- Podcasty
- Seriál Radiožurnálu
Poslechněte si podcast: Kontroverzní skladatel či příběhy československých letců RAF. Které dokumenty bojují o Českého lva?
Jeho skladby často hrály na předních scénách u nás i ve světě. A to až do doby, kdy byl po roce 1968 státní mocí postupně „vymazán“ z oficiální paměti. Skladatel Jan Kapr, který byl protežovaným umělcem, se totiž postavil proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jeho příběh a netypické hudební postupy připomíná i dokument KaprKód. Ten bude usilovat o Českého lva ve třech kategoriích.
Seriál Radiožurnálu
Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.
Vytoužený telefonát! Manželé se po třech letech čekání setkávají s adoptivním miminkem
Tři roky čekali zájemci o adopci Lenka a Tomáš na vymodlený telefonát. Letos v lednu mobil konečně zazvonil. Manželé se během pár vteřin dověděli, že by mohli mít zdravého ročního chlapečka. Při nahlížení do spisu ho viděli i na fotkách a za pár dnů si ho oba poprvé pochovali v náručí. Jak první setkání probíhalo a co manžele dál čeká?
„O adopci se bavíme někdy celý víkend.“ Lenka a Tomáš jsou oficiálně čekatelé na dítě
Manželé Lenka a Tomáš se na podzim 2020 stali oficiálními žadateli o adopci. Dostali se do evidence krajského úřadu a to znamená, že už přímo čekají na dítě. Netuší ale, jestli se stanou rodiči za měsíce nebo třeba roky. Kočárek a výbavičku zatím nemá smysl kupovat i kvůli tomu, že se neví, jak malé dítě zrovna půjde do adopce. Lenka s Tomášem do žádosti napsali, že by chtěli maximálně rok a půl staré dítě. Na pohlaví jim nezáleží.
„Ani jednou jsme nezapochybovali.“ Manželé absolvovali přípravné kurzy pro náhradní rodiče
Součástí každého adopčního procesu je přípravný kurz pro náhradní rodiče. Lenka a Tomáš si daným programem prošli v létě 2020. Příprava má zájemce o adopci detailně upozornit na rizika i nejlepší způsob, jak o osvojení se samotným dítětem a okolím mluvit. Lektoři po ukončení kurzu Lence a Tomášovi dali odpověď na to, jestli jsou vůbec vhodnými kandidáty. Poslechněte si druhý díl seriálu.
Začátek adopce: Lenka a Tomáš vyplnili dotazník včetně představ o dítěti
Lenka a Tomáš nemůžou mít vlastní děti a rozhodli se pro adopci. První úřední krok udělali na konci roku 2019, kdy si podali žádost o zařazení do evidence žadatelů o adopci. Museli doložit svůj zdravotní stav i třeba to, jaké mají příjmy. Manželé by si rádi adoptovali dítě nebo dvojčata do dvou let věku.
Fotbalisté z Brownsvillu: Žijí pod hranicí chudoby. Chceme, aby jim fotbal pomohl k lepšímu životu
Dostat se do bezpečí Spojených států a získat tam povolení k pobytu a práci, kvůli tomuto cíli riskují život statisíce lidí a rodin, které míří k americké jižní hranici. Život je ale tvrdý a chudoba velká i přímo za ní, na americké straně. Odráží se to třeba v příběhu středoškolského týmu evropského fotbalu z města Brownsville v nejjižnějším cípu Texasu, zeměpisně hodně izolovaného od zbytku Spojených států.
Městečko Matamoros: Podniky i restaurace musí platit každý měsíc výpalné
Města na mexické straně hranice se Spojenými státy patří k těm nejnebezpečnějším v této zemi, kde je násilí velký problém a obyvatele běžně terorizuje mafie. Právě u hranice se všechny problémy Latinské Ameriky koncentrují – operují tam pašeráci, počet vražd je tam vysoký, město řídí mafie a vybírá výpalné, k tomu tam živoří tisíce zoufalých lidí na útěku. Přesto by řada tamních obyvatel za život na americké straně neměnila.
Útěk z Venezuely: Výpalné, výhrůžky smrtí i cesta v kufru auta. Jak vypadá americký detenční tábor?
Statisíce lidí ročně přicházejí v zoufalé situaci k americké jižní hranici a doufají, že na její druhé straně dostanou šanci začít nový život. Ale jen menšině těch, co touží po azylu, se to podle vládních statistik podaří. Někteří neuspějí, jiní cestou i zemřou. V dnešním dílu našeho seriálu vám představíme muže z Venezuely, který patří k těm šťastnějším. I za pomoci pašeráků se do USA dostal Walid Shaaban, teď je tam legálně a čeká na výsledek azylového řízení.
Džunglí přes řeku: Vytvořili jsme lidský řetěz, ale mnoho lidí to strhlo a zůstali tam
Podstatná část uprchlíků, kteří se v poslední době snaží dostat do Spojených států, pochází z Venezuely. Většina z nich prchá před hladem a násilím diktatury Nicoláse Madura po zemi, to je víc než čtyři tisíce kilometrů. Část cesty vede přes nebezpečnou divočinu. Jak přežili putování džunglí a jaké emoce zažívají? Poslechněte si díl seriálu.
Uprchlické ležení na břehu Rio Grande: Všude je cítit spálenina a výkaly, do přístřešků zatéká
Někteří z nich překonali, z velké části pěšky, i čtyři tisíce kilometrů. Kvůli politickému útlaku, bídě, násilí ze strany gangů, výhrůžkám zabitím nebo i kvůli ztrátě živobytí vinou změny klimatu jsou na útěku ze svého domova a podnikli riskantní cestu do Spojených států. Tam chtějí využít svého práva zkusit požádat o azyl. Podle pravidel ale musejí na termín vstupního pohovoru čekat na mexické straně hranice. Co při tom prožívají?
„Celníky zajímá jen vlastní profit.“ Tým dobrovolníků pomáhá uprchlíkům na mexických hranicích
Americká vláda se v poslední době snaží zamezit uprchlíkům, aby využívali práva žádat o azyl přímo na území Spojených států. Desetitisíce lidí tak na jeho vyřízení čekají na nebezpečnější mexické straně hranice. Přežít jim tam pomáhají i dary od organizací, jako je texaský Team Brownsville. „Lidé nemají šanci za pět minut stihnout říct svůj příběh,“ popisuje proces žádosti o azyl jedna z dobrovolnic. Jak přesně spolek uprchlíkům pomáhá? Poslechněte si druhý díl seriálu.