8. listopad 2021

Poslechněte si podcast: Konspirační teorie kolem listopadu 1989? Všechny stojí na vodě, odpovídá historik Tůma

17. listopad 1989 a navazující dny jsou zásadním předělem naší novodobé historie. Přinesly změny ve všech oblastech našich životů. Nejrůznější konspirační teorie, i když se mohou zdát sebevíce absurdní, se týkají i tehdejšího listopadového dění. Jednou z nich je, že to „někdo“ zorganizoval.

21:40

Jak to bylo doopravdy

Vydává: Český rozhlas

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.

Web

Před čtyřmi dny 23:26

Klid paneláků pod dohledem okupačních vojsk, popisuje normalizaci historik Stehlík

Normalizace, historické období Československa v 70. a 80. letech, je do značné míry absurdní už svým názvem. Zdání, že se situace dostává do pomyslného normálu po nadějích spjatých s demokratizačním procesem v období Pražského jara. Ovšem ona „normalita“ znamenala další utažení všeho, v čem lidé žili. S okupačními vojsky v zádech a se všudypřítomným strachem, co všechno se jim a jejich blízkým může stát.

Před čtyřmi dny 21:17

Opravdu se Milada Horáková přiznala?

Milada Horáková se stala se symbolem krutosti, nelidskosti, nespravedlnosti příznačné pro komunistický režim v Československu. Přesto se objevily názory, podle kterých „se přece přiznala“, nebo „že celý proces probíhal tak, jak měl dle zákona a právního řádu“, jak nám říkala komunistická politička (do roku 2017 i poslankyně KSČM) Marta Semelová.

Před týdnem 23:01

Smrt Jana Masaryka dodnes rozděluje společnost. Jde i o symbol začátku totality, míní historik

Příjmení Masaryk patřilo v období prvorepublikového Československa k velmi obdivovaným. Nejvíc byl uctíván zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk. Už jen to, že mu lid říkal „tatíček“ leccos naznačuje. Syn Jan se od otce velmi odlišoval, ale populární byl také. Jeho nečekaná smrt se stala mezníkem ve vývoji státu – a společnost rozděluje dodnes.

Před 2 týdny 23:03

Náš začátek odboje neměl nejdřív nic společného s nástupem fašismu, popisuje vídeňská Češka

Po nacistické okupaci Československa se takřka neprodleně začaly formovat odbojové skupiny – také řada mužů odcházela za dramatických okolností do exilu a vstupovala do zahraničních armád. Pomáhali i krajané doslova na všech světadílech.

Před 3 týdny 23:54

Jak to bylo s únosem letadla v roce 1972?

Jedním z příběhů neblaze proslulého televizního seriálu Třicet případů majora Zemana byl film, který se jmenoval Mimikry. Právě v něm zazněla skladba Bič boží, která se měla stát odstrašujícím příkladem takzvané úpadkové kultury. Kouzlo nechtěného způsobilo, že se pro řadu mladých lidí naopak stala žádaným hitem, který si neúnavně nahrávali na magnetofony.

Před 3 týdny 23:04

Ztrátou Podkarpatské Rusi se Československo stalo vazalem Sovětského svazu, připomíná historik

Ještě před koncem 2. světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Toto území bylo centrem zájmů i sousedních zemí a stalo se centrem řady investic – do veřejné správy, školství, ale také sem přijížděli noví učitelé, úředníci a umělci, mezi kterými byl například Ivan Olbracht.

30. květen 2022 22:46

Rozhlas, místo naděje. Po válce vysílal o pohřešovaných i přeživších

Konec 2. světové války přinesl úlevu a radost ze znovunabyté svobody. Ale tehdejší situace nebyla vůbec jednoduchá.

23. květen 2022 23:00

Ludvík Svoboda byl jediný prezident, kterého komunisté připravili o moc zákonem, připomíná historik

Ludvík Svoboda (1895–1979) byl mezi lidmi populární. Měl pověst statečného vojáka a generála, který bojoval proti nacistům. Z podporovatele reformních snah tehdejšího Československa se ale dostal na „druhou“ stranu. Dvakrát se stal prezidentem – od srpna 1968 do května 1975. Konec jeho působení na Hradě byl ale doprovázen dokonce speciálním zákonem s retroaktivní působnosti – a který ho zbavil funkce.

16. květen 2022 23:16

Vstup do NATO rozhodně nebyl automatický. Západ s tím nejdřív vůbec nepočítal, říká historik Tůma

Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999. Společně s Polskem a Maďarskem. Dnešním pohledem jasná věc navazující na pád komunismu v listopadu 1989. Prezident Václav Havel v březnu 1991 (při návštěvě Belgie a v projevu k Radě ministrů) řekl: „Víme, že řádnými členy NATO se zatím z mnoha důvodů stát nemůžeme.“

9. květen 2022 23:52

Osvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandy

Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy až o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly toho, kdo vlastně Prahu osvobodil. Radost z konce strašlivé války se postupně dostala do soukolí propagandy. A to na několik dlouhých desetiletí.