- Podcasty
- Jak to bylo doopravdy
Poslechněte si podcast: Konspirační teorie kolem listopadu 1989? Všechny stojí na vodě, odpovídá historik Tůma
17. listopad 1989 a navazující dny jsou zásadním předělem naší novodobé historie. Přinesly změny ve všech oblastech našich životů. Nejrůznější konspirační teorie, i když se mohou zdát sebevíce absurdní, se týkají i tehdejšího listopadového dění. Jednou z nich je, že to „někdo“ zorganizoval.
Jak to bylo doopravdy
Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.
Klid paneláků pod dohledem okupačních vojsk, popisuje normalizaci historik Stehlík
Normalizace, historické období Československa v 70. a 80. letech, je do značné míry absurdní už svým názvem. Zdání, že se situace dostává do pomyslného normálu po nadějích spjatých s demokratizačním procesem v období Pražského jara. Ovšem ona „normalita“ znamenala další utažení všeho, v čem lidé žili. S okupačními vojsky v zádech a se všudypřítomným strachem, co všechno se jim a jejich blízkým může stát.
Opravdu se Milada Horáková přiznala?
Milada Horáková se stala se symbolem krutosti, nelidskosti, nespravedlnosti příznačné pro komunistický režim v Československu. Přesto se objevily názory, podle kterých „se přece přiznala“, nebo „že celý proces probíhal tak, jak měl dle zákona a právního řádu“, jak nám říkala komunistická politička (do roku 2017 i poslankyně KSČM) Marta Semelová.
Smrt Jana Masaryka dodnes rozděluje společnost. Jde i o symbol začátku totality, míní historik
Příjmení Masaryk patřilo v období prvorepublikového Československa k velmi obdivovaným. Nejvíc byl uctíván zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk. Už jen to, že mu lid říkal „tatíček“ leccos naznačuje. Syn Jan se od otce velmi odlišoval, ale populární byl také. Jeho nečekaná smrt se stala mezníkem ve vývoji státu – a společnost rozděluje dodnes.
Náš začátek odboje neměl nejdřív nic společného s nástupem fašismu, popisuje vídeňská Češka
Po nacistické okupaci Československa se takřka neprodleně začaly formovat odbojové skupiny – také řada mužů odcházela za dramatických okolností do exilu a vstupovala do zahraničních armád. Pomáhali i krajané doslova na všech světadílech.
Jak to bylo s únosem letadla v roce 1972?
Jedním z příběhů neblaze proslulého televizního seriálu Třicet případů majora Zemana byl film, který se jmenoval Mimikry. Právě v něm zazněla skladba Bič boží, která se měla stát odstrašujícím příkladem takzvané úpadkové kultury. Kouzlo nechtěného způsobilo, že se pro řadu mladých lidí naopak stala žádaným hitem, který si neúnavně nahrávali na magnetofony.
Ztrátou Podkarpatské Rusi se Československo stalo vazalem Sovětského svazu, připomíná historik
Ještě před koncem 2. světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Toto území bylo centrem zájmů i sousedních zemí a stalo se centrem řady investic – do veřejné správy, školství, ale také sem přijížděli noví učitelé, úředníci a umělci, mezi kterými byl například Ivan Olbracht.
Rozhlas, místo naděje. Po válce vysílal o pohřešovaných i přeživších
Konec 2. světové války přinesl úlevu a radost ze znovunabyté svobody. Ale tehdejší situace nebyla vůbec jednoduchá.
Ludvík Svoboda byl jediný prezident, kterého komunisté připravili o moc zákonem, připomíná historik
Ludvík Svoboda (1895–1979) byl mezi lidmi populární. Měl pověst statečného vojáka a generála, který bojoval proti nacistům. Z podporovatele reformních snah tehdejšího Československa se ale dostal na „druhou“ stranu. Dvakrát se stal prezidentem – od srpna 1968 do května 1975. Konec jeho působení na Hradě byl ale doprovázen dokonce speciálním zákonem s retroaktivní působnosti – a který ho zbavil funkce.
Vstup do NATO rozhodně nebyl automatický. Západ s tím nejdřív vůbec nepočítal, říká historik Tůma
Česká republika vstoupila do NATO 12. března 1999. Společně s Polskem a Maďarskem. Dnešním pohledem jasná věc navazující na pád komunismu v listopadu 1989. Prezident Václav Havel v březnu 1991 (při návštěvě Belgie a v projevu k Radě ministrů) řekl: „Víme, že řádnými členy NATO se zatím z mnoha důvodů stát nemůžeme.“
Osvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandy
Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy až o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly toho, kdo vlastně Prahu osvobodil. Radost z konce strašlivé války se postupně dostala do soukolí propagandy. A to na několik dlouhých desetiletí.