- Podcasty
- Přepište dějiny

Poslechněte si podcast: Komu dajli medaili
Pomalu se začínají sbíhat nápady na ty, kteří by si od prezidenta zasloužili nějaké to vyznamenání. Vezmou to někteří tentokrát nebo budou zásadoví? Nebo jim vadil jen Miloš Zeman? A dostanou to Mašíni? A nebude se opakovat skandál s Bradym? A co Jan Tleskač? Jak jde v Čechách o medaile, neznáme bratra. V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak po čase zase zalistujeme několika knihami, které nás v poslední době oslovily.
Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Bonusy na https://prepiste-dejiny.gazetis.to/
www.herohero.co/prepistedejiny
Léto na Kampě: Amerika a V+W
Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunistépřisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od prvních amerických gramodesek až po parník plující za oceán.
Dvě století českého spoření - Spoření je jistota
Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a společnosti přesouvá k širším vrstvám, což má samozřejmě dopad také na peněžní ústavy.
Ruml a Medek 100
Životy Jiřího Rumla a Ivana Medka se v mnohém liší, ale překvapivě mají i dost společného a nejen narození v červenci před sto lety. Nejen Charta 77, exil vnitřní či vnější, nejen výkon na poli novinářství nebo v politice po roce 1989. Byl by to vlastně zajímavý paralelní životopis. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak ještě ohlédneme za životem Jana Tesaře.
Rádio Svobodná Evropa - Diskuse v Knihovně Václava Havla
Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou.
Spravedliví ministři?
Střídání ministrů je běžná věc. Stejně tak běžné je, že kdysi slavní politici a zmizí z paměti. Který ministr spravedlnosti jezdil po Praze padesátkou a dostával za to čočku? Který neuměl ani česky a byl navíc rytíř? A který chtěl nechat popravit svého předchůdce? A který řídil justici v době procesů? Plnou verzi dílu najdete na Gazetistu, HeroHero a Forendors.
Rádio Svobodná Evropa - 30 let v Praze
Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.
Brno válečné a účtující
Jak probíhaly represe proti odpůrcům nacismu? Proč se téměř neví o úspěšném atentátu na Hauptsturmführera SS Augusta Gölzera? A můžeme o konci války hovořit jako o osvobození, nebo šlo o přechod do nové, rodící se diktatury? Ikonickými místy spjatými s nacistickou okupací a dobou poválečného účtování se před několika dny v brně v rámci festivalu Meeting Brno vydal i podcast Přepište dějiny. Chcete se přidat? Tak nastupovat, autobus vyráží…
Rádio Svobodná Evropa - historie
O Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda se v posledníchměsících mluví ve dříve nečekaných souvislostech - Trumpova administrativa se snaží zastavit financování rádia, které sama pomohla vytvořit na počátku 50. let minulého století. V malém seriálu věnovaném RFE/RL se v první části ohlédneme s historikem Prokopem Tomkem za minulostí této stanice a za jejími počátky.
Vyhnání moravských Chorvatů
Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors vám pak čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.
Milada Horáková aktivistka
Před 75 lety začal politický proces s Miladou Horákovou. Zčinnosti této odvážné ženy dnes vlastně zůstává v obecném povědomí právě až tento konec. Jemu ale předcházel život zasvěcený sociální tematice, ženské otázce a právům atd. O čem Milada Horáková psala před válkou do novin a za cose brala coby poslankyně po válce. V bonusu pak připomeneme také osud jejích dopisů na rozloučenou i to, jestli jsme jejich „objevení“ po roce 1990 nakonec také nepřepsali.