Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spodni-osvetleni-konopi-undercanopy-n128
Spodní osvětlení konopí (undercanopy lighting) slibuje vyšší výnos, kvalitnější spodní květy a efektivnější využití pěstební plochy. Funguje ale skutečně tak dobře, jak tvrdí výrobci? A vyplatí se také v malé domácí pěstírně? V 94. dílu Konopného podcastu se podíváme pod korunu porostu a vysvětlíme si, proč spodní patra rostlin často trpí nedostatkem světla a jak jim může přídavné LED osvětlení pomoci. Rozeberu výsledky dostupných vědeckých studií, vliv intenzity a světelného spektra na fotosyntézu, rozdíly mezi spodním a vnitřním osvětlením i to, jak rostliny reagují na světlo přicházející zespodu. Zaměřím se také na praktické použití, ekonomiku provozu a otázku, zda je lepší přidat výkon hlavního osvětlení, nebo investovat do přisvěcování spodních květů.
V 94. této epizodě se dozvíte:

Jak funguje spodní (undercanopy) a vnitřní (intercanopy) osvětlení a jaký je mezi nimi rozdíl.
Proč spodní květy často nedosahují kvality těch vrcholových.
Co o zvýšení výnosu a vyrovnanosti květů říkají vědecké studie.
Jak rostliny využívají světlo přicházející ze spodní strany listů.
Jakou roli hrají červené, modré, zelené a far-red světlo.
Kdy spodní osvětlení zapnout, jakou zvolit intenzitu a jak ho sladit s hlavním osvětlením.
Co je end-of-day far-red a jak může ovlivnit nástup kvetení.
Jak se může změnit spotřeba vody, potřeba živin a teplota v pěstírně.
Pro koho se investice do spodního osvětlení vyplatí a kdy je lepší zůstat u klasického osvětlení shora.

 
📚 Vědecké studie a další zdroje:

David Hawley a kolektiv (2018) – výzkum spodního osvětlení a vlivu světelného spektra na konopí. https://journals.ashs.org/view/journals/hortsci/53/11/article-p1593.xml

Phyto Plant Research (2025) – výzkum spodního a vnitřního osvětlení, výnosu a vyrovnanosti produkce. https://www.mdpi.com/2223-7747/14/10/1469

Přepis epizody
Na začátek bych vám chtěl připomenout, že všechny videa se jako první objevují na platformě Forendors, kde také můžete moji tvorbu podpořit, ať už rádi posloucháte Konopný podcast nebo sledujete moje videa. Je to na adrese forendors.cz/mrjose a můžete si tam zaplatit předplatné nebo podpořit jednotlivé příspěvky. Bez předplatného na Forendors najdete Konopný podcast a všechna videa i na YouTube a často i na mém webu a sociálních sítích. Jen na Forendors se příspěvky objeví o něco dříve. Podpořit mě můžete taky nákupem libovolného produktu na www.pestovat.cz Všem, kdo tak kdy učinili děkuju, vážím si vaší podpory.
Technické vybavení, čas a tvorba obsahu je náročnější, než by se mohlo zdát a musím říct, že bez sponzorů by to nešlo. Dělám to tady v podcastu málo, ale musím poděkovat výrobci hnojiv Advanced Hydroponics of Holland a growshopu GrowCity, kteří mě dlouhodobě na mé profesní cestě podporují a umožňují mi v tvorbě dál pokračovat.
Teď už ale k tématu. Možná to znáte sami. Nahoře máte krásné květy, vrchní porost má spoustu světla a všechno vypadá, jak má. Jenže když se ohnete a podíváme se o patro níž, často najdete úplně jiný svět. Menší květy, slabší větve a listy, které většinu dne tráví ve stínu.
Většina pěstitelů vám řekne, že se to dá snadno vyřešit odstraněním spodních větví a ponechání jen těch květů, které jsou v dobře osvětlené zóně. Říká se tomu lollipopping a často se kombinuje ještě se zaplétáním rostlin do podpůrné sítě, aby porost dostal co nejvíce vyrovnané osvětlení.
Tahle metoda funguje dobře, ale ve větších pěstírnách znamená více práce a tím pádem vyšší náklady. Další nevýhodou je, že při lollipoppingu zabírají zhruba třetinu až polovinu výšky porostu jen holé stonky. Kdybychom v této zóně dokázali vypěstovat stejně kvalitní květy jako na vrcholcích rostliny, získali bychom na stejné pěstební ploše vyšší výnos.
Jestli pěstujete na jednom metru čtverečním, tak pro vás úspora práce asi nebude hrát roli. Spodní osvětlení vám ale může přinést vyšší výnos a zvýšení kvality spodních květů. Navíc si můžete vyzkoušet

Growcity se přestěhovalo z Letňan do Ruzyně. Nové místo, nový tým, nový systém a také zhruba 2 000 nových produktů. Co všechno se změnilo? V 93. dílu Konopného podcastu jsem vyrazil přímo do nového Growcity, kde jsem si se sales managerem Radkem povídal nejen o náročném stěhování zhruba 700 palet zboží, ale hlavně o tom, jak má nové Growcity fungovat.
⭐ Podíváme se do zákulisí skladu a expedice objednávek, probereme kontrolu starého i nového sortimentu, rychlost doručení, balení zásilek, odborné poradenství i rozdíly mezi nákupem na e-shopu a v kamenné prodejně.
⭐ Dozvíte se také, jak funguje systém pro vychystávání objednávek, proč Growcity kamerami zaznamenává balení zásilek a jaké další technologie chce při expedici zavádět.
⭐S Radkem jsme zabrousili i do jeho vlastní historie v konopném oboru – od Cannabis centra na Tenerife přes spolupráci se seedbankami a BioTabs až po Phenomen Seeds a návrat do Česka.

V 92. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s Vaškem z D-Tox o tom, jak dlouho zůstává THC v těle, proč vznikla první česká kalkulačka zbytkového THC a jak mohou pravidelní uživatelé konopí lépe porozumět tomu, co se v jejich organismu skutečně děje.
Řeč přijde také na doplňky stravy D-Tox určené pro podporu přirozené detoxikace organismu, dlouhodobé užívání konopí, vliv THC na psychiku i na to, proč žádný produkt nenahradí čas ani zodpovědný přístup.
Dozvíte se také:

jak funguje kalkulačka zbytkového THC,
jak dlouho mohou metabolity THC zůstávat v těle,
proč lidé často špatně odhadují dobu odbourávání,
jak fungují doplňky D-Tox pro uživatele konopí,
proč žádný detox nefunguje okamžitě,
jak může dlouhodobé užívání ovlivnit psychiku,
proč jsou syntetické kanabinoidy mnohem méně předvídatelné než přírodní konopí.

Konopná kalkulačka: https://calc.dtox.cz/

V 91. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s právníkem Tomášem Zábrenszkim o nových psychoaktivních látkách, syntetických kanabinoidech a tom, proč se takzvané „chemky“ staly problémem hlavně mezi mladými lidmi. Řeč přijde na HHC, THCP, edibles, černý trh, slovenskou drogovou politiku i na to, proč samotné zákazy nestačí.
Dozvíte se také:

co jsou nové psychoaktivní látky a designérské drogy,
jak vznikly první syntetické kanabinoidy JWH,
proč HHC, HHCP a THCP zamíchaly trhem,
jak se k drogám a konopí staví Slovensko, Česko a Německo,
proč může prohibice vytvářet prostor pro nebezpečnější látky,
a proč je harm reduction účinnější než strašení a kriminalizace.

Přepis rozhovoru
Zdravím vás z festivalu Prague 420, kde se potkává konopí, skvělá hudba a hlavně super lidi. A je tady taky edukační zóna. Já jsem si tady odchytil Tomáše Zábrenszkiho, který tady měl přednášku o designování nových drog. Nebo řekni to raději ty.
Tak ono to je viac pomenovaní. Oficiálne to označujú ako nové psychoaktívne látky alebo dizajnérske drogy. Taktiež napríklad u vás v Čechách je to označené ako zařazené psychoaktívne látky.
Aha, ok. A můžeš mi říct ještě trošku se představit, přiblížit svoji práci?
Som právnikom. Doktorandské štúdium som ukončil v programe Trestné právo a vlastne vo vedeckovýskumnej činnosti som sa venoval a ešte aj stále aktívne venujem návykovým látkam drogovej a drogovej trestnej činnosti. A tady v Čechu, v Čechách? Nie, nie, nie na Slovensku. Na Slovensku. No tak tam máš hodně práce. Tak tam to je. To je taká ako zelená lúka a moc sa tomu nijak ani nevenujú ľudia, ani nerozumejú. A potom vznikajú také zákony, aké vznikajú.
Jasné. Pojďme se vrátit k těm novým drogám. Co to znamená designování nových psychoaktivních látek?
Ono v podstate to začalo celé nevinne. Začalo to ako vedeckovýskumný experiment, lebo chceli vlastne liečiť ľudí v osemdesiatych rokoch ešte. A vtedy vlastne začali prvé tieto syntetické kanabinoidy. Ono to malo byť nevinné na terapeutické účely. Dlho bolo ticho o tom a okolo roku dvetisíc to prešlo, sa to objavilo na čiernom trhu. A takto tieto JWH-čka, ono aj či už na Slovensku alebo v Čechách v zákone na zozname sú označené tieto prvé ako JWH a milión čísel. Ono ich je asi štyristopäťdesiat.
Co to znamená JWH?
To je podľa výskumníka Johna Huffmana, profesora Johna Huffmana, ktorý to syntetizoval so svojimi kolegami. Čiže podľa jeho iniciálov je vlastne to pomenovanie JWH. No a potom v roku dvetisícosem, desať vtedy začala tá prvá vlna s týmito známymi ako K2, Spice, Herbal, Black Mamba a tieto. Lenže to tak žilo tak dva tri roky svojím životom a nejak bol útlm. No a práve asi štyri roky dozadu prišlo HHC, HHCP, THCP a tieto a to už dosť zavírilo tou spoločnosťou, ako aj vtedy boli obchody a legálny predaj, len nebol taký veľký nárast toho, ako je teraz, že teraz je to fakt, že hlavne medzi mladými ľuďmi problém.
Já to vidím stejně jako ty. Já to vidím jako problém. Já osobně to vidím jako důsledek nesmyslný prohibice konopný. Tak. Kdy vlastně pořád se přešlapovalo, jestli konopí není moc špatný a nakonec se nám tady vyrojily chemický látky, který jsou násobně silnější, nevyzkoušený, nikdo neví dost často, v jaký koncentraci vlastně ty lidi užívají a co to s nima udělá. A v tomhle já vidím teda obrovský selhání systému, že se čekalo s konopím, jestli legalizovat, jestli nelegalizovat a nakonec se nám tady vynořilo něco, co se tváří jako konopí. Dělá to špatnou reklamu konopí z mýho pohledu. Samozřejmě. A přináší to daleko víc problémů než konopí samotný.
Áno, presne, presne ako to opisuješ. Toto je, toto sú tie najzávažnejšie problémy a dosť sa prešľapovalo, že či legalizovať, nelegalizovať. U nás dokážeme trestať aj úplne malé množstvo, čiže jednoducho stále nemáme žiadnu dekriminalizáciu. Aj nula celá jedna gramu je na trestný čin. Samozrejme je to už na prokuratúre a sudcovi, že či to odpustí, alebo to nie je také závažné konanie a trestné právo poskytuje tú možnosť, al

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spannabis-konopex-a-novinky-z-konopne-sceny-konopny-podcast-90-n123
V jubilejní 90. epizodě Konopného podcastu se ohlédnu za jarní sérií konopných veletrhů a akcí. Navštívil jsem Growfest v Brně, legendární Spannabis v Bilbau a Konopex v Ostravě. Povíme si o atmosféře jednotlivých akcí, změnách v konopném průmyslu, útlumu growshopů po německé legalizaci i o tom, proč evropský konopný trh momentálně nezažívá nejlepší období.
Dozvíte se také:

proč se Spannabis přesunul do Bilbaa,
jak legalizace v Německu změnila trh,
proč mizí growshopy,
co se děje kolem CBD a syntetických kanabinoidů,
a jaké novinky mě letos na veletrzích zaujaly.

Kdy je nejlepší začít s outdoor pěstováním konopí? V této epizodě se podívám na jednu z nejčastějších otázek, která přitom nemá jednu univerzální odpověď. Vysvětlím, proč není ideální začínat příliš brzy, jak do načasování vstupují mrazy, délka dne a teplota, a proč je často lepší přizpůsobit start plánované sklizni než kalendáři. Ukážu vám také, jaký je rozdíl mezi automaty a fotoperiodami z pohledu načasování a proč dávám semínka klíčit rovnou ven. Tahle epizoda Konopného podcastu je zároveň první bezplatnou lekcí video kurzu pěstování konopí outdoor.
V 89. epizodě Konopného podcastu se dozvíte:

Kdy začít s klíčením a proč se vyplatí počkat,
jak naplánovat sklizeň podle typu odrůdy,
proč mohou být jarní mrazíky zásadní problém,
jak správně adaptovat rostliny na venkovní podmínky,
proč je přímé klíčení venku často nejlepší strategie.

Přepis epizody
Kdy začít pěstovat konopí venku? Tuhle otázku už jsem slyšel mockrát a je logické, že se na to lidé ptají. Většinou odpovídám také otázkou: „Kdy chceš sklízet?“
Jako pěstitelé konopí máte v dnešní době velkou výhodu, že si můžete vybrat feminizovaná semínka, ze kterých až na výjimky vyrostou vždy samičí rostliny. Nemusíte si tedy už dávno dělat hlavu s určováním pohlaví rostliny. Navíc si dneska můžete i do určité míry zvolit, kdy budete sklízet.
Když si totiž vyberete fotoperiodicky neutrální, takzvané automatické odrůdy, můžete si naplánovat sklizeň tak, aby se třeba nekřížila s vaší plánovanou dovolenou. Životní cyklus automatů jde totiž předem poměrně dobře odhadnout, protože dozrávají přibližně 60-80 dnů od zasetí. Krátkodenní odrůdy, takzvané fotoperiody, naproti tomu dozrávají až na podzim, většinou na přelomu září a října, bez ohledu na to, kdy je zasejete. To je základní rozdíl mezi automaty a fotoperiodami. O dalších rozdílech mezi těmito odrůdami a tom, jak vybrat tu správnou, se dozvíte v druhé lekci, takže se teď budu držet otázky, kdy s pěstováním začít.
Hodně lidí si rostliny předpěstovává doma na okně už od března nebo dubna. Já jsem postupně došel do bodu, kdy mi předpěstovávání doma dává smysl jenom tehdy, kdy pěstuji automaty a chci je sklízet dříve. V takovém případě ale nezačínám dřív než v dubnu. Hned vám řeknu proč. Pro co nejvyšší kvalitu a pěstování s co nejmenšími problémy je ideální, když rostliny automatů rostou a zrají při co nejdelším dni a při intenzivním slunečním svitu.
Nejdelší den je 21. června a nejteplejší měsíce jsou v České republice červen, červenec a srpen. Při setí je třeba myslet na ranní mrazíky, které mohou přijít ještě v půlce května na zmrzlé muže: Pankráce, Serváce a Bonifáce. Při sklizni zase na to, že Koncem července už mohou být noci zase chladnější. Ne nadarmo se říká: „Svatá Anna, chladna z rána.“ No a Aničky mají svátek 26. července. Mezi Bonifácem a Annou je přesně 73 dnů a také nejdelší dny v roce. Takže, když automaty zasejete v půlce května, budete je s největší pravděpodobností sklízet na přelomu července a srpna a dopřejete jim nejvíce tepla a největší porci slunečního záření.
S fotoperiodami se to má tak, že když je zasejete také až v půlce května, mají zhruba 5 měsíců na to, aby vyrostly a dozrály. Věřte mi, že je to víc než dost na to, abyste na podzim sklízely obrovské rostliny. S největší pravděpodobností budete muset část úrody zlikvidovat, abyste se udrželi v povoleném množství 100 gramů na osobu. Předpěstovávání fotoperiodických odrůd doma nedává velký smysl. Sejte je až ve chvíli, kdy mohou být alespoň přes den venku a teplota neklesá pod 12 °C.
Já svoje rostliny dávám klíčit rovnou ven a řeknu vám tři důvody, proč to tak dělám:
Rostliny jsou od první chvíle adaptované na podmínky, ve kterých budou růst, takže je pak nepřekvapí, když je z teplého parapetu dáte ven. V takovém případě je musíte nějakou dobu nechat adaptovat na nové podmínky a chránit je před intenzivním sluncem.
Při předpěstování doma na okně mají klíční rostliny většinou menší intenzitu slunečního svitu než venku, a při přesazování ve

Využívají rostliny zelené světlo pro fotosyntézu, nebo je opravdu „k ničemu“, jak se často tvrdí? V této epizodě se podívám na jeden z nejrozšířenějších mýtů o světle a fotosyntéze. Vysvětlím, odkud se vzala představa, že zelené světlo rostliny nevyužívají, co o tom už v 70. letech zjistil Keith J. McCree a proč je rozdíl mezi absorpční křivkou chlorofylu a skutečnou fotosyntézou v listu zásadní. Zjistíte také, že list není plochá destička, ale vícepodlažní struktura, ve které se světlo chová jinak, než by napovídala jednoduchá chlorofylová křivka.
V 88. epizodě Konopného podcastu se dozvíte:

Jak funguje fotosynteticky aktivní záření (PAR),
co je kvantová účinnost a proč není každý foton stejně „pracovitý“,
proč zelené světlo proniká hlouběji do listu,
jak se jeho význam mění při vysoké intenzitě světla,
a že tato barva u osvětlení rozhodně není zbytečná.

🔗 Více informací o kurzech👉 https://www.pestovat.cz/kurzy
Online kurz naživo vs. videokurz. Jaký je mezi nimi rozdíl a pro koho mají smysl? Začátek nového online kurzu pěstování konopí naživo se blíží, a proto jsem se v této epizodě Konopného podcastu rozhodl podrobně vysvětlit, jak kurzy fungují, pro koho jsou vhodné a jaký je rozdíl mezi videokurzem a kurzem naživo s interakcí. Online kurzy pořádám od roku 2023 a za tu dobu je absolvovali domácí i pokročilí pěstitelé, ale i lidé, kteří chtěli pěstování opravdu pochopit v souvislostech. Kurz naživo letos probíhá podruhé a poprvé při něm poběží reálný pěstební cyklus souběžně s výukou, takže účastníci mohou celý proces sledovat krok za krokem – nebo se přidat se svými vlastními rostlinami. V této epizodě vysvětluji nejen rozdíly mezi oběma formami studia, ale také odpovídám na nejčastější otázky, které mi k online kurzům chodí.
V této epizodě se dozvíte mimo jiné:

Jak vypadá videokurz a co všechno obsahuje
Jak probíhá online kurz naživo a v čem je jeho hlavní přidaná hodnota
Co vám kurz reálně přinese a v čem pomáhá nejvíc
Zda je kurz vhodný pro začínající i pro pokročilé pěstitele
A co když pěstujete úplně jiným způsobem, než já

📅 Kapitoly videa:0:00 Úvod1:54 Jak vypadá video kurz4:30 Jak probíhá online kurz naživo7:52 Co vám kurz přinese10:15 Je kurz i pro pokročilé pěstitele?11:15 Je možné lekce sledovat zpětně?11:43 Je možné si kurz stáhnout?12:32 Bude kurz k vidění i zdarma?13:19 Kolik lidí bude v kurzu naživo14:08 Je možné se přihlásit v průběhu kurzu?14:55 Zavazuje mě účast v kurzu k nákupu dalších věcí?16:08 Shrnutí17:14 Co když pěstuju úplně jinak?

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/6-pestebnich-sestav-pro-domaci-pestovani--n118
V této epizodě Konopného podcastu vám detailně představuji 6 kompletních pěstebních sestav pro domácí pěstování konopí – od nejúspornější varianty až po výkonnější setupy pro maximální kontrolu nad pěstováním.
Pěstební sestavy: www.pestovat.cz/vybaveni
Každou sestavu rozebírám prakticky a bez marketingových řečí:

spotřeba elektřiny
PPFD a DLI
rozdíly mezi automaty a fotoperiodami
reálné provozní náklady
očekávaný výnos

Cílem bylo navrhnout sestavy, které:✔ dávají smysl v běžném bytě✔ mají nízkou spotřebu a hluk✔ používají kvalitní a dlouhodobě spolehlivé komponenty✔ respektují legislativní limity
Současně vás zapojuji do výběru sestavy, ve které budu pěstovat celý cyklus naživo v online kurzu.
🔧 Co se v díle dozvíte:* proč automatům stačí nižší intenzita světla* kolik vás stojí jedna sklizeň v korunách* kdy se vyplatí silnější světlo a kdy naopak úsporné řešení* proč je lepší trochu předimenzovaná ventilace
📦 Představené rozměry sestav:
60 × 60 × 160 cm (1 rostlina)80 × 80 × 180 cm (2 rostliny)120 × 60 × 180 cm (3 rostliny)

Je vzdálenost světla opravdu tak důležitá, jak se říká? A proč mají komerční pěstírny světla často zavěšená několik metrů nad porostem, zatímco doma řešíme každý centimetr? V 85. epizodě Konopného podcastu se podíváme na to, jak vzdálenost světla ovlivňuje intenzitu (PPFD), homogenitu osvětlení i výslednou úrodu. Vysvětlím rozdíly mezi domácími a komerčními pěstírnami, roli odraznosti stěn, výkonu a tvaru osvětlení a také to, proč neexistuje jedna univerzální odpověď platná pro všechny.
Dozvíš se mimo jiné:

proč platí „čím blíž, tím víc světla“ – ale jen do určité míry
kdy je důležitější intenzita a kdy rovnoměrnost osvětlení
jak se fotony v pěstebním prostoru skutečně chovají
jaké vzdálenosti dávají smysl u běžných LED světel v různých velikostech pěstebních prostor
proč je 30 cm často rozumné minimum

Epizoda vychází z let praktických měření, zkušeností z domácích i komerčních pěstíren a z práce se spektrometry i mobilními aplikacemi pro měření světla. 🎙️ Poslouchejte až do konce – a pokud máte vlastní zkušenosti nebo otázky, napište je do komentářů.

V půlce listopadu 2025 jsem se vydal s Petrem Mertlíkem ze Sunflower Trimmer do Brazílie. TAmní konopná scéna zažívá zajímavý boom způsobený mírnou, ale důležitou změnou v legislativě. V podcastu probíráme veletrh Cannabis Expo Brazil v São Paulu, místní legislativu, konopné asociace, domácí pěstování i to, proč se tu tolik sází na oleje a extrakty. Řešíme také rozdíl mezi mokrým a suchým trimmingem a pěstování v brazilských podmínkách.
V 84. epizodě se dozvíte

Jak funguje konopná legislativa v Brazílii a možnosti domácího pěstování pro pacienty.
Konopné asociace – jejich role a rizika, která podstupují.
Proč se v Brazílii všechno točí kolem olejů a extraktů místo konopného květu.
Rozdíly mezi mokrým a suchým trimmingem a kdy který dává smysl pro pěstitele i výrobce.
Do­jmy z Cannabis Expo Brazil: nadšení návštěvníků, trh v začátcích a potenciál brazilské konopné scény.