- Podcasty
- Za obzorem
Poslechněte si podcast: Libanon nastartoval změny. Jestli se „pohnou ledy“, to se uvidí
Volby v Libanonu nedopadly pro hnutí Hizballáh a jeho spojence nejlépe. Do parlamentu se tam také dostaly nové a neokoukané tváře, které chtějí zemi změnit k lepšímu. Je to ale vůbec možné? Téma pro pořad Za obzorem. Připravil Jiří Klečka.
Za obzorem
Konflikty, politika i kultura – pečlivé analýzy z opomíjených koutů světa. Posouváme horizonty zahraničního zpravodajství.
V Bosně a Hercegovině plánují masivní stavby hydroelektráren. Může to pohřbít přírodní říční klenoty
Balkánské řeky patří k přírodním klenotům – od krasových útvarů, romantických soutěsek a vodopádů přes větvící se a divočící řeky až po meandrující nížinné toky s přilehlými mokřady. Jak dlouho tento unikátní stav vydrží, je ovšem otázka.
Dlouhé stíny Báburovy mešity
Před 30 lety překonaly tisíce radikálů policejní zátarasy a vtrhly do areálu Báburovy mešity v indickém městě Ajódhja. Během pár hodin ji lidé srovnali se zemí a spustili řetězec událostí. O život tehdy přišly tisíce Indů, změnil se veřejný i politický život, což trvá dodnes.
Somaliland není Somálsko
Somaliland letos vstoupil do čtvrté dekády samostatné existence. Má vlastní vládu, bankovní systém, udržuje mezinárodní vztahy, zajišťují si bezpečnost. Patří mezi nejstabilnější demokracie v Africe. Přesto mu jedna věc chybí – mezinárodní uznání suverenity. Somaliland je tak totiž stát, který de facto neexistuje... a nejde o Somálsko.
Mizutoriová z OSN: Povodně v Pákistánu jsou klimatický masakr. Podobných katastrof bude přibývat
Pákistán postihly přes léto ničivé povodně. Velká voda zaplavila asi desetinu země. A přibližně 1700 lidí včetně asi 600 dětí při povodních zemřelo. Podle vědců i vyjádření politiků se Pákistán stal obětí klimatické změny. Jaké mají povodně dopady? Jak teď žijí lidé ze zaplavených oblastí? Jaké jsou možnosti snižování rizika podobných katastrof v době klimatické změny?
Turecko a jeho zahraniční politika v zemích západního Balkánu
Data a kulturní souvislosti z pohledu Turecka i Bosny a Hercegoviny. Poslechněte si celý pořad Magdaleny Fajtové.
Oslovením Berber urazíte?
Berbeři tvoří asi třetinu až čtvrtinu obyvatel Maghrebu ležícím v severozápadní Africe. Tamní státy ale ještě donedávna svou státní identitu definovaly jako čistě arabskou. Jak se v posledních dekádách mění postavení Berberů a proč mnohé z nich oslovením Berber urazíme?
Mezi horami a pouští: boj balúčských separatistů za nezávislost
Stovky lidí mizí každý rok. Někteří se vrátí za pár měsíců nebo za pár let, jiní se nevrátí nikdy. Některé najdou mrtvé, pohozené na odlehlých místech a se stopami po mučení. Z rodin pákistánských Balúčů se za poslední dvě dekády beze stopy ztratilo asi pět tisíc lidí.
Afriku zaplavuje z Evropy dovezená „mitumba“. Většina končí jako odpad na ulicích a skládkách
„Oblečení přivážejí slisované v obrovských balících,“ popisuje cestu vytříděného oblečení do Afriky Stanislava Tomková z neziskové organizace Na mysli. V rámci projektu Hra o klima se se svými kolegy zaměřila na Keňu. „Na některých k tomu určených místech balíky rozbalí, přetřídí. A lepší část z oblečení se dál prodává na místních trzích. Ale víc než 50 procent je vlastně nepoužitelných. Oblečení je v takovém stavu, že končí jako odpad v ulicích a na lokálních skládkách.“
Na Srí Lance se pod hranici chudoby dostává až polovina populace. Inflace přesahuje 60 procent
Po spektakulárním obsazení prezidentského paláce začátkem července se události na Srí Lance nakrátko dostaly do centra celosvětové pozornosti. Ta dávno opadla, situace ale zůstává vážná. Nová vláda musí zemi provést ekonomickým kolapsem, který uvrhl velkou část obyvatel do chudoby. Začátkem září se jí podařilo vyjednat podmínky nové půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), která by měla Srí Lance pomoct odrazit se ode dna. Má to ale hned několik háčků.
Afghánistán po roce vlády Tálibánu: Hluboká humanitární krize a ještě hlubší rozdíly
15. srpna loňského roku bojovníci Tálibánu definitivně vstoupili do vládních budov v Kábulu. Prozápadní prezident Ašraf Ghání opustil zemi, provládní armáda bez boje vyklidila pozice a islamistické hnutí převzalo kontrolu nad drtivou většinou Afghánistánu. Vedení Tálibánu vyhlásilo vznik Islámského emirátu Afghánistán s novým politickým zřízením, které už nebude napodobovat západní demokracii.