V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme pozoruhodný rozhovor konzervativního podcastera Tuckera Carlsona s americkým velvyslancem v Izraeli Mikem Huckabeem a jeho politické a mediální dopady. 🇺🇸🌍

Nezabýváme se samotným izraelsko-palestinským konfliktem, ale otázkou, co se stane, když politik začne věřit, že má v médiích spojence místo kritického novináře. A především, co se stane, když se váš „kumpán ve lži" nakonec obrátí proti vám. 👉

Carlson během interview vypáčil z velvyslance de facto prohlášení, že Izrael má nárok na území celého arabského poloostrova od Nilu po Eufrat. Což okamžitě vyvolalo silné reakce v USA i arabském světě. Zajímavé je, že se o této ožehavé kauze v českých médiích téměř nemluví.

V Devítiminutovce mimo jiné zazní:

• proč rozhovor otřásl částí trumpovského MAGA tábora,

• proměnu Tuckera Carlsona od hvězdy Fox News k samostatnému mediálnímu hráči,

• otázku, proč mají USA financovat bezpečnostní zájmy Izraele, zatímco doma neřeší vlastní problémy,

• a také selhání americké diplomacie v přímém přenosu.💬

Mluvíme také o širších politických důsledcích pro Donalda Trumpa a rozpadu jeho mediální podpory. Kauza Epstein, soudní sestřel cel a teď výpadek oddaného mediálního souputníka do vlastních MAGA řad. Není toho málo pro Trumpovu administrativu.

🎧 Poslechněte si novou Devítiminutovku — rychlý briefing o médiích, geopolitice a okamžiku, kdy se vlastní informační zbraň obrátí proti svému „vynálezci".

🎙️ Rozhovor s Václavem Dejčmarem není o tipech na akcie ani o rychlých výnosech. Je o tom, jak přemýšlet ve světě, kde se rozpadají penzijní systémy, algoritmy deformují realitu a pozornost se stává nejvzácnější komoditou. O svobodě, riziku a dlouhé hře.📊 Proč by měla být maturita z matematiky povinná? Protože investování už není volba, ale nutná dovednost. Penzijní jistoty mizí a každý z nás bude závislý na tom, jak pochopil pravidla hry – inflaci, diverzifikaci a pravděpodobnost. Matematika tu není o vzorečcích, ale o myšlení.💼 Bohatství není status, ale čas. Dejčmar otevřeně říká, že podniká proto, aby nebyl nikomu zodpovědný a mohl si vybírat, čemu a komu věnuje svou energii. Peníze jsou nástroj. Skutečným cílem je kontrola nad vlastním časem a pozorností ⏳.🧠 Dotýkáme se i krize duševního zdraví. Deprese, úzkosti, farmakorezistence. Pro část lidí klasická léčba nefunguje a je nutné hledat nové cesty. O psychedelikách se tu mluví bez senzací – jako o nástroji, který může u úzké skupiny pacientů snížit utrpení, pokud je používán odborně a bezpečně.📚 Bez jazyka není hluboké myšlení. TikTok dává informace, ale ne porozumění. Literatura je nenahraditelná – pomáhá stavět vnitřní mapu světa v době chaosu. A sociální sítě? Ty jsou nastavené tak, aby maximalizovaly pozornost, ne pravdu, a systematicky posilují konflikt a extrémy.🌍 A co geopolitika? Trump není konec civilizace, ale stresový test systému. Otázka není, jestli je dobrý, ale jestli Západ obstojí. Rodí se hrdinové až ve chvíli, kdy čelí něčemu, co nemůžou vystát? I tohle řešíme v jednom z nejotevřenějších rozhovorů poslední doby.

🌍 Může se Kanada přiblížit Evropě víc než kdy dřív? A vzniká nový obchodní blok, který změní světovou ekonomiku?

V nové epizodě se Ondřej Koutník a Radek Pokorný podívali na překvapivý geopolitický posun posledních měsíců: kanadský premiér Mark Carney rozjíždí jednání o propojení Evropské unie s indo-pacifickým obchodním blokem (CPTPP).

V době rostoucího protekcionismu a obchodních tlaků ze strany USA hledají tzv. „middle powers“ nové aliance a snaží se stabilizovat globální obchodní systém. 🇨🇦🇪🇺🌏

Probíráme, proč až 46 % Kanaďanů podle průzkumů zvažuje členství v EU, jak Donald Trump paradoxně urychlil kanadský geopolitický obrat a proč právě bývalý guvernér centrálních bank Mark Carney staví síť nových obchodních partnerství napříč světem — od Evropy přes Indo-Pacifik až po Latinskou Ameriku.

Vysvětlujeme také, co je CPTPP, jak velkou ekonomickou sílu představuje (15 % světového HDP a téměř 600 milionů lidí) a proč se k němu upíná i Ukrajina. 📊

Klíčovým tématem je tzv. pravidlo původu (rules of origin) — nenápadný technický detail, který může zásadně zjednodušit globální dodavatelské řetězce. Pokud se EU a CPTPP dokážou dohodnout na jejich propojení, firmy by mohly vyrábět napříč kontinenty téměř jako v jednom ekonomickém prostoru.

Co by to znamenalo pro Evropu, světový obchod i smysl Trumpových cel? A je Kanada kulturně i politicky Evropě blíž, než jsme si dosud připouštěli?

🎙️ Devítiminutovka o nové ekonomické mapě světa, vzestupu středních mocností a o tom, proč se globalizace možná právě přepisuje — tentokrát bez dominance USA či Číny.

🎙️ Nervózní trhy, AI bublina a dvourychlostní Evropa

Milí přátelé, vítejte u nové epizody Klubu rváčů.

S Radkem rozebíráme napjatou situaci na finančních trzích 📉, tlak geopolitiky na svět peněz 🌍, rizika boomu umělé inteligence 🤖 a stále konkrétnější obrysy dvourychlostní Evropy 🇪🇺.

🇺🇸 Amerika pod tlakem

Americký dluh byl roky bezpečným přístavem. Jenže globální tok kapitálu se mění.

Japonsko vrací peníze domů. Čína snižuje dolarovou expozici a přesouvá rezervy do zlata. Výsledek? Tlak na růst amerických výnosů.

👉 Spojené státy dnes platí na úrocích víc než na armádu.

👉 Nejde o kolaps dolaru, ale o cenu peněz.

👉 A dražší peníze znamenají tlak na akcie i valuace.

„Patnáct let šla diskotéka nahoru. Až se stáhne voda, uvidí se, kdo plaval nahý.“

🤖 AI: revoluce nebo systémové riziko?

Umělé inteligenci dnes úplně nerozumí ani její tvůrci. Přesto Magnificent 7 lijí do AI stovky miliard dolarů.

Proč?

Protože kdo se nepřidá, automaticky vypadne ze hry.Jenže všichni vědí, že nakonec přežije jeden, maximálně dva standardy. A pokud padne jeden z gigantů, nemusí padnout sám. Rok 2008 nám ukázal, jak vypadá svět, kdy nikdo neví, co má kdo v bilanci.

🇪🇺 Dvourychlostní Evropa je tady

Zatímco Amerika řeší výnosy a Čína přeskupuje rezervy, Evropská unie plánuje hlubší integraci.

Ursula von der Leyen mluví o mechanismu enhanced cooperation – tedy o možnosti, aby skupina států postupovala rychleji bez čekání na všechny.

To může znamenat:

užší jádro v oblasti kapitálových trhů 💶

harmonizaci pravidel

společné financování strategických projektů

„Dvourychlostní Evropa už není teorie, ale realita.“

Pro Česko je to zásadní otázka. Ve světě dražších peněz, geopolitického napětí a technologických závodů si malá otevřená ekonomika nemůže dovolit stát stranou.

🎯 Je pro nás klíčové být v jádru EU!

Tentokrát jsme propojili dva zdánlivě vzdálené příběhy. Novou dokumentární minisérii Bohyně Slavie o ženském týmu SK Slavia Praha a kauzu Jeffreyho Epsteina.

⚽ Ondřej byl na předpremiéře dokumentu Bohyně Slavie (produkuje David Ondříček, autory jsou oceňovaní dokumentaristé Linda Kallistová a Tomáš Klein, premiéra 20. února na Oneplay). Série ukazuje nejen zákulisí ženského fotbalu, ale především osobní a životní příběhy hráček – partnerství dvou žen, komplikované mateřství, těžká zranění či vyrovnávání se s traumatem.

Součástí je i otevřené zpracování případu bývalého trenéra ze Slovácka, který tajně natáčel hráčky ve sprchách a byl za to odsouzen.

🌍 A odtud jsme se dostali k širšímu tématu – k příběhu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ne jako k bulvární detektivce o tom, kdo byl na jeho ostrově, ale jako k širší hodnotové otázce: Jak mohla taková věc vůbec vzniknout?

Mluvíme o mužské dominanci, o atmosféře, která dlouho tolerovala nepřijatelné chování, o kultuře mlčení a o tom, proč problémem nejsou jen jednotlivci, ale i společnost, která je ochotná takové věci „přehlížet“.

Kde končí osobní selhání a kde začíná systém?

Proč nestačí říkat „to se mě netýká“?

A jaké hodnoty bychom měli být schopni bránit i bez zásahu policie?

Užijte si poslech, ahoj OndřejPartnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ Nová Devítiminutovka Klubu rváčů je venku. Ondřej Koutník a Radek Pokorný se tentokrát dívají na trhy v momentě, kdy přichází propad velkých technologických firem 📉.

Řešíme, jestli se z CAPEXu – obřích investic do AI, datových center a technologií – nestává nový strašák investorů a proč se může zdát, že se „to celé sype“, i když důvodů je víc než jeden 🤔.

💸 Dostáváme se i ke kryptu a Bitcoinu. Proč je podle Radka problém vůbec určit jeho férovou hodnotu? Je to ochrana před inflací, nebo jen vysoce spekulativní kus softwaru 🎰?

Bavíme se o přehnaných predikcích, koncentraci držby, možných rizicích i o tom, proč spousta lidí vlastně investuje do něčeho, čemu do hloubky nikdo úplně nerozumí.🌍

V závěru přidáváme širší kontext: geopolitická nervozita, přesuny kapitálu z USA do Evropy a Asie a rozdíl mezi Big Tech a firmami, které sázejí na stabilitu a dividendy. Proč Apple zatím drží, zatímco ostatní padají? A co to říká o stavu trhu jako celku?

Poslechněte si Devítiminutovku 👀📊.

🇺🇸🎙️ Je tu letošní první Nalejvárna Klubu rváčů, ve které jsme si povídali s marketérem Markem Hančem (jehož agentura Hero & Outlaw produkuje náš podcast) o dění ve Spojených státech a pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa před důležitými „midterms“ volbami letos na podzim.

Volby se uskuteční 3. listopadu 2026 a představují klíčový test moci uprostřed prezidentského mandátu. Volí se celá Sněmovna reprezentantů (435 křesel), 35 ze 100 senátorských mandátů (33 řádných a 2 zvláštní volby) a zároveň 39 guvernérů spolu s tisíci dalších státních a lokálních funkcí, včetně generálních prokurátorů, tajemníků státu, soudců a zákonodárců.

Výsledek rozhodne o tom, kdo ovládne Kongres, a tím i o schopnosti administrativy Donalda Trumpa prosazovat zákony, rozpočet a personální nominace; případná ztráta většiny v jedné komoře by otevřela prostor pro vyšetřovací slyšení a právně vynutitelná předvolání, tedy výrazné institucionální zpomalení vlády.

„Pokud demokraté vyhrají? Moje predikce je, že se pokusí o impeachment,“ tipuje v podcastu Marek Hanč.

Podívejte se na čísla průzkumu YouGov:

Trump a Republikáni podle něho začínají ztrácet podporu . „Má nejnižší approval rating v historii – dnes už nižší než na konci prvního mandátu, kdy byl nejslabší. Když se v Americe řeší crisis of affordability – drahé potraviny či bydlení – on to shodí jako hoax a téma pohřbí. Ekonomiku nejede,” zazní v rozhovoru.

Přitom problém inflace nemizí. Ba naopak. „Když spustí cla, ceny zase rostou. A i část MAGA mu to začíná vyčítat – protože lidi vidí, že jejich život se nezlepšuje,“ popisuje Marek. K tomu přidejme šílenosti odehrávající se v Minneapolis a dvě vraždy na ulici, kterých se dopustili příslušníci ICE milicí.

Život v Americe není snadný – a to je podstata Trumpova vítězství. „Lidé ten systém nenávidí a hledají cestu, jak ho vyhodit do povětří. Zahraniční politika je nezajímá. Grónsko není téma – podle průzkumů má minus 33 %. Běžný Američan nechápe, proč by měl obsazovat území spojenců. Zahraniční politika nikdy nevyhrává volby. Tečka. Volby rozhoduje ekonomika,“ říkáme v podcastu.

Trumpovo nestabilní a nepředpovídatelné chování přestává dávat smysl i velkému byznysu. „Setkání v Davosu mělo být o AI, ale to téma úplně vyšumělo — místo toho Trump strhl pozornost na sebe a zahraniční témata typu Grónsko, které ale Američany nezajímá,“ odkazuje Marek k číslům z výše citovaného průzkumu.

I na mediální scéně je znát jistý odklon. „Slavný podcaster Joe Rogan začíná couvat – ne proto, že by přestal být MAGA, ale protože vyhodnocuje, kdy je výhodné držet si odstup. Tím ale dává signál ostatním: z té lodě se dá vyskočit. A tenhle efekt se začíná šířit,“ zazní během rozhovoru.

Toto je jen ochutnávka, pusťte si celou epizodu!

🚄🇪🇺 Rýsuje se dvourychlostní Evropa? Skupina šesti zemí v čele s Německem a Francií přišla s plánem, jak reagovat na geopolitický tlak Trumpovy Ameriky, Číny či Ruska. Otevírá se debata o užším jádru států, které budou postupovat rychleji a důkladněji v integraci – zejména v oblasti obrany, financí či strategické autonomie v podobě přístupu k nerostným surovinám.Inspirací pro naši debatu v nové Devítiminutovce Klubu rváčů byla esej historika Tonyho Judta Velká iluze, napsaná už v roce 1996 - tedy ještě před rozšířením EU. Judt už tehdy varoval, že začlenění východní Evropy může narazit na limity solidarity a politické soudržnosti. Dnes se k těmto obavám Evropa znovu vrací – tentokrát pod tlakem reality.Problémem není jen Maďarsko nebo Slovensko. Nedůvěra vůči východním členům roste i kvůli opakované neschopnosti postupovat jednotně v krizích: od migrace přes Ukrajinu až po otázky financování a bezpečnosti. Západní státy přitom dlouhodobě financují soudržnost Unie – jen do Česka přišlo ze západu přes 1 200 miliard korun. Přesto se dnes Česko řadí mezi nejvíce euroskeptické země EU.V současnosti se formuje skupina šesti států, které zvažují užší spolupráci: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko. Ve hře je unie kapitálových trhů, posílení role eura, nezávislý evropský platební systém, koordinace obrany i společné zajištění kritických surovin. To jsou projekty, které mohou zásadně změnit ekonomickou a bezpečnostní mapu Evropy.Pro Česko by bylo obrovsky problematické, kdybychom zůstali mimo tuto hru. Důvodů, proč mít obavy, je několik. Nemáme euro. Veřejnost je vůči hlubší integraci dlouhodobě skeptická. A politická reprezentace si z kritiky EU udělala návyk. Jenže bez hlubší integrace – jednotných pravidel, kapitálových trhů a rychlého rozhodování – Evropa v novém světě neobstojí.Je za minutu dvanáct. Dvourychlostní Evropa není jen teoretická hrozba, ale realistický scénář.

🥊 „Mother of all deals," zaznělo v Davosu. Nová Devítiminutovka Klubu rváčů o chystající se obchodní megadohodě mezi EU a Indií.

Setkání mocných v Davosu v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ovládlo agendu uplynulých dnů. Zaujalo nás téma chystajícího se podpisu dohody mezi EU a Indií, kterou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na World Economic Forum (WEF) označila za „matku všech dohod“.

V nové Devítiminutovce jsme probrali základní aspekty rodícího se obchodního paktu označovaného jako FTA, kterou mají lídři EU a Indie podepsat na konci ledna.

V podcastu zazní, pro jaká evropská odvětví bude dohoda klíčová, proč FTA neobsahuje sektor zemědělství či jak se ochrání duševní vlastnictví a ochrání toky dat.

Řešili jsme i to, jak se do obchodování mezi EU a Indií promítne takzvané uhlíkové clo, aby indické průmyslové firmy čelily podobným emisním regulím jako evropské konglomeráty. Vynechat nešlo ani téma indické spolupráce s Ruskem, od kterého Indie nakupuje zejména ropu a zbraně.

Tady je několik zajímavých čísel vycházejících ze studie Konfederace indického průmyslu India - Europe Report 2025):

Obchod se zbožím mezi EU a Indií dosáhl v posledním fiskálním roce výše zhruba 124 miliard eur, čímž se EU stala pro Indii největším obchodním partnerem pro zboží. Indie si udržuje mírný obchodní přebytek.

Export z Indie do EU: Indie vyvezla zboží za 75,85 miliardy USD, což představuje přibližně 17 % jejího celkového exportu. Hlavními položkami byly ropné produkty, stroje a zařízení a organické chemikálie.

Import z EU do Indie: Indie dovezla zboží v hodnotě 60,68 miliardy USD. Dominovaly dovozy perel a drahých kamenů, strojů, letadel a automobilových dílů.

Investice: EU je předním zahraničním investorem v Indii, se zásobou přímých zahraničních investic dosahujících 140,1 miliardy EUR v roce 2023. V Indii působí více než 6 000 evropských firem.

Dohoda mezi EU a Indií si klade za cíl odstranit tarifní i netarifní překážky a posílit odolnost dodavatelských řetězců.

Vítězné sektory: Evropské firmy získají lepší přístup na obrovský indický trh, zejména v segmentu služeb, technologií a dopravy. Očekává se, že dohoda na druhé straně pomůže indickému textilnímu, farmaceutickému a strojírenskému průmyslu na trhu EU.

Regulační překážky: Přetrvávají diskuse ohledně citlivých témat, jako jsou cla na automobily, víno a lihoviny, a indické obavy z uhlíkového cla (CBAM).

Od 1. ledna 2026 EU suspendovala všeobecný systém preferencí (GSP) pro 87 % indického exportu, což znamená, že indické zboží nyní čelí vyšším, plným tarifům.

Užijte si poslech, ahoj Ondřej

📲 Síť X

https://x.com/ondkout

https://x.com/tomasek2006

👀 Instagram / podcastklubrvacu