. Začali používat štíty s osobními symboly, které se velice rychle rozšířily.
Sedláci Tupý, Bochníček či Bradka hospodařili ve Dřítni, prozrazuje urbář ze 17. století
Obec Dříteň na Českobudějovicku je poprvé zmiňována jako velká ves, téměř malé městečko v roce 1432. Zápis pochází z budějovického vězení, kde si odpykával trest Janek, pacholek Mikuláše z Dřítně. Nejstarší soupis usedlíků je až v urbáři z roku 1617, který pořídil rytíř Václav Malovec z Malovic.