Mezi povolání, která se v minulosti dědila z generace na generaci, patřilo pochmurné a opovrhované, zároveň však žádané řemeslo katovské. Například v jihočeském Táboře o katovi mluví už dokument z roku 1422, kdy zde byl mučen městský písař Peša za to, že chtěl zradit město, a pak byl i popraven.

Stísněně dodnes působí mnohá místa, kde v minulosti stávaly popravčí špalky, šibenice a mučírny. Od 14. století se mučení stalo trvalou součástí dokazování při soudním procesu. Soud k němu přistupoval bez okolků, pokud se jednalo o poddaného člověka. U šlechticů došlo na mučení velice zřídka, například za přečiny proti králi.

Blatná na Strakonicku je známá především svým hradem přestavěným později zámek, který je poprvé zmiňován roku 1235 a dodnes patří k působivým vodním památkám v Čechách. Obec ležela na křižovatce obchodních cest a roku 1601 byla povýšena na město. Zdejší obyvatelé se živili především chovem ryb. Počátkem 20. století tu Jaroslav Böhm založil četné růžové sady a vývoz růží zajistil Blatné světovou proslulost.

Vesnice s poetickým jménem Kvítkovice leží na okraji Blanského lesa pod horou Skalka na Českobudějovicku. Je velmi stará. Dokazuje to listina z roku 1263, kterou stvrdil jako svědek Rút z Kvítkovic. Dále je pak dochován dokument vystavený roku 1398, pod nímž je coby ručitel dluhu podepsán Aleš z Kvítkovic.

Pašice leží u Pištína na Českobudějovicku, sedm kilometrů západně od Hluboké nad Vltavou. Jsou sice malou vsí, ale velmi starou. První zmínka o nich je už z roku 1262, kdy ves daroval umírající Petr Vok z Rožmberka svému známému Hostislavovi. Pašice jsou tedy starší než České Budějovice.

Vesnice Holašovice na Českobudějovicku je od roku 1998 zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vzhled její návsi se po staletí skoro nezměnil. Kromě statků postavených ve stylu selského baroka se tu nachází kaple, rybníček a obecní kovárna. Jak dokládají staré urbáře, kolem holašovické návsi stálo původně 17 statků, od nichž se v 19. století oddělily menší usedlosti, což vedlo k současnému počtu 22 stavení.

V dalším dílu seriálu Kořeny dáme opět slovo genealogu Aloisu Sassmannovi a redaktoru Filipovi Černému, kteří nás zavedou za obyvateli Byňova na Novohradsku. Ten leží u velkého Byňovského rybníka.

Genealog Alois Sassmann a redaktor Filip Černý opět zasedli k mikrofonu, aby probrali naše předky, kteří byli panskými zaměstnanci.

Severně od Českých Budějovic stojí na vrcholu kopce nepřehlédnutelná dominanta, špička kostela svatého Petra a Pavla v Hosíně. Obec se poprvé objevuje v písemných dokumentech před rokem 1330, první údaje o hosínských rodinách uvádí urbář z roku 1490.

Počátky rodových erbů a znaků sahají až do 12. století. V dobách křižáckých výprav se totiž bojovníci potřebovali odlišit, aby neútočili proti vlastním. Začali používat štíty s osobními symboly, které se velice rychle rozšířily.